Už třetí den to aktivisté nevzdávají. Tráví dny i mrazivé noci ve výšce třiceti metrů. Velkorypadlo hnědouhelného lomu Vršany na Mostecku se tak stalo dějištěm protestu proti prodeji elektrárny Počerady. Ptáte se proč rypadlo tolik trápí ochránce klimatu?

Aktivisté mají jasný požadavek. Žádají po ministerstvu životního prostředí, aby zamítlo výjimku z emisních limitů. Tato výjimka byla udělena pro hnědouhelnou elektrárnu Chvaletice, která je ve vlastnictví Sev.en Energy, stejně tak jako lom. Aktivisté současně protestují proti prodeji elektrárny do rukou finančníka Pavla Tykače.

Pardubický kraj udělil výjimku pro elektrárnu na budoucí evropské limity emisí rtuti a oxidů dusíku. Rozhodnutí není zatím pravomocné, a aktivisté se snaží využít zbývající čas. Je tu další háček. Tato emisní výjimka bude něco stát. Přesně 1,4 miliardy.

Pavel Tykač je český podnikatel, který je velké zvíře v energetickém sektoru. Od roku 2010 je jediným majitelem těžařské skupiny Czech Coal. Proto se aktivisté tolik obávají, elektrárna a samotná těžba uhlí bude v rukou magnáta, který je proslulý svojí vášní pro ,,ne-ekologickou energii.“ Nebude mít proto důvod své investice promrhat na dodržování evropských emisních limitů. A už vůbec ne přihlížet konci doby uhelné. Ba naopak, s koupí elektrárny pro něj doba uhelná teprve začala.
Elektrárna Chvaletice je v provozu od roku 1979 a je benjamínkem u nás.

I přes okupaci aktivistů, těžba stále pokračuje. Protestující obsadili kolesové rypadlo K800, které samotné nemá na fungování elektrárny vliv. Situaci by měl mít pod kontrolou báňský úřad a policie.

Odejdeme, až skončí doba uhelná.
Tak to se aktivisté nehnou z místa minimálně do roku 2030. Právě rok 2030 byl premiérem Babišem několikrát zmíněn, jako rok, kdy se zastaví těžba uhlí v OKD. OKD je jediným producentem černého uhlí u nás, a právě i s jeho existencí se váže i konec doby uhelné. Ačkoliv je u nás krmeno černým uhlím pouze pět elektráren, OKD poskytuje zdroj pro vývoz do zahraničí. A hnědé uhlí, které se u nás těží v sokolovské a mostecké pánvi. Právě uhlí vytěžené v těchto lomech zásobuje uhelné elektrárny, které jsou zdrojem přibližně 40 % elektrické energie vyrobené v Česku. Ani s hnědým uhlím to nevypadá na blízký konec.

S další Tykačovou investicí na českém trhu se může situace změnit. Možná někteří z vás stále vzpomínají na uhelnou válku, kterou vedl Tykač proti ČEZ. Osm let trvající konflikt o výši ceny hnědého uhlí. Ukončem byl sice vzájemnou dohodou a smlovou na padesát let, ale Tykač se lehko nevzdává. Proto se aktivisté bojí. Finančník takového formátu, jako je Pavel Tykač, se nebojí jít proti státu a vydobít si výjimku i na takovou zásadní věc, jako jsou emise.

A především fakt, který straší i některé z nás. Jak se nám bude dýchat, když kapitalismus dovolí jedinému člověku ovládat množství emisí z uhelných elektráren? A jak to už u nás bývá zvykem, stát takového panáčka podpoří.