O myšlení nás žen zásadně rozhoduje náš věk. Naše snažení, touhy a vůbec celý život se totiž točí okolo potřeb období, kterým procházíme. Co a kdy potřebujeme?

Období lovu
Ty nejmladší z nás řeší zásadní potíže s krásou. Jaké barvy a tvary vyšly z poslední kolekce a jaké úplně odešly, jaké oblečení či nahota se mají ukazovat, jestli letos letí oholení nebo už zase chloupky? Potřebují totiž (nebo jsou v daném věku spíše přesvědčené, že potřebují) vypadat jako krásky z magazínů, aby našly svého dokonalého prince pro život. Překreslují si obličej k nepoznání, přebarvují vlasy i nehty a trpí v botách, ve kterých je chození hazardním sportem. Dokud svého prince neobjeví!

Roky v pozici ředitele cirkusu
Poté co svého prince najdeme a pořídíme si s ním děti, začneme potomky i prince vychovávat k dokonalosti – než zjistíme, že je to úplně marné (alespoň v případě princů). Nevíme, jestli dát dětem Pampersky nebo bavlněné pleny, případně jestli je lepší riskovat běžné bavlněné pleny se zbytky karcinogenního herbicidu, nebo investovat na čurání do bioplen. Téma vylučování tím ovšem není vyčerpáno – možná je úplně nejlepší vychovávat kojence zcela bez plen!
Od čtvrtého, případně nejpozději šestého měsíce věku dítěte denně řešíme, jestli přikrmovat mrkví nebo jablky, jestli je maso prospěšné nebo škodí, jestli alergii na lepek zabráníme spíše jeho vynecháním nebo podáváním – přestože kojenec stejně naprostou většinu příkrmů vyplive okolo sebe.
Rády bychom diskutovaly význam a rizika očkování s pediatrem, ale ten zpravidla nemá zájem (a někdy dokonce ani znalosti), a tak řešíme na sítích, jestli dítě očkovat podle zákonem nařízeného plánu a riskovat případná zdravotní rizika, nebo zákonný plán zkusit ohnout a riskovat nepřijetí dítěte do prvních dvou roků školky.
Pokud se nám podaří přežít pleny a příkrmy, blíží se doba výběru výchovného zařízení. Kterou školku vybrat? Mají si děti odmalička hrát se šiškami v lese, nebo s programem Malý Einstein na tabletu? Rozvíjí je lego a dřevěné kostky, nebo je naopak utlumují? Rozhodujeme se, jestli děti vychovávat k nevýchově, jestli je honit do školy, nebo nechat domácímu učení. Řešíme i vysoce odborná témata, na kterých se dokonce neshodují ani pediatři, jako je třeba imunologické okno a z něj vyplývající nejlepší načasování zavádění potenciálních alergenů.

Všechno jsme zvládly a báječný život je před námi
Prince (ze kterého je po letech už jenom běžný manžel) máme doma a děti vyrostly, a tak máme konečně také prostor a čas věnovat se jen sobě. Užívat si život. Zmoudřely jsme. Už neřešíme barvy sezóny ani módu měsíce. Nepotřebujeme se oblékat podle časopisů ani pro uznání jiných, ale jen pro náš vlastní pocit. Je nám dobře v džínách? Tak si je dopřáváme. Někdy si ani nebarvíme vlasy a užíváme si šediny. Máme rády svá těla a pečujeme o ně. Krásné jsme všechny.
Ženy, s věkem je nám jenom lépe. Čím jsme starší, tím jsme i moudřejší a pohodovější. Už víme, že slunce se netočí kolem země a svět se netočí okolo nás. Hlavně však víme, že to vůbec nepotřebujeme. Jsme spokojené samy se sebou tak, jak jsme. Užíváme si své dokonalosti, radujeme se z maličkostí, děláme, co zvládáme, a neděláme si vrásky z toho, co ne – vrásky máme totiž přirozeně dané věkem. Že to tak ještě některé nevnímáte? V pohodě. Asi jste moc mladé a všechno teprve přijde!
Že ke spokojenosti potřebujeme manžely, partnery, přátele? To určitě ano a díky za ně! Ale základem vlastní spokojenosti jsme jen my samy, bez vlastní spokojenosti stejně dlouhodobě nemůžeme prospívat ani nikomu okolo nás.

Omlouvám se mužům, kterým jsem se v dnešním textu vůbec nevěnovala. Jen proto, že nevím, co oni nosí v hlavách. Možná že to mají velmi podobné jako my, možná ještě lepší. Napište do komentářů.