Koalice SPOLU má ambici vyhrát nadcházející sněmovní volby. Prozatím se ale drží až na třetím místě s viditelnou ztrátou na své největší konkurenty: koalici Pirátů a STANu i vládní hnutí ANO.

V České republice vznikla poprvé předvolební koalice, která má šanci vyhrát sněmovní volby. Stalo se tak na podzim, kdy se ODS, TOP 09 a KDU-ČSL dohodly na společné kandidatuře pod názvem SPOLU. Tato středopravicová koalice nemá menší než velký cíl: porazit Andreje Babiše, vyhrát volby a udělat z Petra Fialy premiéra, který v Česku po osmi letech představí pravicovou vládu.

Otázkou je, jestli pro tento plán získají dostatek hlasů.

Kam zmizely všechny hlasy?

Středopravicové strany včele s ODS jsou základním stavebním kamenem české polistopadové politiky. ODS vládla do roku 1998 a v letech 2006 až 2013. V roce 2006 získala tehdy Topolánkova strana přes 35 procent všech hlasů, což je prozatím nejlepší volební výsledek od vzniku České republiky. TOP 09 dokázala jen rok po svém založení získat 17 procent hlasů a KDU-ČSL se až na jedno volební období vždy objevila ve sněmovně a byla součástí hned několika vlád.

Jenže tohle všechno je už přes deset let stará historie. Poslední volby s dobrým výsledkem pro středopravicové subjekty se odehrály v roce 2010, kdy dnes už koaliční strany získaly v součtu 41 procent hlasů. Takto silný mandát se v důsledku přetavil ve výrazně pravicovou vládu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. I kvůli sociálně necitlivým reformám se ale stala druhou nejméně oblíbenou vládou za posledních třicet let – v na konci roku 2012 jí důvěřovalo jen 12 procent občanů.



Nízká důvěra ve vládu se propsala i do volebních preferencí. Mezi lety 2010 a 2013 spadla podpora středopravých stran o 15 procentních bodů na 26 procent.

Krátkodobý propad ve voličské podpoře by nevadil, ten postihuje většinu vládních stran a je tzv. daní za vládnutí. Jenže středopravicové strany si už nikdy potom nedokázaly vzít své voliče zpátky.

SPOLU jako poslední možnost

Od roku 2013 tak celková podpora ODS, TOP 09 a KDU-ČSL přinejlepším stagnuje. Symptomatický je výsledek sněmovních voleb z roku 2017: ODS si o pár procentních bodů polepšila, TOP 09 ale mnohem víc ztratila. V součtu si středopravicové strany pohoršily o další čtyři procentní body.

V nastoleném trendu nic nezměnilo ani aktuální volební období. ODS se pohybuje někde mezi 10 a 15 procenty voličské podpory. TOP 09 a KDU-ČSL se s každým dalším průzkumem třesou, zda je ten ještě nechá alespoň na 5 procentech podpory, a tedy ve sněmovně, nebo už nikoliv.

Zpětně se tak zdá přirozené, že se tři středopravicové subjekty dohodly na koalici. Ta už po zásahu Ústavního soudu pravděpodobně nebude narovnávat nepoměrný přepočet hlasů na mandáty, přesto přináší všem koaličním stranám – i celému opozičnímu demokratickému bloku – alespoň jednu velkou výhodu

Aktuální předvolební průzkumy totiž naznačují, že nás na podzim čekají volby, ve kterých půjde oběma hlavním politickým táborům o každý mandát. O každý hlas. Vstupovat do nich s tím, že existuje reálná šance propadnutí stovek tisíc hlasů pro TOP 09, KDU-ČSL, nebo dokonce pro oba subjekty, by byl čirý nerozum. Vzniklá koalice tomu absolutně zabraňuje a voliči obou menších subjektů si tak mohou být jisti, že se jejich hlas bude počítat.

ODS však nedělá předvolební koalici z nějakého politického altruismu, aby vynesla ideologické partnery na svých zádech do sněmovny. Největší česká pravicová strana se díky vzniknuvší koalici stala automaticky kandidátem na celkové volební vítězství. Tím by bez svých juniorních partnerů určitě nebyla. Mohla by myslet na účast ve vládě a na pár ministerstev, ale už ne na premiérský post či na určování hlavního směru, kterým se příští vláda vydá.



