Roky se diabetikům běžně doporučovala strava založená na sacharidech, slazení umělými sladidly a pojídání dia potravin s fruktózou. Stav jejich nemoci se postupně jen zhoršoval, v lepším případě stagnoval. Proto je již řadu let také doporučováno, aby lékaři současně se zjištěním diagnózy cukrovky 2. typu předepsali i léky. Stále častěji se však v zahraniční odborné literatuře objevují lékaři, výživáři a pacienti, kteří navrhují a s úpěchem zkoušejí zcela revoluční změny diabetické diety.

“Cukrovku dvojku” lze zvrátit, když NEbudete dodržovat diabetickou dietu
Tak můžeme přeložit odvážná tvrzení Dr. Sarah Hallberg z TED vystoupení. Podle ní je dieta pro diabetiky založená na pravidelném příjmu sacharidů naprosto nevhodná, protože rozvoj nemoci jen dále podporuje. Za dnešní epidemii cukrovky druhého typu totiž může především obezita a rozvoj inzulinové rezistence, ke kterým významným způsobem přispívá přejídání se sacharidy. S Dr. Sarah Hallberg se jednoznačně shoduji, že naprosté většině z nás omezení sacharidů prospěje, že základem zdravé stravy je jíst potraviny, ne výrobky potravinářského průmyslu zabalené v krabičkách. Také si myslím, že kvalitní tuky nejsou nepřítel a že jich můžeme jíst mnohem více. Otázkou do diskuze je, jestli je vhodné a potřebné jíst jich tak mnoho, jak je ve videu navrhováno. Další otázkou také je, jestli hlavní příčinou přejídání se sacharidy nejsou nesmyslná nízkotučná dietní doporučení minulých desetiletí. A jestli jedinci, kteří ignorovali lékaři a průmyslem propagovaná doporučení a jedli jen základní kvalitní potraviny, potřebují dnes cokoliv měnit.
Pro upřesnění přínosů a rizik různých dietních režimů vítám průzkum, který organizuje Honza s Davidem. Cílem jejich sledování je srovnat dietní doporučení lidí s cukrovkou v různých zemích světa a hlavně srovnat účinnost jednotlivých dietoterapií.


Honzo, Davide, mohu Vás poprosit, abyste se představili?
Co je Vaše profese, proč jste začali studovat dietoterapii, proč organizujete takový průzkum?
Jan Vyjidak: Jsem původně právník a advokát, asi rok jsem pracoval v pražské pobočce advokátní kanceláře White & Case. Medicína a zdravotnictví mě vždycky fascinovaly, a nakonec jsem vystudoval lékařské právo a mezinárodní zdravotnický management. Od roku 2009 pracuji jako poradce v oblasti kvality zdravotní péče a zaměřuji se na řízení chodu nemocnic a všechno, co s tím souvisí, zejména na metody zlepšování kvality, inspirované například Virginia Mason Medical Centre, která dnes patří mezi špičku, pokud jde o snahu o zlepšování výsledků pro pacienty. Pracuji pro Dr Foster, společnost, která v roce 2001 zveřejněním tzv. Průvodce nemocnicemi způsobila revoluci v britském zdravotnictví. Dr Foster poskytuje nemocnicím v Británii a také v dalších zemích inteligentní data týkající se výsledků pro pacienty, a naším hlavním cílem je zlepšování kvality zdravotní péče.
K výživě a zdraví jsem se dostal díky blízkému setkání s rakovinou jater v roce 2005. Zaujalo mě, že lékaři používají k diagnostice rozsahu rakovinných onemocnění mj. také PET/CT přístroje, které fungují na bázi odlišné míry buněčného metabolismu glukózy, a začal jsem sledovat odbornou literaturu na téma energetického metabolizmu. Další podnět pak přišel v roce 2009, když jsem se poprvé setkal s konceptem makronutričního složení stravy jako možného terapeutického nástroje při léčbě mnoha chronických onemocnění, od kardiovaskulárních přes neurologická až po autoimunitní.
V roce 2012 jsem také pracoval s excelentním týmem pediatrických neurologů a dietologů v nemocnici St George’s v Londýně, od té doby jsem v kontaktu s předními lékaři a vědci, kteří se zabývají efekty stravy na lidské zdraví a u různých onemocnění. Šokovalo mě, jak ohromné množství kvalitních klinických studiíí a dat na toto téma existuje a jak lékaři jako Claude Bernard už v roce 1850 věděli o stravě a metabolizmu energie podstatně víc než mnozí lékaři a dietologové v roce 2016. Stejně jako v jiných oborech, i v medicíně vytváření nových znalosti a vědomostí vede k zapomínání a vytěsňování těch dřívějších, ačkoliv stále platných a relevantních.
Cukrovkou trpí jen v České republice asi 10 % obyvatel, tedy téměř milion lidí. Jejich léčba, ale zejména léčba komplikací cukrovky stojí přes 40 miliard Kč (IDF, 2015), téměř 20 % veškerých výdajů na zdravotní péči v ČR (Národní diabetologický program, 2012). Cukrovka je obrovský problém a bez ohledu na skvělé úspěchy medicíny provádí lékaři diabetikům asi 8 tisíc amputací dolních končetin každý jeden rok (DAČR 2013).
Průzkum je součástí práce na téma cukrovky a sacharidové restrikce, rádi bychom s Davidem ukázali, jaká výživová opatření přijímají lidé s cukrovkou v různých zemích a také jak hodnotí efekt opatření na své onemocnění. Vycházíme z toho, že v ČR a na Slovensku je pro pacienty a často i lékaře velmi obtížné dostat se ke kvalitním informacím ohledně různých možností dietoterapie. Máme za to, že s lepšími informacemi by se pacienti mohli lépe orientovat a svoje onemocnění tak lépe zvládat, možná i s lepšími výsledky. Pro diabetiky je nedůležitější zlepšení kvality života, co nejnižší dávky léků potřebné k dosažení lepších hodnot glykémií bez významného kolísání směrem nahoru a dolů a snížení rizika komplikací, jako jsou srdečně-cévní onemocnění, poškození zraku nebo amputace.

