Bezpochyby ano. Stačí sledovat články v médiích nebo na chvíli zabřednout do kterékoliv internetové diskuze. Kritizujeme islámské země za jejich netoleranci k ostatním náboženstvím, za nízkou úroveň lidských práv, viníme všechny muslimy za činy radikálů z Islámského státu a především brojíme proti možnému přistěhovalectví a jejich nechuti přizpůsobit se zvyklostem a místní kultuře.

Na druhou stranu, muslimů tu prokazatelně mnoho nežije, tak jak je možné, že tu probíhá islamizace? A jak se to pozná?

Jednoduše. Vytrácí se naše kultura – kultura svobody a rovnosti víry a vyznání, tolerance a vzájemného respektu k ostatním lidem. Vytrácí se naše přesvědčení, že jsme dosáhli způsobu, jak mohou dříve znepřátelené země žít pospolu v míru a "bez hranic". Přestáváme tolerovat ostatní náboženství a zakazujeme nošení náboženských symbolů či stavby svatostánků. Pokud náhodou nějaký stojí, doporučuje se chodit tam s prasaty, aby bylo místo znesvěceno. Stáváme se tím stejnými ignoranty, jako netolerantní muslimové.

Dobrovolně si snižujeme úroveň lidských práv jen z důvodu nenávisti k odlišnému náboženství. Chceme chránit naše svobody a práva, ale přitom se jich sami dobrovolně zříkáme. Jsme přece v ohrožení, říkali to v televizi. Pro bezpečnost se musí něco obětovat. Třeba lidská práva a svobody. Na základě útržkovitých a nesouvisejících zpráv házíme všechny muslimy do jednoho pytle, aniž bychom aspoň s jediným skutečně promluvili, poklábosili, poznali se. Dnes v době Internetu je to snadné. Ale nenávidět na základě článků z Plesku nebo kampaně Tomia je očividně snazší. Stejně jako někteří radikální islamisté nenávidí Západ, protože je prý zkažený, plýtvá jídlem a vlastní výkaly splachuje pitnou vodou, zatímco u nich v poušti je voda dražší než zlato. Zkuste takovému islamistovi vysvětlit, že nejsme všichni zkažení, že nás zajímá zdravá planeta, že jsme zbožní a snažíme se pomáhat všude na světě. Je to stejně těžké, jako otevřít oči některým antimuslimům. Klíčem je informovanost, komunikace a otevřenost a i tak to bude trvat dlouho, pokud tomu vůbec dáme šanci.

Často slýchám: "Nemám nic proti nikomu, ale ať si zůstanou, kde jsou. Proč bychom se měli starat o uprchlíky z války? To není naše válka!" Jakoby samotné stěhování byl nějaký prohřešek. Praotec Čech byl přistěhovalec. Amerika je jeden velký přistěhovalecký tábor. Sami Čechoslováci utíkali v mnoha emigračních vlnách, jen v několika měsících po srpnové okupaci uprchlo více než 80 tisíc našich sousedů a příbuzných. Asi bychom nebyli rádi, kdybychom sami chtěli s rodinou někam do bezpečí a tam by nám řekli: "Nechceme vás, sami máme málo, vraťte se, odkud jste přišli." Nebo: "Zůstaňte, ale zapomeňte na své zvyky, zapomeňte na své kořeny, vzdejte se své víry." Asi bychom stejně o Vánocích, třeba i potajnu, nazdobili vánoční stromeček a zazpívali koledy. Svoje zvyklosti si s sebou přece neseme, ať jsme kdekoli.

Ať se přizpůsobí oni nám, říkáme. Ať přijmou naši kulturu a zvyklosti. My tady jíme vepřový, pijeme pivo a tvrdej chlast, kouříme cigára a trávu, hrajeme automaty, sázíme a sledujeme seriály. A oni chtějí nosit šátky? Takový brutální zásah do naší kultury si líbit nenecháme! Šátky nechceme! Bojkotovat kebab! My se nikomu přizpůsobovat nebudeme! Naše kultura je jediná pravá. A tvrdě postihneme každého, kdo se bude chtít chovat jinak!

Radikální Islamizace České republiky dovršena... a nebyli k tomu potřeba ani žádní muslimové."

Martin Šmída, obecní zastupitel za Českou pirátskou stranu

Publikoval jsem zde zredigovanou úvahu kolegy, protože mi přišla vtipná a duchaplná, ale především, že je nutné, abychom vzdorovali nenávistné propagandě, která rezonuje u mnoha lidí.

U nás se spoustě lidí těžko žije vinou špatných vlád a přezírání jejich problémů. Nyní jiné státy očekávají od našeho státu, že syrskou humanitární katastrofu budeme také řešit a nenecháme to na bedrech druhých. To je zapeklitá situace. Vláda, která se dost dobře nedokáže vypořádat s řadou vnitřních problémů, by měla zachovat tvář před zahraničím a přijmout ještě zbídačenější lidi, než má doma. To je voda na mlýn populistům, kteří si udělali živnost z rozeštvávání lidí a provokování nenávisti. Je to nebezpečná hra s ohněm.

Za válku v Sýrii nelze vinit USA či jinou zemi, což tvrdí i důrazný kritik americké zahraniční politiky Noam Chomsky zde. Konflikt začal lidovým povstáním požadujícím demokratické reformy. Vojenská diktatura prezidenta Asada nereagovala konstruktivně, nýbrž násilnými represemi. To nakonec přerostlo v krutou občanskou válku, v které se chopili zbraní i radikální islamisté.