Česká republika – mafiánský stát
Seznam zprávy publikovaly během posledních dní v rychlém sledu dva skutečně zajímavé články. Oba se zabývají praktikami dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana, které jsou ještě temnější, než jsme se odvážili pomyslet
Podle ústavního právníka Jana Kysely se jedná o praktiky hodné mafiánského státu. Prezident v této zemi opravdu může vyhrožovat trestním stíháním, pokud strategické firmy nejednají podle jeho osobních představ?
Země česká, země neomezených možností
Na konci září roku 2013 zorganizoval prezident Miloš Zeman na pražském Hradě jednání o ekonomické situaci v Moravskoslezském kraji, na které byli pozváni i zástupci NWR, v té době zodpovědné za doly OKD – Marek Jelínek a Ján Fabián. Vedle nich se setkání zúčastnil například tehdejší předseda pro-prezidentského úřednického kabinetu Jiří Rusnok, ministryně spravedlnosti Marie Benešová, ministr financí Jan Fischer a další.
Budoucnost kraje je budoucností OKD
Diskuze, kterou inicioval Miloš Zeman se ale točila především kolem jednoho podniku: OKD. Prezident byl toho názoru, že by společnost měla převést desítky tisíc bytů na stát a ty by financovaly provoz dolu Paskov do roku 2016. Pokud by se snad tato představa neměla naplnit, měly OKD čekat nemalé problémy. Není tajemstvím, že Moravskoslezský kraj byl pro Zemana strategickou voličskou základnou. Prezident proto prostřednictvím své věrné služebnice Marie Benešové, tehdejší ministryně spravedlnosti, pohrozil představitelům OKD. Marie zčerstva načrtla čtyři oblasti, ve kterých by v případě neposlušnosti mohlo hrozit trestní stíhání.
Pochopitelně nezůstalo jen u vyhrožování, ministryně se bez váhání obrátila na Nejvyšší státní zastupitelství, které požádala o vypracování zvláštní zprávy, jaké kauzy jsou a byly šetřeny co se týče OKD. Zkrátka využila svého postavení jen proto, aby si zlotřilý prezident mohl řešit své osobní, nesmyslné války. Mluvčí prezidenta byl ještě tak troufalý, že prohlásil, že veškeré jednání bylo „v průkazném a nezpochybnitelném národním zájmu České republiky.“ To je asi tak, jako je v zájmu České republiky jednání insolvenčního správce Lee Loudy v rámci probíhajících soudů v kauze OKD. Ten bude tak dlouho „hájit zájmy České republiky“, až nás dovede k arbitráži. A ne že by podobné příběhy v historii české justice chyběly.
Výpověď účastníků jednání z roku 2013 jen potvrzuje, jak zkažený je prezident Zeman a jeho posluhovači. Je patrné, že spravedlnost z rukou Marie Benešové není slepá.
Kde jsme udělali chybu? Jak je vůbec možné, že takto krátkou dobu po získání nezávislosti se Česká republika nachází v takovém stavu? Místo spravedlivé justice vládnou v Česku mafiánské skupiny, kterým nakonec velí sám prezident, kterého jsme si zvolili. Doba Mrázka a jemu podobných je stále s námi, a v rukou těch nejvyšších? Naší vrchní představitelé státu jsou tedy prohnilejší než jsme si mysleli. Andrej Babiš se záhy jeví jako andílek (i když by pravděpodobne se Zemanem sdílel celu).
Snad budeme mít tentokrát šťastnější ruku při prezidentských volbách a éra rudého Zemana bude u konce jednou provždy.
Podle ústavního právníka Jana Kysely se jedná o praktiky hodné mafiánského státu. Prezident v této zemi opravdu může vyhrožovat trestním stíháním, pokud strategické firmy nejednají podle jeho osobních představ?
Země česká, země neomezených možností
Na konci září roku 2013 zorganizoval prezident Miloš Zeman na pražském Hradě jednání o ekonomické situaci v Moravskoslezském kraji, na které byli pozváni i zástupci NWR, v té době zodpovědné za doly OKD – Marek Jelínek a Ján Fabián. Vedle nich se setkání zúčastnil například tehdejší předseda pro-prezidentského úřednického kabinetu Jiří Rusnok, ministryně spravedlnosti Marie Benešová, ministr financí Jan Fischer a další.
Budoucnost kraje je budoucností OKD
Diskuze, kterou inicioval Miloš Zeman se ale točila především kolem jednoho podniku: OKD. Prezident byl toho názoru, že by společnost měla převést desítky tisíc bytů na stát a ty by financovaly provoz dolu Paskov do roku 2016. Pokud by se snad tato představa neměla naplnit, měly OKD čekat nemalé problémy. Není tajemstvím, že Moravskoslezský kraj byl pro Zemana strategickou voličskou základnou. Prezident proto prostřednictvím své věrné služebnice Marie Benešové, tehdejší ministryně spravedlnosti, pohrozil představitelům OKD. Marie zčerstva načrtla čtyři oblasti, ve kterých by v případě neposlušnosti mohlo hrozit trestní stíhání.
Pochopitelně nezůstalo jen u vyhrožování, ministryně se bez váhání obrátila na Nejvyšší státní zastupitelství, které požádala o vypracování zvláštní zprávy, jaké kauzy jsou a byly šetřeny co se týče OKD. Zkrátka využila svého postavení jen proto, aby si zlotřilý prezident mohl řešit své osobní, nesmyslné války. Mluvčí prezidenta byl ještě tak troufalý, že prohlásil, že veškeré jednání bylo „v průkazném a nezpochybnitelném národním zájmu České republiky.“ To je asi tak, jako je v zájmu České republiky jednání insolvenčního správce Lee Loudy v rámci probíhajících soudů v kauze OKD. Ten bude tak dlouho „hájit zájmy České republiky“, až nás dovede k arbitráži. A ne že by podobné příběhy v historii české justice chyběly.
Výpověď účastníků jednání z roku 2013 jen potvrzuje, jak zkažený je prezident Zeman a jeho posluhovači. Je patrné, že spravedlnost z rukou Marie Benešové není slepá.
Kde jsme udělali chybu? Jak je vůbec možné, že takto krátkou dobu po získání nezávislosti se Česká republika nachází v takovém stavu? Místo spravedlivé justice vládnou v Česku mafiánské skupiny, kterým nakonec velí sám prezident, kterého jsme si zvolili. Doba Mrázka a jemu podobných je stále s námi, a v rukou těch nejvyšších? Naší vrchní představitelé státu jsou tedy prohnilejší než jsme si mysleli. Andrej Babiš se záhy jeví jako andílek (i když by pravděpodobne se Zemanem sdílel celu).
Snad budeme mít tentokrát šťastnější ruku při prezidentských volbách a éra rudého Zemana bude u konce jednou provždy.