Některé notoricky známé příběhy uvízly nejen v čase, ale i v jednostranné interpretaci. V zájmu rovného přístupu k informacím a poskytnutí prostoru k vyjádření menšinám a sociálním skupinám, by tyto příběhy měly být převyprávěny moderně a všemi zúčastněnými. Jak svůj příběh například vidí Karkulka a ostatní zúčastnění?

Vlk:
Fakt nechápu, že je tak pitomá a oblíkne si do lesa červenou čapku. Tu nepřehlédne ani barvoslepý. Nebo je to provokace? Třeba ví, že mi už nohy moc neslouží. Člověčí mládež je čím dál drzejší. Že já nevzal tu nabídku od zoo, měl bych klid a plné břicho. Snad tu holku dostanu v chalupě za lesem, když ji teď trochu zdržím. Nakukám jí, aby natrhala kytku. I když, co já vím, jak to s bábou má. Třeba by jí raději dala rulík. Tak snad poslechla a teď fofrem do chalupy. No vida, bába nestačila ani pípnout. Přece jen jsem ještě ve slušný formě. Vlezu do pelechu a počkám na Karkuli. Holka si ani nevšimne, že je v posteli někdo jiný, oni mladí přehlíží všechno, co má víc jak třicet let. Jo, šlo to hladce, stačilo pár odpovědí na pubertální otázky. Ale kdo sem leze teď? To nebylo v plánu! Kruci, myslivec! Co se děje? Jsem nějak malátný, rozlámaný, břicho mě tlačí, jako bych sežral kamení. Mám děsnou žízeň, musím se napít.

Babička:
Kde se ta holka courá? A kdy mladejm dojde, že bábovku nerada, a že by mohli poslat flašky aspoň dvě? Helemese, někdo jde, musím si najít brejle. Marjápanno, to jsem tomu dala, brejle mi upadly, najednou je nějaká tma a ještě se nemůžu ani pohnout. Aby to tak byla mrtvice. Něco tu bliká, to je vnučka s mobilem? Vůbec nechápu, co se děje. Možná jsem už po smrti. Konečně něco vidím, i když ty brejle jsou kdoví kde. Karkulka je nějaká splihlá, já jsem taky celá upatlaná. Kde se tu vzal myslivec? Asi měl cestu kolem a chtěl se pochlubit, že trefil vlka. Čím jsou ti chlapi starší, tím jsou ješitnější. Ještě mi tady zasviní podlahu.

Myslivec:
Možná zajdu na kafe do chalupy za lesem. Bábrdle má vždycky kus bábovky, i když na sklenku něčeho je docela skoupá. Hele esemeska. Není to od tý její vnučky, Karkulky? Taky by jí už mohli říkat jinak, mlátí s ní puberta a jmenuje se jak mimino. Že jako pomoc? To bude nějakej fór. Ale stejně tam zajdu, kafe by bodlo. No bodnout budu muset asi někoho jiného. Koho by napadlo, že tu potká vlka! Naštěstí je tak přežraný, že se sotva hýbe. Nemá to sice logiku, ale v břiše měl bábu i Karkulku. Obě jsou zjevně živé. Nechápu. Ale hledejte logiku u ženských. Jsou tak zpitomělé, že se nezmůžou na slovo. I ten vlk se ještě hýbe. Nastrkám mu šutry do břicha, aby neutek. Jestli ani teď bába nevyndá něco ostřejšího z kredence, tak jí klepnu.

Karkulka:
Ach jo, zase se musím vláčet k bábě, proč se už nepřestěhuje do města, že jí pořád baví tvrdnout na chalupě. Kdyby tam aspoň měla wifinu. Ale kdepak, dokonce tam blbne signál. Co ten starý vypelichaný vlčák prudí? Že prý mám ještě jako natrhat kytku. No dobrá, jinak nedá pokoj. Babča je nějaká zfetovaná. Vypadá divně a zuby má jak z Twilightu. Ani mě nevítá těmi svými průpovídkami o mým pírsingu. Odpovídá mi dost ujetě. A sakra, co vyvádí? V břiše jsem teda ještě nebyla. Fakt humáč. Nesmím ale zapomenout udělat selfíčko. Hele, je tu i babča. Tak čí žaludek to vlastně je? Snad se mi aspoň povede poslat esemesku, aby nás někdo dostal ven. Wow! Zpráva odeslána! Konečně jsme s bábou venku. Začínalo to bejt docela hustý. Aha, vlk. Je to vážně úchyl, i když náš zachránce taky není žádný Justin Bieber. Proč vlkovi cpe šutry do břicha? No, asi má svoje důvody, co je mi po tom. Doufám, že selfíčko lajkne aspoň deset tisíc lidí.

Spravedlnosti je konečně učiněno zadost. Co na tom, že se některé pohádkové příběhy značně nafouknou. Každý loupežník má přece právo se vyjádřit. Proč by to privilegium měl mít jen Alibaba?