Miloš Zeman v poslední době, jak se zdá, téměř rezignoval na svou funkci reprezentanta České republiky. A až na malé výjimky ho není vidět, ani slyšet.

Vysvětlením může být jeho věk, zdravotní stav nebo snad stále přetrvávající šok z vlastního “nesprávného vyhodnocení” ruské politiky. Omluvou není ani jedno ze zmiňovaných. Ne že bychom jeho výroky a vyjádření k životu nutně potřebovali (vzhledem k naším zkušenostem s nimi) spíše naopak. A věřím, že ani politickým představitelům ostatních států, kteří by s ním museli řešit současné problémy, nijak nechybí.  

 
Otázkou zůstává, jestli někdo opravdu bere jeho překvapení z vývoje situace na Ukrajině vážně. Těsně před ruskou invazí prohlásil, že se něco takového určitě nemůže stát, a že Putin by musel být blázen, aby to skutečně udělal. O pár dní později asi celou zemi překvapil jeho výrok, že ruský prezident je šílenec, a je potřeba ho izolovat. Jestli si to však skutečně myslí, nebo to řekl proto, že mu došlo, že jakýkoliv projev souhlasu je v této situaci už opravdu nepřípustný, se už můžeme jen dohadovat. I když se zrovna v jeho případě podobné změně názoru jen těžko věří, proti podobným okolnostem se krásně zaštítil už v minulosti svým slavným výrokem, že jen idiot nemění názory. Jak příhodné, že?  

 
Pokud si připomeneme pár takových názorových změn, které u našeho prezidenta proběhly, je nám jasné, že jejich jedinou motivací je Zemanův vlastní zisk. Ať už se jednalo o možnost vetovat navržené ministry, proti které se bouřil, když ji využil Václav Havel, bezpečnostní prověrky svého kancléře Mynáře, nebo celý ranec afér okolo prezidentských milostí a abolic. V tomto případě je jeho pohnutka o něco méně jasná, a můžeme asi jen doufat, že se na stará kolena opravdu jen snaží zachránit si tvář. Ale očekávanému skepticismu se vůbec nedivím. 

 
Na kritiku z řad svých odpůrců je Zeman samozřejmě zvyklý, dokonce bych si dovolil tvrdil, že mu svým způsobem dělá dobře. Svými posledními výroky vůči ruskému prezidentovi si však proti sobě nově poštval i své dlouholeté příznivce. Spoustu z nich totiž spojuje právě proruské smýšlení a Zemanův obrat si tak neumí vysvětlit jinak, než zradou veškerých hodnot, které vyznávají, a kvůli kterým jej až doteď podporovali. A svým svérázným (a často i těžko čitelným) způsobem mu to také dávají najevo například na jeho facebookových stránkách. Pokud se chcete pobavit, doporučuji si některé komentáře projít. 

 
Stoupenců Miloše Zemana tedy postupem času stále ubývá a poslední rok jeho prezidentování se tak pravděpodobně ponese v duchu ještě znatelnější kritiky, než na jakou byl doposud zvyklý. A bohužel asi poslední věcí, na kterou by současný český prezident ještě změnil názor je, že by své místo mohl předčasně přenechat vhodnějšímu nástupci. Zrovna v tomhle se ale rád budu mýlit.