Takto abstraktně byla nazývána novela zákona o veřejných zakázkách, protože byla prvním hmatatelným výsledkem protikorupční rétoriky bývalé Nečasovy vlády na jaře roku 2012. Z hlediska vládního protikorupčního tažení byly veřejné zakázky logickou volbou, jelikož tehdejší zákon obsahoval řadu institutů, které značně ulehčovaly korupci a vyvádění peněz z veřejných rozpočtů. Jednalo se zejména o slavné losování, omezování soutěže absurdními požadavky na kvalifikaci a zneužívání vysokých limitů pro tzv. zakázky malého rozsahu. Ty byly v porovnání s ostatními státy značně vysoké. Právě snížení limitů pro malé zakázky bylo prubířským kamenem, který měl zprůhlednit značnou část trhu veřejných zakázek, dostat je pod zákonnou regulaci a kontrolu, a tím znesnadnit realizaci korupčních transakcí.