Ekonomika je ve válce s Ruskem na naší straně. Je třeba ji správně využít – izolovat Rusko z globální ekonomiky, osvobodit se urychleně od jeho fosilních pák a aktivně podpořit naše nejohroženější domácnosti.

Zúčastnila jsem se visegrádské debaty na téma ekonomických dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Neobhajitelná ruská válka způsobila kromě lidského utrpení Ukrajinců a šoku všech přihlížejících společenství také šok ekonomický, který bude mít ohromné negativní dopady na celé světové regiony. V globálně propojené ekonomice jde ostatně o stále silněji propojené nádob – tak jako se nálada a chování lidí promítne do ekonomiky, musí i ekonomika hledat cesty, jak zachovat lidem do nejdůležitější a zastavit propad životní úrovně.



Index spotřebitelské důvěry se v březnu propadl na nejnižší úroveň od roku 2013. Nejisté vyhlídky způsobené vypuknutím válečného konfliktu v Evropě stlačily spotřebitelské výdaje, a naopak vystřelila ceny energií a komodit a narušila dodávkové řetězce. Už nyní je jasné, že plány vlád na snižování deficitů zapříčiněných pandemií dostanou těžkou ránu v podobě nutnosti enormních výdajů spojených s prouděním válečných uprchlíků, na vojenskou pomoc Ukrajině a boj proti hrozící energetické chudobě obyvatel.

Začíná být zřejmé, že se (nejen) české domácnosti budou muset v nadcházejících měsících dál uskromňovat. Podle dostupných dat se průměrná inflace v letošním roce vyšplhá až na 12 %. I kdyby se podařilo válku ukončit v blízkém horizontu, ekonomika se bude ze svého otřesu dozajista sbírat přinejmenším celý další rok. A inflace snadno roste, ale o to obtížněji klesá.

Ukrajina i Rusko jsou rovněž jedněmi z největších vývozců obilnin a hnojiv, zejména do nejchudších oblastí světa v čele s Afrikou, ale i do Jemenu či Libanonu, už tak těžce zkoušených zemí. Libanon dováží asi 50 procent svého obilí z Ukrajiny. Z Ruska a Ukrajiny pochází celkem asi 29 procent celosvětového exportu pšenice. Ruská invaze a její důsledky by podle odhadů mohly její cenu zdvojnásobit. OSN odhaduje, že ruská invaze by mohla posunout pod hranici extrémní chudoby 40 milionů dalších lidí.

Jaká opatření mohou evropské vlády přijmout, aby přicházející ekonomické problémy co nejvíce neutralizovaly?

1. Ukončit válku na Ukrajině. Je třeba připomínat, že hlavním strůjcem ekonomických problémů je Vladimir Putin a jeho válka. Nejlepší cesta, jakou mohou silné ekonomické bloky eliminovat počínání nevyzpytatelného autoritář s nukleárním arzenálem, je izolovat ho z globální ekonomiky. Krátkodobé sankce zkomplikují Putinovi bezprostřední financování války. Dlouhodobé sankce drasticky zasáhnou ruskou technologickou konkurenceschopnost.

2. Kontra-cyklická daňová a měnová politika. Vlády teď musí utrácet peníze za energetické alternativy a vylepšování energetické efektivnosti. Je třeba zvážit krátkodobé dotace pro průmyslová odvětví nejvíce zasažena rostoucími náklady na potraviny a energii. Snížení daní nebo potravinové a energetické dotace by měly být uplatňovány spravedlivě a pro nejhůře postižené občany.

3. Urychlený konec fosilních paliv. V příštích letech se EU musí při výrobě energie a jejího průmyslového využívání odklonit od uhlíku a navyšovat energetickou efektivnost. Jinak budou náklady na palivo, topení a vše ostatní nadále závislé na chování diktátorů – vidíme, že takovou „rovnováhu“ si lidstvo již nemůže dovolit. A pokud nestačil argument klimatickou změnou, válka snad už ano. Každý den, než se k tomu Evropa odhodlá, znamená přísun peněz a udržování vlivu diktátorů, jakým je Putin, a jejich krvavých projektů.