David Líška: Studuji fyzioterapii na Slovenské zdravotnické univerzitě v Banské Bystrici. Zajimám se o celou škálu problematik. Z mého oboru zejména o vliv fyzioterapie na různé patologické stavy, jako je například vliv TENS proudů na tišení bolesti, efekt laseroterapie na sníženou funkci štítné žlázy, hyperbarická komora a její využití a samozřejmě také vliv cvičení. Také mě zajímá vliv různých onemocnění na pohybové ústrojí.
Fascinuje mě význam výživy při léčbě onemocnění, jako je například revmatická artitida, nespecifické střevní záněty, syndrom dráždivého tračníku (IBS), ankylozující spondylitida (M. Bechtěrev), refluxní onemocnění jícnu (GERD - gastroezofageální onemocnění jícnu), syndrom bakteriálního přerůstání (SIBO), snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza), nealkoholická steatóza jater (NAFLD), epilepsie, borelióza, ale také psychiatrická onemocnění. A samozřejmě diabetes mellitus.
Velmi mě zajímají také odlišné reakce intermediálního metabolizmu každého člověka. Každý člověk je jedinečný a myslím, že ke každému jedinci by se tedy mělo přistupovat individuálně, jak nás upozorňuje například problematika individuální reakce na metabolizmus škrobu (polymorfizmus diploidního genu pro slinnou amylázu), histaminová intolerance, FODMAPs intolerance či laktózová intolerance. Samozřejmě mám na mysli přístup v rámci medicíny založené na důkazech, nikoliv pofiderní vyšetření jako food detective, které se běžně nabízejí na trhu. V SR takové vyšetření dokonce částečně proplácí i jedna zdravotní pojišťovna. Přitom validní studie nenajdete. Proto považuji za důležité upozorňovat na dezinformace.
Diabetes mellitus (DM) je jedno z onemocnění, které lze ovlivnit výživou a životním stylem. V zahraničí přibývají lékaři a skupiny, kteří hovoří o dobrém efektu nízkosacharidové a ketogenní stravy při léčbě DM. Ketóza je stav, kdy tělo získává energii z tzv. ketolátek (betahydroxybutyrát a acetoacetát, acetón), které vytváří z tuků. Největším zastáncem nízkosacharidové stravy pro diabetiky v zahraničí je Dr. Richard Bernstein, který ve svých 54 letech vystudoval medicínu (možná ho budu v tomto ohledu jednou následovat).
Práci děláme hlavně ze zájmu. Můj vlastní názor je, že problematika výživy a onemocnění není dostatečně diskutovaná. Proto si myslím, že je potřeba tato témata otevírat a hledat řešení, která pomohou pacientům. Hezkým příkladem konstruktivní práce je MUDr. Michal Piják, který na Slovensku poukazuje na bezpočet problémů, aby pomohl pacientům. Proto je MUDr. Piják také mým vzorem.

Pro koho je průzkum určen? Kdo se může zapojit?
Dávid: Průzkum je určený pro každého pacienta s diagnózou diabetes mellitus. Průzkum je zaměřený na všeobecné otázky týkající se výživy a DM. Budeme porovnávat skupiny v zahraničí a u nás (ČR/SR). Samozřejmě je třeba poznamenat, že každá práce, která ma kohortně-observační charakter, má mnoho nedostatků, už jen proto, že nelze odfiltrovat široké spektrum náhodných okolností. To nám však nebrání, abychom napsali práci, jejíž výsledky by se mohly stát podnětem k dalším studiím. Nepřínášíme žádnou novou fyziologii, jen bychom se rádi pustili do problémů, které jsou podle našeho názoru podceňované. Nás samotné zajímají reakce pacientů a hlavně efekt případných různých typů stravování. Je také dobré poznamenat, že neexistuje jeden jediný způsob stravování, který by vyhovoval každému. Předpokládáme však, že vysokosacharidová strava by neměla být plošným doporučením pro každého pacienta s diagnózou diabetes mellitus. Ještě uvidíme, k jakým závěrům v naší práci dospějeme. Přivítali bychom také konstruktivní přípomínky k naší práci, od pacientů i od lékařů. Dietoterapie má v medicíně podle našeho názoru obrovský význam, zejména u chronických onemocnění. Nemáme přitom rádi termín dieta, neboť dieta je typicky chápána jako nějaké omezení. Hlavní je, aby se o problémech začalo diskutovat mnohem víc než do dnešního dne.