Vzniklá koalice též zachraňuje Petra Fialu v předsednickém křesle ODS – přinejmenším do podzimních voleb. Pokud by totiž ODS kandidovala samostatně, tak by – dle aktuálních průzkumů – získala okolo 11 procent hlasů. To by znamenalo, že jí Fiala dokázal za osm let svého předsednictví vytáhnout o pouhé čtyři procentní body nahoru. Ale jako lídr koalice SPOLU je Petr Fiala v čele subjektu, který může získat i 25 procent hlasů a premiérské křeslo. A to za osm let správy nejsilnější pravicové strany nezní vůbec zle.

Bez předvolební koalice by bylo jisté, že Fiala jako předseda ODS skončí. Předvolební spojování mu dává naději, že nikoliv.

Slabý Fiala a silné osobnosti SPOLU

Právě postava Petra Fialy je jedním ze slabších článků koalice SPOLU, přinejmenším ve srovnání s jeho hlavními konkurenty na premiérský post: Andrejem Babišem a Ivanem Bartošem. Z dlouhodobých průzkumů CVVM víme, že ze zmíněné trojice důvěřují čeští voliči nejméně právě Petru Fialovi. Babišovi důvěřuje dlouhodobě asi 38 procent občanů, Bartošovi asi 30 procent a Fialovi přibližně 20 procent.

Podobná čísla přináší i STEM, který se dotazovaných ptá, zda hodnotí daného politika pozitivně. V září minulého roku hodnotilo Andreje Babiše pozitivně 45 procent, Ivana Bartoše 40 procent a Petra Fialu 26 procent lidí.



Výše zmíněná čísla naznačují jedno: zatímco Babiš i Bartoš přesahují svou oblíbeností podporu svých volebních subjektů, předsedovi Fialovi se to daří viditelně méně.

V souvislosti s Petrem Fialou se nezřídka hovoří o jeho nevýraznosti. Tu naznačují i průzkumy CVVM. Zatímco Babiše nezná asi jedno procento občanů České republiky (to musí být velmi zajímavá bublina lidí), Bartoše asi devět procent, tak Fialu dokonce devatenáct. To nemusí to být nutně na závadu, většinou to budou lidé, kteří politiku nesledují, k volbám nechodí a tak SPOLU nemusí vadit, že neznají jejich lídra.

Na druhou stranu to potvrzuje jistou Fialovu nevýraznost. Tu si určitě uvědomili i v ODS a v posledním roce začal Fiala razantně prohlašovat, že právě on bude příštím premiérem.

Uvidíme, jestli se jeho předpověď vyplní. Jak ale naznačují sázkové kurzy společnosti Tipsport, Petr Fiala je až s velkým odstupem třetím největším favoritem na příštího premiéra České republiky – právě za Ivanem Bartošem a Andrejem Babišem.


SPOLU tedy vede asi ten nejslabší z relevantních kandidátů na premiéra. Přesto je to právě personální obsazení jednotlivých kandidátek, kde má středopravicová koalice největší konkurenční výhodu. Za SPOLU bude totiž kandidovat široký balík v politice známých osobností. Je to důsledkem spojování třech dlouho fungujících stran, které mají zkušenosti s vládnutím. V jednotlivých krajích tak bude na předních místech kandidátky dost možná i přetlak zajímavých, zkušených a někdy i třeba trochu kontroverzních osobností. V české politice věc dodnes neviděná.

Oba hlavní konkurenti jsou na tom o poznání hůř. Andrej Babiš už jen velmi těžko shání osobnosti, které by s ním chtěly v politice spolupracovat. Naznačují to například i dlouhá hledání nástupce nejednoho ministra zdravotnictví. Většina známých a z volebního hlediska zajímavých osobností už mezitím stihla z kandidátek ANO odejít (Pelikán, Stropnický, Pilný). Babiš tak musí lovit přední kandidáty ze současných zatím nevolených a loajálních ministrů: do voleb se tak chystá například Karel Havliček nebo ministryně financí Alena Schillerová. Osobnosti jsou to jistě zajímavé, nicméně naznačující, že na kandidátkách ANO přetlak nebude.

