Dojmy z mých prvních prezidentských voleb.

"Jak je možné, že dnes poprvé volíte prezidenta?" – ptají se spoluvoliči, když se pochlubím, jaký to je pro mne významný den. Myslí si, že jsem jedna z mnoha, které současná situace konečně dokopala k volbám. Nevěří, že dospělá ženská s tak beznadějně americkým přízvukem mohla tak nedávno získat americké občanství. Ale je to tak. (A má mladší sestra občanství dosud nezískala). Mé první, nepřímé setkání s americkou politikou se tedy odehrálo o mnoho let dříve než moje první účastí ve zdejších volbách. Byla jsem dívenka s lámanou angličtinou, ale toto proroctví jsem si od té doby jasně vybavila už asi stokrát. Tenkrát jsme bydleli ve dvoupokojovém podnájmu u jednoho bělocha středního věku. (Když nám představil svou partnerku - studentku, překvapil mě víc její věk než její černošství.) Ferdy mě naučil, co to je barva indigo (především v jazzu), co to je počítač IBM a jak funguje automat na žvýkačky. Jednoho dne mi začal přednášet o volbách a pravil: "V Americe bude dřív prezidentem černoch než žena."

Tenkrát se mi to zdálo absurdní a dnes už také vím, že není žádný obzvlášť přesvědčivý důvod, proč by bývala nemohla vyhrát Hillary Clinton. Je ovšem zajímavé, že Ferdy měl pravdu. (Případnou feministickou analýzu nechme stranou.) Nestalo se nic převratného, ale za posledních dvacet let se toho hodně změnilo, včetně, jak se zdá, tzv. Bradley efektu. Dříve se stávalo, že předvolební průzkumy mohly indikovat jasný náskok toho či onoho černošského kandidáta. Jenže výsledek pak byl jiný a o určitém procentu dotazovaných se tradovalo, že tito lidé jen nechtěli vypadat jako rasisti, když se jich kdosi ptal osobně. Do dotazníku uvedli preferenci černošského kandidáta, aniž by ho pak skutečně volili. Poněkud zvrhlá politkorektnost způsobující Bradley efekt je další věcí, která mi připadala absurdní, ale budiž. Každopádně o Bradley efektu se ve chvíli, kdy píšu, stále ještě diskutuje, nicméně tuším, že nyní už je řeč spíše o jeho překonání.

Přiznám se, že obamovské horečce jsem se nevyhnula. Tento fenomén je však součástí celkové volební horečky, jakou Amerika nepamatuje. Za posledních několik měsíců tato země například zaznamenala výrazně zvýšený počet registrovaných voličů. Volební zapálení bylo znát i v našem místním newyorkském volebním okrsku. Postarší volební pracovníci si střídavě libovali a zoufali, že takové davy u voleb v životě nezažili.

Zatímco můj syn byl ve školce, kde se již měsíc zůčastňuje velkolepé lekce o volení (volil "Lobamu" "because my mommy and daddy said so, " ale jinak to byl nápaditý výchovný program), já jsem stála ve frontě, abych se dočkala svých pár minut v útrobách starodávné volební kabiny. Když jsem se rychle podívala kolem sebe, sotva jsem rozeznala, který šátek patří vyznavačkám hinduismu, islámu nebo možná také ruskojazyčného bábuškovství. Dcerka v kočárku zapomněla, že je stydlivá a nadšeně hlásala: "Omama, Omama!" Nikdo se nedivil. Opodál čekal na asistenci válečný veterán s protézou místo levé nohy. Svou pečovatelkou byl ke kabince dotlačen i zhruba devadesátiletý pán, který v pravé chvíli vstal a docela mladistvým krokem vstoupil za plentu, stále připojen k hadičce a třímajíc celý svůj přístroj s kyslíkem.

Když jsem přišla na řadu já, musela jsem si jméno vedle první hlasovací pacičky chvilku vychutnat. Samozřejmě především protože věřím, že ačkoliv ideální kandidát na prezidenta se neobjevil a ani objevit nemohl, Obama je tím nejlepším a že on, spolu s lidmi kolem něj, budou v rámci možností dávat věci do pořádku. Ale nejen proto. Kdo nezažil, nepochopí. Nedokážu to vyjádřit jinak než kýčovitě: Obama pro mě – víceméně – představuje tu naději, o které tak hezky (a lehce naivně) mluví. Jako černoch pro mě však představuje i další naději. Před padesáti lety, obrazně řečeno, totiž mohl černoch vyhrát "Amerika hledá superstar", ale koho by tenkrát napadlo, že v roce 2008 si budou etnické skupiny v USA navzájem tak málo vadit, že se polovičák stane prezidentem?

Yes we can.
Ano, můžeme. Dokážeme to.

"Lift every voice and sing, 'til earth and heaven ring
Ring with the harmony of liberty
Let our rejoicing rise high as the listening skies
Let us march on 'til victory is won"

Zvedněte každý hlas a zpívejte, až se rozezní země i nebesa
Až se rozezní harmonií svobody
Ať naše radost stoupá tak vysoko, jak to nebe, které nás slyší
Kráčejme dál, než docílíme vítězství

-- Americká černošská hymna