Kdyby šlo všechno podle plánu, slonice Donna by v Rotterdamu pobývala přesně o 23 let a 9 měsíců kratčeji a v Čechách mohla být už v červenci 1988. Jenže plán se zhroutil.


Ve druhé polovině 80. let proběhlo několik transportů slonů indických z Vietnamu do Zoo Ústí nad Labem. Jako první přiletěla 30. listopadu 1985 linkou Československých aerolinií malá samička Kala. Po přistání v Ruzyni ji pracovníci zoo převezli Škodou 1203 takříkajíc „na volno“ do Ústí. Přesně o rok později byla rovněž letecky přivezena Sita, ještě příliš malá, než aby měla přiměřené šance na přežití. V květnu a červnu 1987 se pak malé slonice Sita II a Delhi plavily z Vietnamu na východoněmecké lodi, a to v nákladním kontejneru, který byl v Rostocku přeložen na nákladní vůz. Konečně v roce 1988 se opět východoněmeckou lodí plavila z Vietnamu ani ne dvouletá samička, které námořníci říkali Rossi. Plavidlo Naumburg ovšem zakotvila v Rotterdamu, kde celníci Rossi a další zvířata zkonfiskovali. Rossi byla 26. července 1988 umístěna do rotterdamské zoo, kde dostala jméno Douanita, zkráceně Donna.

Třebaže Donna přijela do Rotterdamu v dosti špatném stavu, k jejímu zabavení nizozemskými úřady nebyl relevatní důvod – což o několik let později potvrdil i soud. V té době však Donna už byla začleněná do rotterdamské skupiny a transport do Ústí nad Labem by pro ni byl velmi bolestný. To, že se jí vedení zoo tehdy dokázalo vzdát, mu slouží ke cti.

Během téměř čtyřiadvaceti let svého pobytu v Rotterdamu porodila Donna tři mláďata. První z nich, sameček narozený 26. ledna 2000, vzápětí uhynul. Samička Trong Nhi, která se narodila 13. května 2003, již v Rotterdamu dosáhla dospělosti a 10. února 2009 narozená Tonya se nyní se svou matkou přestěhovala do Prahy.


Tonya a Donna. Foto: Khalil Baalbaki, Zoo Praha

Donna je známá nejen tím, že zbožňuje sladké a nemá příliš v oblibě vodu, ale především tím, že je ve skupině dominantní a své postavení si udržuje i tím, že ostatní slony občas udeří chobotem nebo nohou. Její sebevědomí se ostatně přenáší i na Tonyu, která si na ostatní dospělé slony dovoluje mnohem víc, než ostatní slůňata. Právě Donnina dominance je ovšem hlavním důvodem, proč odchází z Rotterdamu – a že je to právě do Prahy, za to vděčíme nejen velkorysosti všech zúčastněných, ale v nemenší míře faktu, že máme nové, skutečně špičkové zařízení pro chov slonů.

Věřme, že Donna s Tonyou se s našimi postaršími a již moudrými slonicemi Gulab a Shanti dobře sžijí a že o čtyřiadvacet let opožděný příchod Donny do Čech přinese všem štěstí a spokojenost.

Přivítejme tedy v Praze dva nové slony! Ačkoli, proč jen dva? Donna je březí a narození jejího mláděte můžeme očekávat již začátkem příštího roku.

Psáno pro Deníky VLP