Zbrojní pas na lva
Na střelnou zbraň musíte mít zbrojní pas, na řízení auta řidičský průkaz. Chcete-li si v České republice pořídit lva, nepotřebujete vůbec nic. Přesvědčila se o tom i novinářka Zuzana Zelenková, která pak ve svém článku popsala, jak si na základě inzerátu objednala lvíče. „Stačí jeden telefonát na Vysočinu, během kterého nás chovatel ubezpečuje, že po nás nechce žádné doklady či potvrzení, a jsme domluveni na koupi.“ Lvíče à 25 000 korun českých…
Zaplatíte – a s lvíčetem (stejně jako posléze se vzrostlým lvem) si můžete dělat, co vás napadne. Držet si ho v ložnici nebo v chlívku, a třeba ho vůbec nepouštět na denní světlo, anebo ho naopak vodit na procházky mezi lidi. Zrovna tenhle týden noviny psaly, jak se na Vsetínsku střetl se lvem nic netušící cyklista. Je to k neuvěření, ale v této zemi není síly, která by takové zneužívané či přímo týrané a současně okolí nebezpečné zvíře dokázala jeho majiteli odebrat. Důvodů bude víc, ale ten hlavní je nesmírně jednoduchý: Ono totiž zabaveného lva nebo tygra není kam dát.
Situace v České republice je skutečně alarmující. V předchozích sloupcích jsem tu psal o ještě horších věcech, než píši dnes; mimo jiné o podezření, že u nás dochází k porážkám tygrů a jejich zpracování na přípravky pro asijské léčitele. Na neúnosnost této situace nás přitom poukazuje stále víc. Ozývají se i hlasy, že chov velkých kočkovitých šelem by měl být pro subjekty, které nemají licenci zoologické zahrady, zcela zakázán.
V každém případě je nejvyšší čas provést takové změny legislativy, které nás přiblíží 21. století. Jejich minimální rozsah lze podle mého názoru shrnout do následujících čtyř bodů:
1. Měly by být určeny a vymáhány základní kvalifikační předpoklady pro chov divokých zvířat, zejména velkých kočkovitých šelem.
2. Je nutné jasně definovat podmínky pro chov vybraných druhů zvířat, opět zejména velkých kočkovitých šelem, a to nejen s ohledem na prostor, ale také na welfare.
3. Není již možné se obejít bez zařízení, kam budou zabavená zvířata umisťována a kde o ně bude dobře postaráno (podotýkám, že zoologické zahrady v tomto ohledu z kapacitních i dalších důvodů nemohou být nápomocny; bez specializovaného zařízení to nepůjde).
4. Zcela nezbytné je zavedení důsledné evidence všech velkých kočkovitých šelem napojené na DNA databázi.
Jsem přesvědčen, že tyto změny by situaci zásadně zlepšily a že zejména novelizace Zákona na ochranu zvířat proti týrání by mohla být skvělou příležitostí, jak s nimi začít.
Psáno pro MF Dnes.
Lvíče, které si za 25 0000 Kč mohla pořídit redaktorka Zuzana Zelenková. Foto Jakub Poláček, Blesk
Tento lev, který byl držen v naprosto neadekvátních podmínkách, podle dostupných informací již uhynul. Foto archív
Zaplatíte – a s lvíčetem (stejně jako posléze se vzrostlým lvem) si můžete dělat, co vás napadne. Držet si ho v ložnici nebo v chlívku, a třeba ho vůbec nepouštět na denní světlo, anebo ho naopak vodit na procházky mezi lidi. Zrovna tenhle týden noviny psaly, jak se na Vsetínsku střetl se lvem nic netušící cyklista. Je to k neuvěření, ale v této zemi není síly, která by takové zneužívané či přímo týrané a současně okolí nebezpečné zvíře dokázala jeho majiteli odebrat. Důvodů bude víc, ale ten hlavní je nesmírně jednoduchý: Ono totiž zabaveného lva nebo tygra není kam dát.
Situace v České republice je skutečně alarmující. V předchozích sloupcích jsem tu psal o ještě horších věcech, než píši dnes; mimo jiné o podezření, že u nás dochází k porážkám tygrů a jejich zpracování na přípravky pro asijské léčitele. Na neúnosnost této situace nás přitom poukazuje stále víc. Ozývají se i hlasy, že chov velkých kočkovitých šelem by měl být pro subjekty, které nemají licenci zoologické zahrady, zcela zakázán.
V každém případě je nejvyšší čas provést takové změny legislativy, které nás přiblíží 21. století. Jejich minimální rozsah lze podle mého názoru shrnout do následujících čtyř bodů:
1. Měly by být určeny a vymáhány základní kvalifikační předpoklady pro chov divokých zvířat, zejména velkých kočkovitých šelem.
2. Je nutné jasně definovat podmínky pro chov vybraných druhů zvířat, opět zejména velkých kočkovitých šelem, a to nejen s ohledem na prostor, ale také na welfare.
3. Není již možné se obejít bez zařízení, kam budou zabavená zvířata umisťována a kde o ně bude dobře postaráno (podotýkám, že zoologické zahrady v tomto ohledu z kapacitních i dalších důvodů nemohou být nápomocny; bez specializovaného zařízení to nepůjde).
4. Zcela nezbytné je zavedení důsledné evidence všech velkých kočkovitých šelem napojené na DNA databázi.
Jsem přesvědčen, že tyto změny by situaci zásadně zlepšily a že zejména novelizace Zákona na ochranu zvířat proti týrání by mohla být skvělou příležitostí, jak s nimi začít.
Psáno pro MF Dnes.