Kdopak z vás se v Zoo Praha aspoň jednou svezl dětskou tramvajkou? A kdo na ní nechal svézt své děti či dokonce vnuky? Myslím, že vás bude opravdu hodně.


Těžko říct, kolik našich dětských návštěvníků od roku 1976 ty tři tramvajové vozy svezly. Snad prý přes dva a půl milionu. Kdo ví… Ale dětské radosti, té bylo za víc než čtyři desetiletí opravdu nekonečně!

Ano, píši to v minulém čase, protože dětská tramvajka je od letoška mimo provoz. Natrvalo to tak ovšem nezůstane. Všechny tři tramvajové vozy i koleje jsme od jejich majitelů – rodiny Paldusových – letos odkoupili a po důkladné rekonstrukci začneme tuto tradiční atrakci opět provozovat.

Tramvajku ve zmíněném roce 1976 vyrobil pan Vratislav Paldus. Už tehdy měla číslo 11 a vyznačení trasy Liboc – Divoká Šárka, ale ještě nejezdila po okruhu poblíž dnešní restaurace Gaston a nebyla na elektřinu. Kolega Jiří Kotek vzpomíná: „Ve starém dětském koutku v místech nynějšího Vodního světa mohla díky výhybce v kolejišti jezdit buď v oválu, anebo do osmičky. Poháněl ji motor ze skútru Maneta a výfuk byl gumovou hadicí prodloužený pod poslední vagónek“. Elektromotor a baterie dostala tramvajka až později. V roce 2001 se pak přestěhovala na nové místo poblíž restaurace Gaston, kde po známé trati bez výhybky jezdila na okruhu dlouhém 97 metrů až do loňského listopadu.

Vratislav Paldus tramvajku stvořil, život jí však vdechla jeho manželka Jaroslava, která ji 43 let obsluhovala. Bez ní by tramvajka nikdy nedosáhla ani zlomku své obliby a nepřinesla dětem tolik radosti. Vzpomínáte na tu milou paní, která vás nebo vaše děti či vnuky trpělivě a laskavě usazovala do tramvajky? „Mám radost, když mají děti radost,“ říkala paní Paldusová, „a jsem šťastná, když jsou i rodiče spokojení a baví se tu. A také zavzpomínají na své dětství.“

S postupujícím časem začala tramvajka stále naléhavěji vyžadovat generálku. Především však paní Paldusovou musel začít zastupovat její syn, až se loni – ve dvaaosmdesáti letech – své milované práce vzdala a odešla na odpočinek. Tramvajku necháváme zrekonstruovat (pomáhají nám i experti z Výzkumného ústavu kolejových vozidel), ale nahradit paní Paldusovou bude ohromný problém. „Myslím na ty děti,“ svěřila se před pár lety do novin. „Měla jsem brigádnice, ale nakonec jsem jim vždycky řekla, ať už nechodí. Prostě to s dětmi neumějí.“

Jenže jak najít někoho, kdo to s dětmi umět bude a kdo naší tramvajce znovu vdechne život? Tady je dobrá rada drahá. Kdybyste věděli o vhodném adeptovi či spíše adeptce, napište mi. Legendární tramvajka by se na svém okruhu v Zoo Praha měla znovu rozjet příští rok.

Vyšlo v rubrice Zoopisník MF Dnes.