Volby pro Piráty dopadly špatně. Nejsem ale typ člověka, který by se rád hrabal v porážkách a smutnil déle, než je nezbytně nutné. Po každé ráně se snažím dívat do budoucnosti, protože tam leží většina práce, kterou je ještě třeba odvést.



Piráti přišli o 18 poslanců, kteří budou chybět nejen naší straně, ale troufám si říct, že i spoustě lidí. Náš bruselský „výsadek“ samozřejmě nenechá tu čtveřici poslanců ve štychu a budeme se snažit pokrývat co nejvíc témat, která jako Piráti považujeme za společensky zásadní, a která v odcházejících poslancích ztratila zastání ve volených funkcích. Pirátství vždycky bylo o týmovém duchu a jeho síla se ukáže právě v nejtěžších časech.

Některé své bezprostřední názory už jsem stihla vyjádřit v médiích. Na začátku jsem stála proti koalici se STAN a svoje důvody vysvětlovala i na sjezdu. Moje pozice byla poražena a vůli členstva jsem respektovala – i o tom je politická práce.

Teď bych se ale chtěla zaměřit na to pozitivní, co se ve volbách podařilo, a co bude klíčové pro budoucnost společnosti i politické kultury u nás. A není toho málo!

Předně, je skvělou zprávou, že jsme se jako společnost úspěšně postavili nebezpečné figuře Andreje Babiše. Nevnímám to ale jen jako účtenku jednomu oligarchovi, nýbrž jako součást možného pozitivního trendu, který tyto volby stanovily. Ukázaly, že i populistům a oligarchům s koncentrovanou mediální a finanční mocí se dá čelit. Všímají si toho i v zahraničí a situaci v České republice popisují výrazy jako „populismus na ústupu“. Cítím po čase obrovskou hrdost, že konečně jednou jdeme příkladem a ukazujeme dalším, že ve svobodných volbách se lze postavit autoritářským a populistickým trendům.

Nemenší radost mi ale dělá také oněch 50 žen, které zasednou v nové Sněmovně. Ráda bych si myslela, že tomu třeba nějak přispěla i moje kampaň #PolitikaJeProVšechny, ve které jsem právě k takovým iniciativám vyzývala: vzhledem k tomu, že některé neviditelné bariéry pro vstup žen do politiky jsou strukturální, vyžaduje to od nás i nějakou aktivitu navíc, abychom je pomohli postupně prolamovat. V první řadě je třeba podporovat ženy ve svém okolí a motivovat je i jim pomáhat, aby se na kandidátky dostaly.

A jak vyzývala úspěšná iniciativa #ZakroužkujŽenu, svou podporu lze vyjádřit i ve volební místnosti. I díky ní bylo do Poslanecké sněmovny zvoleno nejvíce žen v české historii. Celkově se letos přidělilo ženám o 566 tisíc preferenčních hlasů víc než v minulých volbách, což je nárůst o 87 %. A co je výsledek? Celkem 30 z oněch 50, tedy nadpoloviční většina, se díky kroužkům posunula výš, než kam je umístila jejich strana. A hlavně – 13 z oněch 50 žen se stalo poslankyněmi jen díky preferenčním hlasům.

Znamená to, že voliči si přáli ve Sněmovně víc žen, než jim strany seřazením kandidátek nabízely jako svou preferenci. Vyplývá mi z toho jediné: že do příštích voleb by se měly všechny strany nad tímhle výsledkem zamyslet. Preference hovoří jasně – ať už je to tak, že voliči chtěli ženy jako takové, aby tím nějak vyjádřili svůj postoj k jejich zastoupení, anebo je vybírali pro jejich kompetence, znamená to, že strany ženy mají a lidem se očividně zamlouvají víc, než by odpovídalo pozicím, na které je strany pustí.

Zda se tak v nadcházejících volbách dočkáme většího zastoupení žen i bez „práce“ voličů, či dokonce první české prezidentky, zůstává výzvou jak pro politické strany a hnutí, tak stále i pro nás všechny. Poslední volby by nám v tom měly dodat odvahu i optimismus.