Vláda už druhým rokem zásadně omezuje naše práva, svobodné dýchání a myšlení. Co na to politická scéna? Českou předvolební horečku symbolizuje souboj mezi smetanovou zmrzlinou a vodovým sorbetem.

Dlouhodobé restrikce přinášejí obrovské škody. Patří mezi ně chronický stres a úzkosti, které oslabují imunitní systém, více osamělosti, nárůst zneužívání návykových látek, více sebevražd, opožděné diagnostikování rakoviny, u dětí a dospívajících zmeškané životní milníky a omezený přístup ke vzdělání. Proto je důležité vyhodnocovat, zda přínosy restrikcí jednoznačně převyšují rizika. Ale to se u nás nedělá. Vliv jednotlivých opatření se ani nesleduje. Namísto systému, který by cíleně a po nezbytně dlouhou dobu omezoval co nejméně lidí, se plošně dlouhodobě omezují všichni.

Proč místo léčby nemocných omezujeme zdravé?
Cílem opatření má být minimalizace úmrtí a těžkých průběhů infekce. SARS-CoV-2 zásadně ohrožuje nemocné a riziko významně stoupá i s věkem. Proč se tedy primárně energie a prostředky investují do omezování zdravých místo ochrany potřebných a léčby nemocných? Proč ministr vnitra posílal policii chytat běžkaře na horách, vyhánět děti z hřiště a hlídat hranice okresů? Proč jsou u nás děti hlavní obětí pandemie? Proč ministr školství rok neprosazoval otevřené školy a prezenční výuku? Za dobu vládních omezení přibrali někteří školáci až 15 kilogramů nad doporučenou hmotnost. Ve stejné době nám rostou počty dětí a mladých lidí s cukrovkou. Jen VZP za loňský rok eviduje 3800 pacientů, tento trend potvrzují i další pojišťovny. Po roce zásadního omezování života dětí tak u nich máme akorát pandemii obezity. Jestliže ji urychleně nezvládneme, před námi jsou pravděpodobné pandemie nemocí s obezitou souvisejících, jako třeba cukrovky 2. typu, metabolického syndromu a Alzheimerovy demence.

Hranice svobody
Zastánci restrikcí se často zaklínají tím, že moje svoboda končí tam, kde začíná ohrožení zdraví jiných. Souhlasím, ale podle mě musí mít omezování svobody nějaké hranice. Do jaké míry máme chránit jiné? Jak dlouho mají být třeba pro ochranu seniorů a nemocných zavřené školy, kroužky a sportoviště? Měsíc, rok, dva nebo tři? Vzpomínáte, že vloni na jaře vláda slibovala zlikvidování viru a rozvolnění v řádu týdnů? Tenkrát by nikdo nesouhlasil, aby byly školy zavřené víc než rok. Dnes se to považuje za normální.

Zabíjení restrikcemi přijatelné je?
Je správné požadovat ochranu jiných za cenu poškozování vlastního zdraví nebo zdraví našich dětí? Pokud vyjdeme z definice WHO, že zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a uvědomíme si, že pro mnohé z nás je dlouhodobé nošení respirátorů, nekonečné testování, omezování pohybu a obviňování, že ohrožujeme jiné, stresující, tak je jasné, že i restrikce poškozují zdraví. Je správné za cenu maximální ochrany před virem, který ohrožuje určité skupiny, poškozovat zdraví skoro všem? Je obhajitelné omezovat rizika koronavirové infekce nárusty počtů obezity, cukrovky, depresí, úzkostí a sebevražd dětí a dospívajících? Je správné za cenu omezení úmrtí s covidem zabíjet restrikcemi?

Co by nejvíce všem prospělo?
Léčit nemocné, chránit zranitelné a zdravé nechat žít! Co dělá česká vláda? Mizerně chránila zranitelné. Nedostatečně léčila nemocné. Jediné, co zvládá je nesmyslné omezování a policejní buzerace zdravých. Chcete příklady?
· Zranitelní nedostávali oxymetry, domovy seniorů neměly od počátku dostatek spolehlivých testů, vláda ani experti nepředávali doporučení, že je potřeba zajistit dostatek vitamínu D, jíst skutečné jídlo a být co nejvíce na čerstvém vzduchu.
· Nemocné běžně nechtěl vidět ani jejich obvodní lékař. K tomu běžela mediálná masáž o tom, jak se v nemocnicích umírá – přiživoval se strach nechat se hospitalizovat. Doporučení nasadit doma nerizikové suplementy a otestované bezpečné léky se šířilo jen jako konspirace na sítích.
· Zdravé děti a studenti měli u nás nejdéle zavřené školy z celého světa, a když se na pár týdnů otevřely, byly kvůli nařízením blíž vojenskému táboru než otevřenému pohodovému prostředí pro komunikaci, setkávání a učení.
· Zdraví byli v průběhu roku donekonečna omezovaní v pohybu, práci, rekreaci i dýchání. Byli podrobováni potupným nesmyslným nařízením, jako byl třeba zákaz prodeje kávy v kelímku, zákaz jezdit na hory lyžovat a zákaz v Praze sáňkovat nebo nařízení v jaký čas a vzdálenost od domu je možné venčit své mazlíčky.

Co by nám přineslo, kdyby vláda skoncovala s buzerací zdravých a soustředila se na léčbu nemocných a ochranu zranitelných? Navýšení prostředků a sil na cílené řešení pandemie. Vymizení zbytečného boje a rozdělování společnosti. V okamžiku, kdy totiž skončí manipulace a vynucování očkování, rouškování, testování zdravých, okamžitě skončí i obrana těch, co chtějí jen zdravě žít. Zmizí boje mezi námi.

Co na to demokratické politické strany?
Budou jen alibisticky pokračovat v nekonečném boji s jedním virem, s námi a našimi dětmi, nebo konečně některá z nich najde odvahu přiznat, že to jde i mnohem lépe? Zatímco jejich výběr nanuků mě nezajímá, moc by mě zajímalo, jestli budou pokračovat v omezování svobod, nebo jednoznačně vyjádří podporu cílené léčbě a ochraně a konec rouškování, testování a izolování zdravých.


Co je pro vás pro výběr ve volbách důležité? Zajímá zde někoho zmrzlina? Nebo také chcete, aby se vaše strana jasně vyjádřila jestli bude jen pokračovat v plošných omezeních zdravých, včetně dětí, nebo se soustředí na cílenou ochranu a léčbu, na podporu zdraví a pohody? Váš názor mě zajímá, a protože Aktuálně zásadně omezilo debatu pod texty, nabízím ji na svých sítích. Zde na profesním Facebooku a na Instagramu.