Vláda plánuje zrušení územní rezervy pro kanál Dunaj–Odra–Labe. Výstavba megalomanského projektu, který soustavně prosazuje prezident Miloš Zeman, byla letos v lednu definitivně smetena ze stolu. Avšak opak je pravdou.

Nový plavební kanál u česko-polských hranic na řece Odře zůstává stále ve hře. Otázkou ale zůstává, pro jaký užitek a za jakou cenu je pro nás splavnění Odry výhodné?

Podle ministerstva dopravy je plán splavnění Odry označen jako „naléhavý veřejný zájem“. Především, pokud je tímto naléhavým zájmem České republiky potěšit naše polské sousedy. Poláci, na jejichž území se nachází většina toku řeky, se totiž projektu vybudování vodního kanálu pro nákladní lodě a tankery věnují intenzivně mnoho let. K tomu, aby mohl být projekt zafinancován miliardami z dotací evropských fondů je ale třeba špetka přeshraniční spolupráce. Přesněji řečeno, projekt musí splnit podmínku mezinárodního přesahu, kterým jsme v tomto případě my. Tudíž zatímco v Česku se plány ohledně plavebního kanálu opakovaně ruší a znovu obnovují, Polsko již po mnoho let připravuje konkrétní technická opatření na splavnění celého toku Odry. O zájmu a zapojení našich sousedů tedy můžeme hovořit s jistotou. Kde se ale vzal ten zbývající zájem veřejný?

Příznivci projektu populisticky slibují pozitivní dopady výstavby kanálu, ne-li přímo vyřešení současné energetické krize, neboť lodní doprava prý umožní výhodnou přeshraniční přepravu plynu a uhlí. Je však úsměvné hovořit o vyřešení současného problému skrze projekt, který se díky dnešní krizi může budovat i desítky let. Pokud je mi dobře známo, máme k dispozici již vybudovanou, a navíc rychlejší, hustou železniční síť. V tomto kontextu je tak neméně zavádějící považovat lodní dopravu za „šetrnější“, jak ji nazval ministr dopravy Martin Kupka. Tankery a lodě jsou pomalé, výstavba kanálu i jeho provoz není z ekonomického pohledu výhodnější oproti možnostem, které máme k dispozici nyní.

I přes tvrzení vlády a ministra Kupky, že projekt bude vybudován s maximální obezřetností vůči ochraně přírody, odborníci varují, že se kontroverzní projekt nevyhne řadě zásadních ekologických problémů. Vodní nákladní doprava je sama o sobě zdrojem znečištění podél toku řeky, a je pomalá a drahá. Výstavba by způsobila nezvratný dopad na životní prostředí v Moravskoslezském kraji, zdevastovala poslední přirozené meandry řeky Odry a narušila křehký říční ekosystém přírodní památky v oblasti, již tolik zbídačené průmyslem a člověkem. A proto se znovu ptám, jakého veřejného zájmu se tedy splavnění Odry týká? Je veřejným zájmem pošimrat ego prezidenta Zemana?