Čelisti
Na českou učitelku napadenou na Jadranu žralokem tohle léto ještě nedošlo, ale žraloci samotní brázdí mediální vody opět poměrně hojně. Stejně jako loni, předloni nebo dejme tomu před dvaceti lety se opět řeší míra jejich nebezpečnosti rekreantům v přímořských letoviscích. Kdo však píše a vysílá naopak o tom, jak jsou lidé nebezpeční žralokům? Přitom poměr ztrát je zhruba 1 ku 10 000 000.

Jsou to neuvěřitelná čísla. A když se z nich udělá infografika, je rozdíl mezi nimi ještě markantnější. Několik lidských siluet, pod nimi 11 416 ikonek žraloků – a vysvětlivka, že jde o počet lidských obětí za rok ve srovnání s počtem žraloků pobitých za jednu jedinou hodinu.
Navzdory všem děsivým příběhům je míra nebezpečnosti žraloků člověku statisticky téměř zanedbatelná (zdůrazňuji, že statisticky; rozhodně nechci snižovat tragičnost případů, kdy došlo k zabití nebo zmrzačení lidí žraloky). Žraloci hluboce zaostávají nejen za komáry přenášejícími malárii (asi 500 000 obětí ročně), jedovatými hady (100 000) nebo krokodýly (1000), ale třeba také za psy nebo včelami. Konkrétně loni bylo zaznamenáno celkem pět smrtelných útoků žraloků na lidi, z toho čtyři byly nevyprovokované. Došlo k nim v USA, Brazílii, Austrálii a Egyptě. (Bohužel v posledním z uvedených případů byl obětí český turista.)
Naproti tomu pokud jde o počet žraloků zabitých lidmi, nejčastěji se uvádí sto milionů ročně. Sto milionů… Z tohoto nepřesného čísla vychází i přesný výpočet 11 416 žraloků ulovených za hodinu, který jsem zmínil výše v souvislosti s působivou infografikou. Tento zaokrouhlený odhad jednoho sta milionů každoročně ulovených žraloků, který byl zveřejněn v roce 2013, mnozí kritizují a uvádějí jiná čísla, nižší i vyšší. Nikdo však nezpochybňuje, že rok co rok jsou zabity desítky milionů žraloků. Možná dvacet šest milionů, možná čtyřicet, možná sedmdesát tři…
Tento gigantický a naprosto neudržitelný lov je vyvoláván zejména poptávkou po žraločích ploutvích, ze kterých se ve východní Asii připravuje tradiční polévka. Uloveným žralokům jsou přitom ploutve často odřezávány zaživa a pak jsou, zmrzačení a krvácející, vhazováni zpět do moře. Přes veškeré zákazy i snahy o osvětu je poptávka po žraločích ploutvích stále enormní – a počet žraloků v mořích a oceánech rychle klesá. Světová organizace na ochranu přírody registruje 482 druhů žraloků, z nichž ke dvěma stovkám druhů nedisponuje relevantními informacemi a 78 považuje za ohrožené.
Žralokům, stejně jako mnoha dalším skupinám organizmů, tak zvoní hrana.
Vyšlo v MF Dnes.

Slavná malba Johna Singletona Copleyho "Watson a žralok". National Gallery of Art, Washington, D. C.
Jsou to neuvěřitelná čísla. A když se z nich udělá infografika, je rozdíl mezi nimi ještě markantnější. Několik lidských siluet, pod nimi 11 416 ikonek žraloků – a vysvětlivka, že jde o počet lidských obětí za rok ve srovnání s počtem žraloků pobitých za jednu jedinou hodinu.
Navzdory všem děsivým příběhům je míra nebezpečnosti žraloků člověku statisticky téměř zanedbatelná (zdůrazňuji, že statisticky; rozhodně nechci snižovat tragičnost případů, kdy došlo k zabití nebo zmrzačení lidí žraloky). Žraloci hluboce zaostávají nejen za komáry přenášejícími malárii (asi 500 000 obětí ročně), jedovatými hady (100 000) nebo krokodýly (1000), ale třeba také za psy nebo včelami. Konkrétně loni bylo zaznamenáno celkem pět smrtelných útoků žraloků na lidi, z toho čtyři byly nevyprovokované. Došlo k nim v USA, Brazílii, Austrálii a Egyptě. (Bohužel v posledním z uvedených případů byl obětí český turista.)
Naproti tomu pokud jde o počet žraloků zabitých lidmi, nejčastěji se uvádí sto milionů ročně. Sto milionů… Z tohoto nepřesného čísla vychází i přesný výpočet 11 416 žraloků ulovených za hodinu, který jsem zmínil výše v souvislosti s působivou infografikou. Tento zaokrouhlený odhad jednoho sta milionů každoročně ulovených žraloků, který byl zveřejněn v roce 2013, mnozí kritizují a uvádějí jiná čísla, nižší i vyšší. Nikdo však nezpochybňuje, že rok co rok jsou zabity desítky milionů žraloků. Možná dvacet šest milionů, možná čtyřicet, možná sedmdesát tři…
Tento gigantický a naprosto neudržitelný lov je vyvoláván zejména poptávkou po žraločích ploutvích, ze kterých se ve východní Asii připravuje tradiční polévka. Uloveným žralokům jsou přitom ploutve často odřezávány zaživa a pak jsou, zmrzačení a krvácející, vhazováni zpět do moře. Přes veškeré zákazy i snahy o osvětu je poptávka po žraločích ploutvích stále enormní – a počet žraloků v mořích a oceánech rychle klesá. Světová organizace na ochranu přírody registruje 482 druhů žraloků, z nichž ke dvěma stovkám druhů nedisponuje relevantními informacemi a 78 považuje za ohrožené.
Žralokům, stejně jako mnoha dalším skupinám organizmů, tak zvoní hrana.
Vyšlo v MF Dnes.