Do odletu stroje CASA C-295M se čtyřmi koni Převalského na palubě zbýval přesně týden, když na základně ve Kbelích proběhla zkouška nakládky upravených přepravních boxů. Jsou o trošku kratší a užší než loni, jinak by se však mohlo zdát, že včerejší cvičné nakládání se vůbec nelišilo od toho, které na stejném místě proběhlo před nějakými třinácti měsíci, při přípravě transportu prvních čtyř „převaláků“ ze Zoo Praha do jejich mongolské domoviny.




To ale neznamená, že letošní transport bude stejný. A i když má už pořadové číslo dvě, zcela jistě nebude jednodušší. Možná spíš naopak; a to nejen proto, že úspěch zavazuje. Tentokrát totiž armádní letadlo nebude přistávat na betonové dráze letiště v Khovdu, nýbrž na nezpevněné ranveji v Bulganu na jihozápadě Mongolska.

Dost dlouho se dokonce zdálo, že by náš záměr přepravit koně na druhou z lokalit, na nichž se vracejí do svého historického areálu rozšíření, do Tachin Talu, by nám právě nezpevněná plocha nejbližšího a jediného možného letiště mohla znemožnit. Třebaže kolegové toto letiště prověřovali už v minulém roce, nebylo myslitelné, aby casa přistávala naslepo v místech, kam létají jen lehká pasažérská letadla. Proto se v květnu do Bulganu vypravil společný advance team Zoo Praha a pracovníků 24. základny dopravního letectva, který letiště prověřil a proměřil. Ukázalo se, že casa na něm může přistát!

V kontextu veškerých příprav to však byla sice zásadní, ale přece jen epizoda. Popis svážení koní, jejich očkování a vyřizování všech povolení a dokumentů by vydal přinejmenším na středně tlustý román. A i malý detail by mohl všechno zhatit…

Například: protože letiště v Bulganu nemá mezinárodní status, nemluvě o tom, že by bylo letištěm vstupu do země, podléhá naše přistání povolení mongolské vlády. A je třeba zajistit nejen pasovou kontrolu či celní odbavení, ale také přítomnost požárníků s autocisternou. Ti by snad měli přijet po příšerné cestě z Khovdu.

Ostatně, i tak bude casu s převaláky čekat na věži v Bulganu český voják a naopak, v case bude mongolský navigátor (byť nejspíš opět spíše pro formu). Po přistání pak bude následovat pozemní transport, který by snad měl být podstatně jednodušší než loni. Doufejme…

Nic z toho by ovšem nešlo, kdybychom na uhrazení veškerých nákladů Armádě ČR a zaplacení souvisejících výdajů neměli dost peněz. Transport totiž neplatíme z rozpočtu zoo, nýbrž z prostředků od sponzorů, partnerů a také z našeho sbírkového konta Pomáháme jim přežít. Na ně přispívají možná i někteří z vás. Proto děkuji – a držte nám a především „převalákům“ palce!