Jak budete s výsledky pracovat, kde je představíte?
Dávid: Honza miluje práci s daty, tak se k této otázce vyjádří přesněji. Výsledky rádi dáme k dispozici veřejnosti, například i na tomto blogu.

Honza: Dávid má pravdu, data mě baví - chystáme se je stručně shrnout a ukázat, jaké typy stravy si vybírají lidé s cukrovkou v různých zemích a jak hodnotí jejich nákladnost, složitost na přípravu, efekt na své onemocnění. Rádi bychom také zjistili, zda se pacienti orientují v základních lékařských datech týkajících se jejích zdraví, jako například hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c nebo také “dlouhého cukru”), nebo krevních triglyceridů a cholesterolu. Předpokládáme, že mezi zeměmi budou asi velké rozdíly, částečně také kvůli tomu, jak obtížné někdy může pro pacienta v ČR/SR získat kvalitní informace.

Spolupracujete přímo s lékaři?
Dávid: Ano. Spolupráce je základem každé dobré práce. Odbornou konzultantku nám laskavě dělá MUDr. Hana Krejčí, která se profesně věnuje diabetologii. Po dokončení práce poprosíme o názor také MUDr. Michala Pijáka, abychom náhodou neuvedli něco, co by bylo zavádějící. Samozřejmě moc uvítáme spolupráci s dalšími diabetology a lékaři, kteři by rádi zapojili do průzkumu své pacienty.

Honza: Přesně jak říká Dávid, bez spolupráce s lékaři a vědci bychom se daleko nedostali. Nepřímo a na dálku čerpáme informace od lékařů, dietologů a vědců, kteří přímo dělají klinický výzkum anebo mají dlouholeté zkušenosti s léčbou pacientů s cukrovou. A jsme ve spojení i s některými pacienty-experty, což je termín označující pacienty, kteří jsou současně lékaři anebo mají detailní porozumění svého onemocnění z titulu svého vzdělání a vlastního studia (třeba fyzikové, biochemici či farmaceuti). Namátkou lze zmínit třeba i Tima Noakese z JAR, diabetika typu 2 (profil v angličtině), jehož výpovědi před lékařskou komorou na téma inzulinové rezistence, cukrovky, metabolismu energie a stravy jsou veřejně k dispozici každému, kdo ma zájem (První díl, v angličtině).
Jsem také rád, že Dávid zmínil Richarda Bernsteina (životopis, poslední kniha a webové stránky Diabetes Solution, 2011). To je zářný příklad toho, co se může stát, když matematik, inženýr, fyzik, počítačový designér a současně diabetik typu 1 dostane do ruky jeden z prvních domácích glukometrů - a to měl ještě štestí, že měl za manželku lékařku, bez níž by se jako běžný pacient ke glukometru nedostal. Richard pomocí klasické metody pokus a omyl (do dnešního dne základ inženýrské práce i našeho vědecko-technologického pokroku, více o tom Tim Hartford v báječném TEDtalku Pokus, omyl a Boží komplex) zjistil, že výživová doporučení Americké asociace diabetiků mu nepomáhají kontrolovat glykémii. Během několika dnů si pomocí dat z vlastního glukometru sestavil prototyp nízkosacharidové stravy, díky které naopak glykémii dokázal kontrolovat velmi dobře. V té době navíc ani netušil, že jen znovu objevil stravu, kterou už začátkem století pro své diabetiky sestavil geniální lékař Russell Wilder na renomované Mayo Clinic (Primer for Diabetics, 1922). Richard má dnes 82 let, netrpí žádnými z běžných diabetických komplikací a dodnes působí ve své vyhlášené diabetologické ordinaci a také doplňuje nové přednášky do své Diabetické univerzity, která je dostupná zdarma na Youtube (Diabetes University).

Zapojení do průzkumu moc doporučuji, zde je česká verze dotazníku: http://bit.ly/DotazCukrovka
Jeho detailní výsledky, stejně jako i shrnutí výstupů z právě proběhlé konference Královské lékařské spolecnosti v UK na téma Food, the forgotten medicine, které se Honza zůčastnil, publikujeme na mém blogu margit.cz. Díky!
Margit