Miroslav Motejlek v NetClubu: Média jsou špatná kvůli přeplaceným manažerům
Je to vlastně jedna z největších českých internetových "succes stories". Bývalý redaktor Lidových novin, Týdne a Českého rozhlasu Miroslav Motejlek spustil svůj web na jaře 2008 a o dva roky se mu po odchodu z veřejnoprávního rádia začal věnovat naplno. Za přístup ke svým článkům si účtuje 14 000 Kč ročně, ale i tak mohl v nedávném rozhovoru pro Český rozhlas konstatovat, že je server, jehož druhým autorem se mezitím stal Petr Skočdopole, za loňský rok v zisku (asi 3 miliony před zdaněním).
Jak je takový úspěch ve světě, kde s vydáváním digitálního placeného deníku pohořel i magnát Rupert Murdoch, možný? Motejlkovi se podařilo zkombinovat dvě geniální ingredience. Ta první je jasná - jsou to exkluzivní informace, ať už jde o miliardové obchody, pohotové komentáře nebo "pikošky" ze života milionářů. Druhá přísada je ale u původně "papírového" (čti digitálními médii nepolíbeného) novináře mnohem překvapivější - vytvořil kolem sebe vlastní sociální síť. Jsou v ní lidé, kteří sdílejí podobné názory, jsou povětšinou bohatí a ochotní platit za kvalitu. A protože Motejlek má charisma a široko daleko nenachází žádnou konkurenci, může tato "liga výjimečných" vzkvétat donekonečna.
Takový projekt ovšem stojí a padá s osobou svého zakladatele. A takový projekt si také může dovolit skoncovat s pravidly klasické žurnalistiky. Ověřování ze dvou nezávislých zdrojů? Motejlek sám přiznává, že si na nic takového nehraje. Po 15 letech praxe se spoléhá na znalost lidí, o kterých píše, a vlastní úsudek. Jeho texty nejsou učesané editory a zarovnané na určitý počet znaků. Když chce, napíše tři odstavce o politice. Když má informace, vydá rozsáhlý text o podezřelém prodeji dceřiné firmy ČEZu, ve kterém budete těžko hledat nějakou vatu. Na webu nepublikuje fotografie, neplýtvá místem ani časem - svým ani svých čtenářů.
Česká média skoro vůbec nečte. Podle Motejlka mají totiž zásadní problém - dobří novináři jsou špatně placení. "Jsou jako onuce a je to pak vidět na jejich sebevědomí," říká. Z něj samotného sebevědomí jen čiší. České deníky kritizuje nemilosrdně. V katastrofální situaci jsou podle něj Hospodářské noviny, které po odchodu Zuzany Kubátové do placeného Insideru ztratily veškerou kompetenci, a v každém druhém jejich článku se dá najít faktická chyba.
A špatně je na tom podle Motejlka i Mafra, vydavatel MF DNES a Lidových novin. Jasně ukazuje i na viníky, kterými jsou podle něj managementy pobírající statisícové platy a neinvestující do kvalitních žurnalistů. Ti pak mizí z trhu. Slova uznání má jen pro majitele vydavatelství Mladé Fronta Františka Savova, který by podle něj mohl brzy začít vydávat nějaký nový deník. Na mušce prý má konkurenční Mafru.
Je to vlastně jedna z největších českých internetových "succes stories". Jeden novinář na internetu, který ukazuje, že abyste psali dobře, nepotřebujete k tomu velké mediální domy. Spíš naopak.
Na základě lednového NetClubu, jehož byl Miroslav Motejlek hostem, sepsal David Slížek, šéfredaktor serveru Lupa.cz
Jak je takový úspěch ve světě, kde s vydáváním digitálního placeného deníku pohořel i magnát Rupert Murdoch, možný? Motejlkovi se podařilo zkombinovat dvě geniální ingredience. Ta první je jasná - jsou to exkluzivní informace, ať už jde o miliardové obchody, pohotové komentáře nebo "pikošky" ze života milionářů. Druhá přísada je ale u původně "papírového" (čti digitálními médii nepolíbeného) novináře mnohem překvapivější - vytvořil kolem sebe vlastní sociální síť. Jsou v ní lidé, kteří sdílejí podobné názory, jsou povětšinou bohatí a ochotní platit za kvalitu. A protože Motejlek má charisma a široko daleko nenachází žádnou konkurenci, může tato "liga výjimečných" vzkvétat donekonečna.
Takový projekt ovšem stojí a padá s osobou svého zakladatele. A takový projekt si také může dovolit skoncovat s pravidly klasické žurnalistiky. Ověřování ze dvou nezávislých zdrojů? Motejlek sám přiznává, že si na nic takového nehraje. Po 15 letech praxe se spoléhá na znalost lidí, o kterých píše, a vlastní úsudek. Jeho texty nejsou učesané editory a zarovnané na určitý počet znaků. Když chce, napíše tři odstavce o politice. Když má informace, vydá rozsáhlý text o podezřelém prodeji dceřiné firmy ČEZu, ve kterém budete těžko hledat nějakou vatu. Na webu nepublikuje fotografie, neplýtvá místem ani časem - svým ani svých čtenářů.
Česká média skoro vůbec nečte. Podle Motejlka mají totiž zásadní problém - dobří novináři jsou špatně placení. "Jsou jako onuce a je to pak vidět na jejich sebevědomí," říká. Z něj samotného sebevědomí jen čiší. České deníky kritizuje nemilosrdně. V katastrofální situaci jsou podle něj Hospodářské noviny, které po odchodu Zuzany Kubátové do placeného Insideru ztratily veškerou kompetenci, a v každém druhém jejich článku se dá najít faktická chyba.
A špatně je na tom podle Motejlka i Mafra, vydavatel MF DNES a Lidových novin. Jasně ukazuje i na viníky, kterými jsou podle něj managementy pobírající statisícové platy a neinvestující do kvalitních žurnalistů. Ti pak mizí z trhu. Slova uznání má jen pro majitele vydavatelství Mladé Fronta Františka Savova, který by podle něj mohl brzy začít vydávat nějaký nový deník. Na mušce prý má konkurenční Mafru.
Je to vlastně jedna z největších českých internetových "succes stories". Jeden novinář na internetu, který ukazuje, že abyste psali dobře, nepotřebujete k tomu velké mediální domy. Spíš naopak.
Na základě lednového NetClubu, jehož byl Miroslav Motejlek hostem, sepsal David Slížek, šéfredaktor serveru Lupa.cz