Testy potravinových intolerancí jsou módní, ale více komercí než jednoznačně prokázanou diagnostickou metodou. Výživová omezení vycházející z těchto testů jsou často stresující a mnohá z nich přitom zbytečná.

Pokud uvidíte reklamu na test potravinové intolerance, jde o testování imunoglobulinu G, označovaného zkratkou IgG. Přítomnost protilátek IgG se běžně interpretuje jako známka intolerance vůči potravinám, i přestože nic takovéhoto není jednoznačně jisté. Protilátky mohou indikovat samotný kontakt s látkou, ne automaticky její nesnášenlivost. Prakticky tedy třeba jenom ukáží, co jste před chvíli snědli. Ve skutečnosti totiž neexistuje souvislost mezi výsledky těchto testů a (ne)schopností trávit potraviny.

Intolerance má být příčinou všech potíží
Prodejci nejznámějších ALCAT testů potravinových intolerancí v USA mimo jiného tvrdí, že 30 až 90 % Američanů trpí potravinovou intolerancí. Potravinové intolerance pak spojují s celou plejádou potíží od akné přes úzkosti, artritidu, hyperaktivitu, deprese, diabetes, neplodnost, migrény, obezitu až třeba po ucpaný nos.
Přitom neexistuje žádná jednoznačně prokázaná korelace mezi výsledkem testu IgG a schopností trávit jídlo. Některé výzkumy dokonce naznačují, že IgG může být markerem potravinové tolerance. Vzhledem k nedostatečné korelaci mezi přítomností IgG a fyzickými projevy nemoci je testování IgG považováno za neprokázané jako diagnostický test.

Co na odborníci?
Třeba podle Australské společnosti klinické imunologie a alergie tyto testy postrádají nejen vědecké zdůvodnění, ale jsou i nepřesné a špatně reprodukovatelné. Léčba založená na nepřesných výsledcích je nejen zavádějící, ale může vést k neúčinným a někdy škodlivým léčbám a oddálit účinnější terapii.

Proč to může zdánlivě fungovat?
Protože v době běžného přejídání se a pojídání nezdravostí nám krátkodobě prospěje skoro každé omezení. Navíc samotný stres z toho, že by nám nějaká potravina mohla škodit, může vést k potížím cestou tzv. nocebo efektu. Při extrémní úzkosti totiž mozek vytváří stresové signály, které cestou autonomního nervového systému putují i do trávícího traktu a mohou narušit trávení více různými mechanismy. Může se změnit doba průchodu potravy trávicím systémem, průtok krve nebo imunitní odpověd nebo sekrece hlenu – a všechny tyto změny pak mohou ovlivnit střevní mikrobiom. Spojitost mezi úzkostí, stresem z jídla a poruchami trávení je tedy možná.

Skutečné potíže s jídlem
Samozřejmě že s potravinami a trávícím traktem mohou být spojeny mnohé potíže, například potravinové alergie, celiakie nebo laktózová intolerance při které, ale nejde o problém v imunitním systému, potíže jsou dané nedostatkem enzymu, který tráví mléčný cukr laktózu. Tyto nemoci umíme jednoznačně diagnostikovat a diety k nim fungují. Dokonce i intolerance některých dalších potravin je možná, ale cestou k jejímu zjištění nejsou pochybné testy a vylučování desítek potravin z jídelníčku.

Moje doporučení?
Jezte skvěle a buďte v pohodě, protože to je naprosto zásadní – a nejenom pro zdravé trávení. Jídelníček postavte na skutečných potravinách a vnímejte své tělo. Poslouchejte své vlastní potřeby, ne všelijaká tvrzení, co prospívá vaší sousedce, co tvrdí aktuální číslo módního časopisu anebo prodejce testů. A jestliže po několika měsících skvělé stravy a péče o sebe stále máte zdravotní potíže, zkuste po dobu několika týdnů detailně zapisovat, co jíte a jak se cítíte. Podezřelou potravinu pak testujte ve staromódní, ale osvědčené eliminační dietě. A přetrvávající zdravotní potíže řešte s lékařem.