Takže jsem si otevřel na internetu Deník Referendum s vidinou načerpání objektivních informací v té záplavě on-line bulváru to byl doposud můj elixír vyváženosti a pravdivosti. Celkem natěšený jsem se začetl do komentáře slečny Čonkové (Sousedské vztahy ohrožené nenávistí: Ty černá hubo, co tady děláš?), který pojednává o drsné reakci majitele pozemku v Děčíně, po té, co mu do zahrady „přepadl“ sedmiletý chlapec. Autorka sama píše, že poskládala vedle sebe výpovědi, aniž by je hodnotila. Myslí navíc, že právě tak získáme obrázek.

Úplně nadržený, jsem se začetl chtivý záplavy objektivity, až jsem se na konec musel opakovaně přesvědčit, zda nečtu Blesk, nebo Aha. Popis kauzy, incidentu jako takového a následného vývoje, je fakt až zábavný. Opomenout, že chlapec dle vyjádření vlastníka zahrady na jeho pozemek letos přepadl již po čtvrté je docela subjektivní od paní sběratelky výpovědí. Expresivní citace paní Plevové na adresu Romů v komentáři Čonkové nechybí „No co s nima, já bych to střílela na potkání. Cikán bude vždycky Cikán.“. Postrádám však vyjádření pana Plevy v tom slova smyslu, že mu bylo vyhrožováno v průběhu incidentu zevnitř sroceného davu Romů a to cituji “ Bílá mrdko, podřežu Vás, vypálíme Vám barák….“ To nějak z objektivního článku na stránkách DR vypadlo, ačkoliv na místě byla vytěžena osoba, dle popisu, která se těchto rasistických výhrůžek měla dopustit. Autorka si stěžuje, že PČR, respektive její vyšetřovatelé na OOPČR Děčín nepostupovali při výslechu korektně, když matku a syna vyslýchali v pozdních nočních hodinách, když byl chlapec unaven. Jenže oznámení na linku 156 Městské policii bylo učiněno v 20:10 hod., hlídka na místo dorazila neprodleně, po té co došlo k poučení matky nezletilého chlapce a jejím právu podat trestní oznámení projevila tato zájem a využila služeb Asistentů prevence kriminality, kteří ji doprovodili v 22:00 hod., na OOPČR Děčín, kam přišla z vlastní vůle v tuto pozdní hodinu podat trestní oznámení. V rámci objektivity, bych toto vysvětlení očekával v komentáři na serveru DR.

Trestní oznámení na Plevovy za jejich nepatřičné počínání vůči sedmiletému romskému chlapci bylo teda podáno a Orgány činné v trestním řízení konají. Pro mě osobně je tabu za takového stavu věci cokoliv komentovat a vyčkám, jak se bude vyvíjet přípravné řízení.

Deník Referendum si, už nepřečtu a dávám si ho do stejného paměťového šuplíku jako Parlamentní listy. Komentář slečny Čonkové totiž udělal z komára velblouda, subjektivně a úmyslně neuvádí celou pravdu a je evidentně v lize mezi články o dobitých břeclavských mladících, prchajících romských pokladnících, atp.

Jako Děčíňák, rodilý a v třetí generaci v tomto městě žijící lokální patriot zabřednu do subjektivního soudku. Demonstrovat, tak jako inkriminovaný komentář, na příkladu Děčína celospolečensky rozšířený a veskrze nechutný anticiganizmus, je tak stupidní jako to demonstrovat na příkladu vzájemného soužití v České Krumlově. Děčín není extra vlajkovou lodí parádního romsko – českého soužití, ale není tu tak zle jako jinde. A pokud bych měl osobně nějak místní vztahy shrnout, tak slovy přítele Venci z MP Děčín, se kterým se znám nějakých 30 let a občas si najdeme pár minut pohovořit, letmo o nějaké konkrétní události, která právě hýbe naším regionem. Naposledy někdy před měsícem na parkovišti u Magistrátu, Venca hlásí svým nezaměnitelně upřímným a zemitým hlasem: „ Hele tady je problém s těma novejma, co se chovaj jak hovada, my ty svoje starý místí Cigány známe ty jsou v pohodě a když něco, tak si to vyříkáme…..“ To je celý Vašek, politicky nekorektní každým coulem, ale upřímně rovný za všech okolností. Vhoz Romů do jednoho pytle a anticiganizmus ve své klasicky nechutné podobě, bych skutečně v Děčíně nehledal.

Znám všechny Romy v Děčíně, shodou okolností i matku napadeného chlapce. Hodná ženská, mám rád její rodinu, vždy když mám možnost tak se dám do řeči s kýmkoliv z jejich sester, sestřenic, většinu z nich považuji za dobré kamarádky. Je mi velice líto, že se stali právě tito lidé aktéry tohoto incidentu, ale domnívám se, že věc je v rukou policie a vášně by se měli mírnit a nikoliv jitřit. Pochopitelně, pokud by měla matka napadeného chlapce pocit, že byla zkrácena na svých občanských právech, například postupem policie, či jinak a rozhodla se využít služeb naší organizace, zejména právní poradenství, tak jsme k dispozici. Naše sídlo i kontakt na nás je v Boleticích veřejně známý. Když se tak nad tím, ale zamýšlím, musím suše konstatovat jako profesionál, že pokud by naopak ten samý dojem nabyla například rodina Plevových s tím, že se stali obětí rasové nesnášenlivosti a útoku z nenávisti, ze strany boletických Romů, tak bych je s naším právníkem zkontaktoval také.