Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera promluvil k českému parlamentu a prostřednictvím živého vysílání také k českým občanům. Rozhodně ne poprvé, a bohužel také asi ne naposledy, co něco takového musel udělat.

Během posledních týdnů a měsíců takto promlouval k politikům a národům například v USA, Izraeli nebo Velké Británii. A stejně jako v ostatních případech byl i jeho projev k českým zákonodárcům přesně mířen na citlivá místa české historie. Citace Václava Havla nebo slavné věty z doby okupace Československa jsou samozřejmě zásahem tam, kde to nejvíce bolí.
Zelenskyj tak znovu sází na model, který se mu osvědčil už při předchozích projevech. A oprávněně. Vzhledem k situaci, v jaké se nachází, bychom předpokládali, že k takovýmto krokům nebude potřeba sáhnout. Že se mu pomoci a prostředků k obraně své země dostane téměř automaticky a na nějaké obvolávání jednotlivých států s prosíkem vůbec nedojde. Ale všichni víme, jaká je realita, a že podpoře Ukrajině se sice dostává, ale asi by to vypadalo o dost jinak, pokud by Zelenskyj k výše zmiňovaným nástrojům nesáhl.

Česká republika pomoc od samého začátku ruské agrese poskytuje a plánuje v tom pokračovat. Dokonce si to určila za jeden z cílů po dobu svého předsednictví Rady Evropy, společně s obnovením Ukrajiny a řešením energetické krize. Česká vláda i sami obyvatelé se doteď ukazovali opravdu v tom nejlepším světle. Pomáhali doslova, kde mohli. Nyní se ale naše země dostává do složitější situace. Nespokojenost lidí roste, počty rodin, zasažených chudobou jakbysmet. Vláda teď má před sebou nelehký úkol - najít rovnováhu mezi dostatečnou pomocí Ukrajině a tím také snížení šance, že by se Rusko nedejbože rozhodlo pokračovat ve svém plenění a zkáze i dále naším směrem. Na straně druhé je tady Česko, řítící se do víru inflace, energetické krize a dalších problémů, které prostředky, vynakládané na vnější pomoc, možná bude více potřebovat samo.

Jenže ať se nám to líbí nebo ne, je potřeba vynaložit všechny prostředky na to, aby současný konflikt nepřerostl v něco ještě většího, než doposud. A i kdyby se Zelenského předpověď, že Ukrajina je pro Rusko jen můstkem k pokračování do zbytku Evropy, měla ukázat jako nesprávná, chceme něco takového opravdu riskovat a zahrávat si s možností, že zase jednou uvidíme ruské tanky i u nás?