Mnemotechnické pomůcky
Mnemotechnické pomůcky fungují odpradávna. Člověk si je klidně pamatuje celý život. Časem ovšem zapomene, k čemu že se vlastně vážou, na co mu mají pomoci si vzpomenout. Připomínají pak hromadu klíčů, kterou máme doma v předsíni. Nikdo už neví, do jakých zámků klíče pasují, ale zbavit se jich nelze. Co kdyby
V mnemotechnice kulminují hlavně verbální konstrukce na bázi akrostik, existují ale i nonverbální aparáty.
Na předchozí větu by se taky nějaká mnemotechnika hodila. S jednou neverbální jsme se dokonce narodili. Máme-li všech deset prstů a všech pět pohromadě, tak si krásně na kloubech spočítáme, kolik dnů má který měsíc. A to se vyplatí! Možná se dnešní mobilní generace spíš koukne do kalendáře v chytrém telefonu, ale ta moje - myslím generace - dokáže říct, kolik dnů má říjen, i při vybité baterce.
Jazykové hříčky si zapamatujeme mnohem lépe než nezáživné, byť důležité poznatky, jakými jsou fáze buněčného dělení, pořadí prořezávání dětských zubů, vrstvy v síťovém modelu OSI/ISO, rovníkový poloměr planety nebo jednotlivé ostrovy Velkých Antil. Celá plejáda vtipných vět také slouží k tomu, abychom si z paměti vybavili periodickou tabulku prvků. Není zřejmě překvapením, že většina průpovídek pomáhajících udržet v hlavě vědecké nebo technické záležitosti pracuje s tématy spíš lidovými, namnoze erotickými. Prostě i vědci myslí pořád na to samé. Zejména chemici, biologové, sem tam geografové, ba i zubaři jsou pěkní kanci: Líbal Bedřich Boženu celou nahou, ó fuj nestydo. Ivan prometá Anně tělo. Šetři se osle! I idiot může cucat mandibulu. Ó slečno sejměte tenkou podprsenku. Hanu líbal na kolínko robustní cestář Franta. Ivan vedl Xenii lesní cestou do města. Kubo, hajdy pod koryto, jde Majka! Oponují jim jen zažraní ajťáci: Ani pěkná slečna ti nevynahradí drahý počítač.
Snad jen věta "vidím viset vidličku na větvi, jak se viklá, povídal vítr vínu, když se vinul přes visutý most" sama o sobě naznačuje i tomu největšímu sklerotikovi, že se jedná o výčet slov, kde se po "v" píše měkké "i".
I kdybyste mě vzbudili o půlnoci, vybaví se mi obezlička "braprodali dvě hutače", jenže nebudu vědět, jestli podpírá nějaký seznam pravidel prodeje, nebo výčet zástupců blanokřídlých. Musel bych si vytvořit nějakou mnemotechnickou pomůcku k té mnemotechnické pomůcce. Třeba si zapamatovat, že "braprodali dvě hutače" je pokrm připravený na smetaně a tudíž mi pomáhá vyjmenovat všechny Smetanovy opery.
V mnemotechnice kulminují hlavně verbální konstrukce na bázi akrostik, existují ale i nonverbální aparáty.
Na předchozí větu by se taky nějaká mnemotechnika hodila. S jednou neverbální jsme se dokonce narodili. Máme-li všech deset prstů a všech pět pohromadě, tak si krásně na kloubech spočítáme, kolik dnů má který měsíc. A to se vyplatí! Možná se dnešní mobilní generace spíš koukne do kalendáře v chytrém telefonu, ale ta moje - myslím generace - dokáže říct, kolik dnů má říjen, i při vybité baterce.
Jazykové hříčky si zapamatujeme mnohem lépe než nezáživné, byť důležité poznatky, jakými jsou fáze buněčného dělení, pořadí prořezávání dětských zubů, vrstvy v síťovém modelu OSI/ISO, rovníkový poloměr planety nebo jednotlivé ostrovy Velkých Antil. Celá plejáda vtipných vět také slouží k tomu, abychom si z paměti vybavili periodickou tabulku prvků. Není zřejmě překvapením, že většina průpovídek pomáhajících udržet v hlavě vědecké nebo technické záležitosti pracuje s tématy spíš lidovými, namnoze erotickými. Prostě i vědci myslí pořád na to samé. Zejména chemici, biologové, sem tam geografové, ba i zubaři jsou pěkní kanci: Líbal Bedřich Boženu celou nahou, ó fuj nestydo. Ivan prometá Anně tělo. Šetři se osle! I idiot může cucat mandibulu. Ó slečno sejměte tenkou podprsenku. Hanu líbal na kolínko robustní cestář Franta. Ivan vedl Xenii lesní cestou do města. Kubo, hajdy pod koryto, jde Majka! Oponují jim jen zažraní ajťáci: Ani pěkná slečna ti nevynahradí drahý počítač.
Snad jen věta "vidím viset vidličku na větvi, jak se viklá, povídal vítr vínu, když se vinul přes visutý most" sama o sobě naznačuje i tomu největšímu sklerotikovi, že se jedná o výčet slov, kde se po "v" píše měkké "i".
I kdybyste mě vzbudili o půlnoci, vybaví se mi obezlička "braprodali dvě hutače", jenže nebudu vědět, jestli podpírá nějaký seznam pravidel prodeje, nebo výčet zástupců blanokřídlých. Musel bych si vytvořit nějakou mnemotechnickou pomůcku k té mnemotechnické pomůcce. Třeba si zapamatovat, že "braprodali dvě hutače" je pokrm připravený na smetaně a tudíž mi pomáhá vyjmenovat všechny Smetanovy opery.