Domácí „čtyřlístek“ udává tón
Měl jsem možnost strávit první dny nového roku na druhém konci světa. Bylo to velmi osvěžující. Nevidět a neslyšet domácí zprávy, ani naše televizní diskuse či anonymní internetové komentáře.
Vzdálit se na nějaký čas zemi, v níž nyní dominuje čtveřice Miloš Zeman, Andrej Babiš,Tomio Okamura a Láďa Hruška. Ke Švejkovi a krtečkovi se přidal exportní Jánošík a také stvořitel levných jídel, připomínajících normalizační školní jídelny.
Hlavní je lidi pobavit a najít ty správné vnitřní i vnější nepřátele. A na zbytečné detaily se neptejte. Je to snadné a velmi účinné, zvláště když máte k ruce adorující média prosáklá autocenzurou od sklepa až po půdu. Svět je plný obav a stává se neklidným a nebezpečným místem k žití. Ne všude je však k vidění tak vysoká tolerance k nevkusu a kýči jako u nás. Málokde zcela dominují lidé bez ukotvení, bez víry v cokoliv a bez vlastní identity jako u nás. Žijeme v zemi, kde nic není hanba. A zvykli jsme si na to. A není to v našich dějinách poprvé. Prošvejkovat se životem, nějak to ošulit a jede se dál. Hlavně stát na té správné profitabilní straně. To je to, oč tu kráčí.
Kéž by platilo nejen u nás to Konfuciovo – „Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě“. A pak to kantorské – „Chovej se tak, aby tvé chování mohlo být obecnou normou“. To by úplně stačilo. V opačném případě vítězí faleš, pokrytectví, zlo a klam v různých variacích, byť nám nadprodukce zábavy a manipulace bude tvrdit něco jiného.
A na závěr ještě jedna myšlenka Konfucia: „Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví lidé se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi“.
Hlavní je lidi pobavit a najít ty správné vnitřní i vnější nepřátele. A na zbytečné detaily se neptejte. Je to snadné a velmi účinné, zvláště když máte k ruce adorující média prosáklá autocenzurou od sklepa až po půdu. Svět je plný obav a stává se neklidným a nebezpečným místem k žití. Ne všude je však k vidění tak vysoká tolerance k nevkusu a kýči jako u nás. Málokde zcela dominují lidé bez ukotvení, bez víry v cokoliv a bez vlastní identity jako u nás. Žijeme v zemi, kde nic není hanba. A zvykli jsme si na to. A není to v našich dějinách poprvé. Prošvejkovat se životem, nějak to ošulit a jede se dál. Hlavně stát na té správné profitabilní straně. To je to, oč tu kráčí.
Kéž by platilo nejen u nás to Konfuciovo – „Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě“. A pak to kantorské – „Chovej se tak, aby tvé chování mohlo být obecnou normou“. To by úplně stačilo. V opačném případě vítězí faleš, pokrytectví, zlo a klam v různých variacích, byť nám nadprodukce zábavy a manipulace bude tvrdit něco jiného.
A na závěr ještě jedna myšlenka Konfucia: „Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužiti knížeti? Takoví lidé se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, třesou se strachem, aby o něj nepřišli. Začnou-li se třást, aby o úřad nepřišli, není nic, čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi“.