Až příliš jsme se naučili hodnotit fungování Evropské unie podle toho, kolik nám dá peněz, tedy dotací v rámci eurofondů. Za posledních deset let to bylo čistého 410 miliard (tedy po odečtení našich vkladů).

Je to tedy nějakých 41 miliard ročně. Což při našem státním rozpočtu cca v průměru 1 bilion (tedy tisíc miliard) korun není nijak závratné číslo. Kdybychom dlouhodobě rozumně hospodařili, byla by to částka, která by se běžně měla v rozpočtu na rozumné věci najít. Ale, bohužel…

K evropským dotacím se často přistupuje tak, že je potřeba je utratit. Jsou svazovány mnohdy nesmyslnými pravidly – nastavenými bruselskými a našimi úředníky. Mnohdy a stále více jdou na tzv. měkké projekty (to jsou ty, za které se nic nepostaví, je to na setkávání lidi, rekvalifikace, vydávání tiskovin, analýzy, koncepce, strategie, dokumenty, expertizy…).

Nic proti nim, ale někdy je až komické a smutné zároveň, jak jde vlastně o vykázání účasti lidí, podpisy na prezenční listině, fotografie s vlaječkami EU, loga a prezentace na pořízených propagačních a dalších předmětech.

Mnoho peněz padne na tzv. technickou pomoc, vyrábění složitých a stále se aktualizujících pravidel a metodických pokynů atp., na paralelní administraci a opakovanou a křížovou a rozporuplnou kontrolu. Často se z evropských dotací lepí to, co by se mělo platit běžně z provozu státu, předstírajíc nějakou vznešenost – samozřejmě za velké peníze odůvodněnou, zanalyzovanou, rozpracovanou…

Jinak už to ani nebude, protože poskytování dotací slouží často jako cukr a také bič na případně neposlušné. Nepřijmete zákony – nedostanete dotace, nepřijmete… to či ono (přestože nesouhlasíte), nebudou dotace. Tak takto to sice může nějak fungovat, ale není to dobře.

Evropská unie má být především o něčem jiném, tam kde začínala. O volném pohybu osob, služeb a ekonomických aktivit. Zajišťující mír a stabilitu. O přísném dodržování základních pravidel, nikoliv na nepřeberném a nesrozumitelném množství směrnic, podrobných předpisů, vytváření hromady dokumentů na nejrůznějších úrovních.