A nikdo nic vracet nebude. NWR vyplatila dividendy z OKD oprávněně
Vrchní Soud v Londýně dal za pravdu nizozemské společnosti New World Resources (NWR). A proč to zajímá české občany? Společnost NWR vyplatila dividendy v letech 2011-2012 z výnosů dceřinné společnosti OKD.
Ostravsko-karvinské doly, které jako jediné produkují černé uhlí na našem území.
Všechno to začalo insolvencí OKD v roce 2016. Krachující podnik se řítil do záhuby a jediná insolvence se nabízela pro naše politiky jako jistá záchrana. Vedení OKD žádalo soud, aby insolvenci vedl někdo zkušený, kdo se již setkal v minulosti s hornickou činností. Ačkoliv neměl žádné zkušenosti s hornictvím, přichází na scénu Lee Louda. Insolvenční správce, který byl i správcem osudu věřitelů v OKD. Právě Louda rozhodoval, kdo z věřitelů má právoplatnou pohledávku, tedy určitou míru vlivu na celou insolvenci. A největším věřitelem dolů OKD jsou držitelé dluhopisů firmy NWR. Teď už bez pochyb.
Důkazy u soudu prokázaly, že NWR hospodařila správně a oprávněně vyplácela dividendy. Tudíž nemohou být vráceny nazpět. A Lee Louda má smůlu.
V době, kdy byly dividendy deklarovány, byla NWR registrována na londýnské, pražské i varšavské burze. Hlavním akcionářem byla britská společnost CERCL Mining BV, která vlastnila většinu akcií NWR.
Právě CERCL ležela v žaludku Loudovi, který podal žalobu u českých soudů, že NWR mělo neoprávněný prospěch z dividend vyplácených OKD.
OKD dluží dalším mateřským společnostem bezmála čtyři miliardy korun. A NWR je mezi nimi samozřejmě taky.
A proč se OKD ani Lee Louda k rozsudku londýnského soudu nevyjádřili? Že by přece jen Lee Louda nebyl svatý? A že by Louda uznal, že londýnský Vrchní soud je opravdu velké sousto? V českém prostředí je totiž mnohem snažší uplatnit svůj vliv, zejména pokud máte kontakty na klíčových místech.
Kauza OKD jakoby nebrala konce. A je ve hvězdách, jestli někdy bude nastolena spravedlnost. Spravedlnost pro zahraniční investory, kteří kvůli politických šarádám během OKD přisli o velké množství peněz. Potom se jim nemůžeme divit, že se musí obracet na mezinárodní soudy, na které čeští politici a insolvenční správce nedosáhnou. Spravedlnosti v Česku se jim totiž nedostane, dokud občané nezesílí svůj tlak na veřejné činitele.
Možná výsledek Parlamentní komise vrhne světlo na celý případ. A možná se jednoho dne dostane spravedlnosti i dalším investorům, neboť další z nich se obrátili na mezinárodní soudy. I případ Citibank tak možná dospěje ke šťastnému konci.
Ostravsko-karvinské doly, které jako jediné produkují černé uhlí na našem území.
Všechno to začalo insolvencí OKD v roce 2016. Krachující podnik se řítil do záhuby a jediná insolvence se nabízela pro naše politiky jako jistá záchrana. Vedení OKD žádalo soud, aby insolvenci vedl někdo zkušený, kdo se již setkal v minulosti s hornickou činností. Ačkoliv neměl žádné zkušenosti s hornictvím, přichází na scénu Lee Louda. Insolvenční správce, který byl i správcem osudu věřitelů v OKD. Právě Louda rozhodoval, kdo z věřitelů má právoplatnou pohledávku, tedy určitou míru vlivu na celou insolvenci. A největším věřitelem dolů OKD jsou držitelé dluhopisů firmy NWR. Teď už bez pochyb.
Důkazy u soudu prokázaly, že NWR hospodařila správně a oprávněně vyplácela dividendy. Tudíž nemohou být vráceny nazpět. A Lee Louda má smůlu.
V době, kdy byly dividendy deklarovány, byla NWR registrována na londýnské, pražské i varšavské burze. Hlavním akcionářem byla britská společnost CERCL Mining BV, která vlastnila většinu akcií NWR.
Právě CERCL ležela v žaludku Loudovi, který podal žalobu u českých soudů, že NWR mělo neoprávněný prospěch z dividend vyplácených OKD.
OKD dluží dalším mateřským společnostem bezmála čtyři miliardy korun. A NWR je mezi nimi samozřejmě taky.
A proč se OKD ani Lee Louda k rozsudku londýnského soudu nevyjádřili? Že by přece jen Lee Louda nebyl svatý? A že by Louda uznal, že londýnský Vrchní soud je opravdu velké sousto? V českém prostředí je totiž mnohem snažší uplatnit svůj vliv, zejména pokud máte kontakty na klíčových místech.
Kauza OKD jakoby nebrala konce. A je ve hvězdách, jestli někdy bude nastolena spravedlnost. Spravedlnost pro zahraniční investory, kteří kvůli politických šarádám během OKD přisli o velké množství peněz. Potom se jim nemůžeme divit, že se musí obracet na mezinárodní soudy, na které čeští politici a insolvenční správce nedosáhnou. Spravedlnosti v Česku se jim totiž nedostane, dokud občané nezesílí svůj tlak na veřejné činitele.
Možná výsledek Parlamentní komise vrhne světlo na celý případ. A možná se jednoho dne dostane spravedlnosti i dalším investorům, neboť další z nich se obrátili na mezinárodní soudy. I případ Citibank tak možná dospěje ke šťastnému konci.