Proč by se mělo něco platit živnostníkům a jiným OSVČ, kteří většinou neplatí žádné daně a nevytvořili si žádné rezervy, aby mohli podobnou krizi přečkat? Mnoho variant takové otázky jsem v uplynulých týdnech dostal po představení návrhu ekonomických opatření ODS pro řešení koronavirové krize a také po svém minulém textu na tomto blogu.
Lidé za koronavirus nemohou. Vláda také ne, ale jejím úkolem je zachovat společnost v provozuschopném stavu, a to zejména v mimořádných situacích. K tomu vládu máme! Ne kvůli běžné údržbě, aby svítilo světlo, jezdily vlaky a ke zraněným přijely sanitky. Ale k tomu, aby převzala celospolečenské náklady krizí, kterými procházíme.
Dnes ráno jsem se po více než 30 letech probudil v zemi, z níž nelze odjet. Jsem připraven tento stav přechodně strpět a povedu k tomu i všechny kolem sebe, i když považuji za mimořádnou Ironii osudu, že fakticky o všem v té uzavřené zemi rozhoduje slovenský komunista, jakkoli jen bývalý.
Když se v služebním zákoně píše, že se systemizace úřadů schvaluje na následující kalendářní rok, rozumí tomu naše vláda tak, že ji může během roku změnit, kolikrát chce. Vloni to stihla celkem osmkrát. Přitom hlavním argumentem obou vládních stran pro přijetí zákona v roce 2014 bylo, že je třeba dát úředníkům stabilitu a odstínit je tak od politických vlivů.