Konkurenční koalice Pirátů a STANu je na tom z hlediska kandidujících osobností také o něco hůř než SPOLU. Přestože se jedná o nejsilnější opoziční uskupení, tak obě strany jsou viditelné až od roku 2017 a nemají takřka žádnou vládní zkušenost. Piráti jsou ve velké politice pouhé čtyři roky a STAN ještě před několika lety fungoval spíše jako regionální podvozek pro TOP 09.


Sehraje na podzim důležitější roli kandidát na premiéra, nebo potenciální kandidáti na ministerstva? Pokud to první, SPOLU bude v nevýhodě. Pokud to druhé, bude ve výhodě středopravá koalice. Nahrává tomu i fakt, že budeme pravděpodobně opět hlasovat ve 14 volebních obvodech a nikoliv v jednom.

Co říkají průzkumy

Nakonec však rozhodnou hlasy. A těch nemá SPOLU na rozdávání. Aspoň prozatím. Ještě než byla dohodnutá koalice, získávaly ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v předvolebních průzkumech v součtu přibližně 22 procent hlasů. V těch posledních už vystupují jako SPOLU a získávají o několik procentních bodů méně. Například v předvolebních průzkumech za únor a březen získaly SPOLU mezi 17 a 21 procenty. Oproti samostatným kandidaturám viditelně míň, avšak nikoliv významně.

Podpora před i pod vzniku koalice tak v zásadě kopíruje voličskou podporu jednotlivých stran z voleb 2017. Středopravicové subjekty tak za tři roky neposílily a dost možná i o nějaký ten hlas přišly. Návrat k 40 procentům z doby minulých se tak zatím nekoná a už dnes je takřka vyloučeno, že bychom ho viděli letos na podzim.

Na druhou stranu, na vítězství ve volbách nebude nutné získat 40 hlasů ze 100, dost možná bude stačit jen 25. A právě to je hodnota, kterou v dnešní době dosahuje tzv. volební potenciál této koalice. Naznačují to průzkumy agentury Median. V jejích letošních šetřeních vychází volební potenciál SPOLU právě na necelých 25 %. Koalice by ho dosáhla v případě, že by pro ní hlasoval každý volič, který o její volbě uvažuje.

Takový výsledek by ale nakonec nemusel stačit ani na druhé místo, jak naznačují ty samé průzkumy Medianu. ANO se v nich pohybuje právě okolo 25 procent voličské podpory, koalice Pirátů a STANu postupně je na tom v březnovém průzkumu ještě o dva procentní body lépe. Výrazně vyšší jsou i volební potenciály obou těchto subjektů.

Samozřejmě, průzkumy jsou statickou veličinou a ty aktuální nemají nejmenší šanci ukázat, co se nejen v hlavách voličů odehraje během následujících šesti měsíců. Faktem ale je, že koalice SPOLU, která vstupuje do kampaně se zcela legitimní ambicí volby vyhrát, je až třetím nejsilnějším subjektem s viditelnou ztrátou na první dva.

Ztráta je to reálná, ale nikoliv nepřekonatelná. Avšak i čísla z dvou předchozích sněmovních voleb a dlouhodobě stabilní volební preference naznačují, že cokoliv nad 25 procent pro středopravicovou koalici by bylo velkým překvapením. SPOLU se tak budou velmi pravděpodobně pohybovat okolo 20 procent. Když se kampaň nevydaří, bude jejich výsledek začínat jedničkou. Když se vydaří, bude začínat dvojkou. Z posledních průzkumů to vypadá spíše na první možnost, a tedy cokoliv, jen ne první místo v podzimních volbách.

Prozatím to tedy vypadá, že SPOLU obdrží přibližně pětinu všech hlasů a skončí na třetím místě za ANO a koalicí Pirátů a STANu. Pokud obě koalice získají dohromady alespoň 101 mandátů, pak bude SPOLU juniorním partnerem ve vládě Ivana Bartoše. A velmi pravděpodobně bude následovat brzký odchod Petra Fialy z pozice předsedy ODS.