Tak jsme v té hromadě neustále připravovaných a upravovaných zákonů opět projednali další ze šuplíku se štítkem „protikorupční“. Byl to tentokrát zákon o střetu zájmů.

Asi jste nejvíce slyšeli o té části otevřeně přijímané proti A. Babišovi – tzv. lex Babiš. Ale on měl i jiné části. Aniž bych řešil detaily, je zřejmé, že stejně existuje mnoho způsobů, jak zákon, tak či tak obejít. Obzvláště, když jde o velké peníze, třeba v řádu desítek milionů korun.

Hlavním principem bylo to, aby člověk, přicházející do politiky, úřadu či státní instituce, odkryl – oznámil všechen svůj majetek tak, aby, až z veřejných funkcí bude odcházet, udělal také takové přiznání veškerého majetku a bylo by zřejmé, že si na to vydělal legálně. A toto přesně předepsané oznámení aby dělal za každý kalendářní rok. Pěkná idea – ovšem naivní asi tak na úrovni dítěte v páté třídě a jak jinak, v mnohém duplicitní. V zásadě se tak děje již několik let a oznámení musí podávat desetitisíce lidí – radní všech měst a krajů, vedoucí úředníci, vybraní vedoucí státní zaměstnanci, státní zástupci, soudci atp. A pro všechny je to jeden zákon. Pro radního či vedoucího odboru na malém městě, stejně jako pro soudce či člověka ve vysokém státním úřadu, který fakticky rozhoduje o našich miliardách (pěkně schován, nikým nevolen, pod doživotní ochranou zákona o státní službě a lidí z „party“).

Paragraf 10 onoho zákona, ze kterého pak vychází přesně a závazně předepsaný formulář, se v zásadě nemění. Jsou v něm předepsaná okénka pro přiznání získaného nemovitého majetku (to je také v katastru nemovitostí), movitého majetku nad určitou hranici, akcií, dluhů, příjmů a funkcí, majetkových podílů atd. Takže se zdá, že je vše transparentní! Pokud by to ovšem nemilosrdní bojovníci s korupcí mysleli vážně, museli by v tom formuláři myslet hlavně na ty úplně základní kolonky. A to jsou například zůstatky na všech účtech u banky a zůstatky hotovosti doma (není přece zakázáno mít doma v trezoru hodně peněz). Ale to tam není!

Při projednávání zákona v Senátu příslušný ministr detail nějak opakovaně nevysvětloval, neodpovídal k věci a když už, radil, abychom tam napsali na začátku „co nejvíce“ (já naivně myslel, že by se tam mělo napsat pravdivé přesné číslo). Ale kam? A že ty peníze – jako jednotlivé papírové bankovky – že to vlastně jsou něco jako movitá věc a co máme doma v hotovosti v bankovkách, tak by se mělo ve formuláři nějak započítat do kolonky movitých věcí. A naše zůstatky na účtech v bance, že to je vlastně něco jako naše pohledávka vůči bance, takže by se to asi mělo napsat do kolonky „pohledávky“. A pohledávka že je movitá věc (navíc pohledávky v kolonkách také nejsou…).

Nedomýšlím ani další souvislosti – třeba v případě manželů a podílového spoluvlastnictví by se mělo chtít to samé od partnera, aby to dávalo smysl. Ale pak také od dětí atp. Kde bychom se zastavili, nevím, ale vím jistě, že se tímto zákonem nic neřeší. A kdyby, tak nanejvýš malé ryby. Protože těm velkým zbývá ještě hromada možností, jak si zlodějinu zorganizovat. (Dávní velcí bojovníci Stanislav, David a další by mohli rozdávat rady… o křišťálové jasnosti či sedmičkách vína).

Není to ovšem populární takto říkat, a tak se opět jen předstírá. Boj proti korupci mají voliči přece tak rádi!

Já hlasoval pro některé změny, aby dával zákon alespoň elementární smysl (byly v něm totiž docela zásadní chyby), ale pro zákon jako celek jsem nehlasoval. Nechci s tím být spojován a dělat z lidí blbce.

Až uvidíte tabulku zákonodárců v iniciativě, např. boje proti korupci, budu někde na konci. Ale než „bojovat“ takto, tak raději vůbec.