Nedávno bylo zjištěno, že v rámci programu Mléko do škol stát podporuje přejídání se cukrem a tukem anebo podávání ovocného mléka bez ovoce. Ve většině školních bufetů a automatů se stále prodávají sladkosti, vyhláška, která by je omezovala, se opakovaně odsouvá. Mezitím do škol míří další cukr.

Mléko do škol
Ochucené výrobky zařazené v programu Mléko do škol vysoce překračují Státním zdravotním ústavem doporučený obsah cukrů, smetanové krémy překračují rovněž obsah tuků. Přitom jde o potraviny, které jsou zvláštní legislativou přímo doporučené pro prodej ve školách.

Ve školních bufetech a automatech kupují děti převážně sladkosti
Už počátkem roku 2014 Česká školní inspekce zjistila, že balené cukrovinky jsou v 86 procentech bufetů a automatů. Ministerstvo školství označilo stav za alarmující a slíbilo vyhlášku, která by prodej nezdravých potravin ve školách omezila. Problém je, že termín vydání prováděcí vyhlášky, která by konečně dostala sladkosti pryč ze škol, neustále odsouvá.

Další dávka cukrů je na cestě, tentokrát na doporučení ministerstva zemědělství
Do našich škol míří kampaň, která má zvýšit konzumaci medu. V rámci pilotního projektu budou děti ve školách zdarma dostávat chléb, máslo a med. Pan ministr Jurečka dokonce plánuje využít dotace na nákup automatů, ve kterých by se ve školách med nabízel. Na projekt mě upozornila maminka, které se nezdá a která se ptá na můj názor. Jaký je? Výuka o včelách a jejich prospěšnosti je určitě víc než vhodná, ale nesouhlasím se způsobem, jak má probíhat. Nemyslím si, že většina našich dětí potřebuje dokrmovat cukry (chleba s medem). Zajímá mě, co si myslíte vy, další rodiče a učitelé?
S touto výzvou jsem informaci publikovala na svém Facebooku a dostala spoustu úžasných reakcí, které upozorňují na spoustu rizik spojených s projektem.

Nejzajímavější reakce na medové snídaně
„Med milujeme, ale nechci, aby ho děti dostávaly befelem a bez mého vědomí. Vlastně žádnou potravinu, kterou je momentálně nutné dle ministra propagovat. Stojím o komplexní nauku o zdraví, zdravém stravování a nezatěžujícím životním stylu. Budu moc ráda, když se děti budou učit o včelkách a přirozeném včelaření, jak je to psáno třeba v knize Včely a jejich svět.“

„Dnes není ale 1. dubna, že? Jakou výživovou hodnotu a energii má chléb namazaný medem? Mám dojem, ze v honbě za pácháním dobra na dětech ve školách ministerstva dělají víc škody než užitku. Výuka o včelařství ano, v rámci výuky se s jednotlivými produkty seznámit ano, ale toto? Pokud některé děti med ani neochutnaly, jak asi bude učitel ve výuce reagovat, když některé dítko dostane alergickou reakci?“

„Já si k tomu dovolím odpovědět jako včelařka. Med je zdraví prospěšný a obsahuje spoustu látek, které má prostě jen med. Jeho cukry jsou pro tělo daleko lépe stravitelné než z jiných potravin. ALE v žádném případě bych nepodpořila plošné dodávání medu do škol! Dnes má velká část obyvatelstva alergie. I děti, které ještě alergickou reakci na med neměly, ji mohou získat častějším jezením medu. To, že je kalorický, je další aspekt. Pokud by se opravdu dodával, tak musí být v nějakém malém balení po jedné dávce, což je šíleně drahé. Pokud bude zdarma, děti si jej nebudou vážit – a to by zrovna medu rozhodně měly! Nadbytek medu v ČR rozhodně není. Spíš s kolegy včelaři bojujeme, abychom zachránili včelstva a měli i nějaký med, než že bychom nevěděli, co s ním. Další věcí je, že čím je člověk mladší, tím méně by měl jíst medu, až ke stáří by se jeho konzumace měla spíše zvyšovat.“

„Mléko do škol v jiném kabátě.“

„Vidím zde další obrovský tlak na česká včelstva, aby produkovala víc a víc, i když jsou tak oslabena a ohrožena. To, že ministerstvo na jedné straně požaduje navýšení produkce medu, na straně druhé ale jakýmkoliv způsobem odmítá pomoci včelstvům (ne včelařům) tím, že např. omezí používání Roundupu a dalších chemikálií, které ničí milióny včel, je naprosto nepochopitelné. Jsem názoru, že to bude mít dva následky: další rozvoj neudržitelného včelařství, který bude jen dále oslabovat již tak slabé chovy jen pro zisk; včelaři začnou nakupovat levný čínský med a vydávat ho za svůj. A všichni víme, že to není med, ale chemická směska doplněná o rozpuštěný cukr, tak jako většina medů v obchodech. Výživě dětí to samozřejmě nepomůže, ani jejich vztahu k přírodě.“

„Myslím si, že med je pro člověka lék a měl by být vzácný. Tak bychom se k němu měli také chovat. Když bude v automatech, zdá se mi pocitově, že jde o jeho zneuctění. O cukrech nemluvě, těch všude číhá na každém rohu…“

„Sacharidů není nikdy dost. Ve škole je třeba mít hyperaktivní děti, jinak by se učitelé nudili.“

„Manžel je včelař, takže máme med z vlastních zdrojů. Kdyby nás místní škola oslovila, dodáme jim med na ochutnávku zadarmo. Úskalí ministerského projektu vidím v kvalitě vstupních surovin.“

„Pokud by med nahradil část bílého cukru ve školní jídelně (čaj, obilné kaše, do sladkých dezertů), tak by mi to nevadilo, ale jako ‚bonus‘ ke všem těm sladkostem určitě ne.“

„Sdílím Váš názor. Sotva jsem to uslyšela na Českém rozhlase, řekla jsem si, že je fajn podporovat včelaře, učit o včelách a přírodě a chovech. Určitě ale nepodporuji program Med do škol. Je to stejné jako s Mlékem do škol. Alternativní řešení bych viděla, má-li se podpořit včelařství, rozdáváním kupónů na vyzvednutí medu pro toho, kdo chce, ale ať jej vyzvedávají rodiče a neservíruje se přímo dětem do úst. Ať má med sebelepší účinky, jsou to cukry.“

„Taková blbost! Do dnešních málo se pohybujících obézních dětí budeme rvát další cukry? Proč?!“

„I kvalitní med je pořád hlavně zdroj cukru. Pokud by byl návrh skutečně zaveden, tak by děti musely omezit další sladkosti, které ve škole, doma i jinde konzumují. Dnes když projdu po prvním stupni základní školy, vidím docela otesánky – oplácané dětičky, které jsem myslela, že můžu vidět jen v USA.“

„Když chceme zvýšit konzumaci něčeho, tak to nabídneme dětem? Ach jo...“

Med patří mezi nejčastěji padělané komodity
Oznámení ministerstva o medových snídaních doplnila zpráva vydaná o několik hodin později o nálezech antibiotik v medu, který prodává Český svaz včelařů. Podle kontrolorů je med jednou z nejproblematičtějších komodit. Nejčastějším prohřeškem, který musí řešit, je jeho falšování. Výrobci do medu přidávají umělá sladidla a barviva, jejichž přítomnost musí inspektoři složitě zjišťovat. Nezřídka se v medu označeném jako český najdou i pyly exotických rostlin. Většinou pochází z Číny.