Jen málo zvířat spatřuje v člověku naprosto automaticky svou kořist. Jedním z nich – jestli ne vůbec prvním v té nedlouhé řadě – je krokodýl kubánský. Svého času jsem tu o něm už psal: I když dorůstá „jen“ dvou a půl (samice) až tří a půl metru (samec), jde o jednoho z nejstrašnějších predátorů vůbec. Disponuje neuvěřitelnou silou i obratností, vyvine překvapivou rychlost a „smečka“ více jedinců dokáže efektivně spolupracovat. Na člověka se přitom dívá stejně jako na velké pozemní lenochody, kteří bývali jeho běžnou kořistí v minulosti. K tomu všemu je pověstný svou agresivitou. Zkrátka extrémně nebezpečné zvíře.

Dva tyto krokodýly máme nyní v Zoo Praha.


Když jsem na sklonku roku 2017 psal o krokodýlech kubánských poprvé, nezastíral jsem, že jsou pro nás velice zajímaví. Jde o výjimečný, kriticky ohrožený druh, který má ze všech krokodýlů nejmenší areál výskytu – žije pouze ve dvou oblastech na Kubě. A „pravý“ krokodýl nejenže nám v Praze chyběl, ale pokud jde o endemické plazy Kuby, máme už na kontě velké úspěchy s leguány kubánskými a hroznýšovci kubánskými. Pro „rhombifery“, jak jsou krokodýli kubánští v hantýrce označováni, tedy hrálo víc faktorů – a dnes naše zbrusu nové chovné zařízení, které jsme vybudovali v zázemí, obývají dvě samice. Jmenují se Kalypsó a Sapfó a měří 221, resp. 213 centimetrů.

Naše chovné zařízení bylo postaveno jednak s ohledem na vytvoření optimálních podmínek pro krokodýly, jednak muselo vyhovět nejpřísnějším bezpečnostním požadavkům. Naší noční můrou je mimo jiné incident, ke kterému došlo před necelým rokem ve Stockholmu. Tam během tradiční akce pro zvané hosty vylezl 79letý architekt Lars Liedegren na skalku u expozice krokodýlů kubánských a přehodil si paži přes horní okraj skleněné stěny. Jeden z krokodýlů kubánských okamžitě zaútočil. Bleskurychle vyskočil, zakousl se Liedegrenovi do předloktí a začal se otáčet kolem své osy. Liedegren nejen přišel o část paže, ale musel také podstoupit několik operací, aby se zabránilo šíření infekce.

Ke krokodýlům kubánským chováme mimořádný respekt, který se pochopitelně neodráží jen v zabezpečení našeho chovného zařízení, ale zejména v každodenním provozu. Ostatně i tato fotografie byla během krmení Sapfó pořízena fotoaparátem ovládaným na dálku. A kolegové by mohli vyprávět, jak se obě krokodýlí samice snaží využít každého okamžiku jejich nepozornosti, aby na ně zaútočily – byť je od nich vždy dělí nejméně jedna bariéra ze silného ocelového pletiva, nebo z ocelových podlahových roštů.

Na druhé straně sledovat Kalypsó a Sapfó třeba právě během krmení je velký zážitek. A protože se na naše bezpečnostní opatření i profesionalitu chovatelů můžeme spolehnout, rozhodli jsme se, že ve zvláštním režimu umožníme toto krmení sledovat i malým skupinkám našich návštěvníků. Výtěžek z těchto akcí, na které bude třeba se objednávat, poputuje na ochranu krokodýlů kubánských.


Dodatek z neděle 26. července:
Poté, co jsem před týdnem pořídil dálkově ovládanou leicou několik snímků rhombiferů během krmení, pokusili se je kolegové dnes i natočit na video. Jak dopadla GoPro kamera, vidíte na tomto snímku. K tomu kurátoror Petr Velenský píše: „Rychlý a ničím nevyprovokovaný smrtící útok na kameru (po dnešku už bychom tam Leicu asi nedali), rovněž superhbité vyběhnutí z vody na potkana, kterého Vojtěch přidržoval zvenku za ocas - zkrátka bleskurychlé přímočaré akce směrem k cíli, ať již to bylo cokoli.“