Andrej Babiš je mistrem zastíracích manévrů. Naposledy tuhle figuru s úspěchem předvedl minulý týden, aby zakryl průšvih a odvolání ministra Kremlíka. Použil k tomu mediální granát o sloučení ministerstva dopravy s ministerstvem průmyslu a obchodu.

Pak ustoupil na variantu, že se obě ministerstva slučovat nebudou, ale bude je řídit jediný člověk. A že Kremlík bude na svém vlastním ministerstvu náměstkem. Uvidíme, kdy vezme za své myšlenka, že Havlíček povede oba resorty až do konce volebního období, o které Babiš nakonec stejně bude tvrdit, že ji nikdy neřekl.

Novináři zbystřili a ohňostroj nápadů začali rozebírat – oslovovali politology, odborníky na dopravu, průmysl a energetiku, i nás, politiky, a tak ve veřejném prostoru padaly argumenty pro a proti slučování ministerstev, řešily se další myslitelné fúze úřadů. (Omlouvám se za ten korporátní slovník, ale doba je taková.) Později přibyly komentáře, zda superman Havlíček může dvě tak náročná ministerstva vůbec zvládnout a jak to poškodí jejich úkoly.

A bylo to. Zase jsme mu na to všichni skočili. Jako by našemu premiérovi šlo někdy o skutečné racionální a věcné argumenty! Média byla prakticky celý týden zaplavena nesmyslnou diskusí, místo aby byl prostor rozebírat Babišovo vadné personální rozhodnutí, kterým vloni na jaře vybral do ministerské funkce politikou téměř nepolíbeného úředníka, který se ukázal být pověstným nemehlem z billboardu hnutí ANO. Nebo že tato vláda má za 19 měsíců své existence třetího ministra dopravy a uskutečnilo se v ní celkem už 8 změn. Že v několika dnech vyplavaly na světlo hned tři problematické vládní zakázky s chybami za stovky milionů korun.

To všechno ale bylo pořád málo. Vrcholným kouskem šampionátu v zastírání byla nedělní návštěva na hackathonu, kde celý víkend programátoři úspěšně pracovali na e-shopu elektronických dálničních známek, který měl stát podle Ministerstva dopravy 400 miliónů korun. Jiný premiér by se styděl, že jeho vládu musí někdo školit tak potupným způsobem. Andrej Babiš ale k tomu přidal usedavý pláč nad zlovolnými úředníky, kteří si díky zákonu státní službě mohou dělat, co chtějí, dokonce i připravovat předražené státní zakázky. No jo, kdo si vzpomene, že ten zákon napsala a schválila předchozí vláda včetně Babiše!

Rozhodně si nechci stěžovat na média, že na tu hru naskakují. Chci jen, abychom si uvědomili absurdnost naší situace. Ten chaos a improvizaci, kdy se Babiš sice tváří, že nemění pravidla hry, ale uprostřed zápasu rovnou přechází z fotbalu na jízdu v boulích. Kdy se v jednu chvíli díváme na filmovou komedii a za půl hodiny z ničeho nic čteme Dostojevského.

Aby těch premiérových otáček na místě a dramatických rozporů nebylo málo, máme tu další případ. Nový stavební zákon. Opakovaně slyšíme premiéra, jak si stěžuje na úředníky pod služebním zákonem a vedle toho navrhuje jeho vlastní vláda vznik nového centrálního stavebního úřadu. To je v kostce řečeno asi tak 13 tisíc nových úředníků pod tím samým špatným služebním zákonem. To žádný smysl nedává. Celý návrh stavebního zákona se tak trochu, vlastně docela dost nepovedl. Je neúnosný pro města a obce a pro celou řadu dalších institucí. Načež nedávno do věci znovu svým stylem vstoupil premiér, více než roční práci ministryně Dostálové zcela rozmetal a od té doby není jasné, jakým směrem se půjde dál. Jde ovšem o důležitý zákon nejen kvůli usnadnění výstavby bytů, ale i pro to ministerstvo dopravy a jeho silnice a železnice. Proto se jako ODS vládě nevysmíváme a naopak jsme premiérovi nabídli spolupráci na přípravě lepšího návrhu – umíme to, jak jsme prokázali třeba před koncem roku návrhem na kompletní elektronizaci stavebního řízení.

Těší nás, že premiér už nabídku přijal a tento týden se sejdeme. A počítáme s tím, že pokud to klapne, premiér si naši práci přivlastní, jak je jeho zvykem. Je přece mistr zastíracích manévrů. A bodejť by nebyl, když je musí kvůli svým malérům dělat tak často.