Zabíjení není řešení

10. 06. 2013 | 08:37
Přečteno 14053 krát
Na základě mikrobiální teorie vzniku nemocí desítky let zabíjíme mikroby v našich tělech a v našem okolí. Dnes už si postupně uvědomujeme, že některé boje prohráváme, a úplně nejnovější hypotézy naznačují, že namísto boje potřebujeme budovat rovnováhu. Zdá se, že mnohem důležitější než jednotliví mikrobi je zdravá mikrobiální rovnováha celého našeho organismu.

Pasteurova teorie o mikrobiálních příčinách infekčních nemocí je považována za jeden z pilířů moderního lékařství. Teorie zjednodušeně říká, že základem vzniku infekčních onemocnění jsou škodlivé mikroorganismy ze zevního prostředí. Terapie infekčních nemocí je založena na zabíjení těchto vybraných mikroorganismů. Nadstavbovým krokem je preventivní likvidace mikroorganismů cestou nejrůznějších antimikrobiálních a dezinfekčních prostředků.

Po několika desítkách let, kdy jsme byli posedlí čistotou a často jsme až bezhlavě zabíjeli mikroorganismy, se nám namísto mikrobů začínají množit studie, které upozorňují na zdravotní problémy, jež vyplývají z omezeného počtu a nízké variability mikroorganismů v prostředí. Lidský organismus je přirozeně obýván miliardami mikroorganismů. Na jednu vlastní lidskou buňku nosíme až deset buněk mikroorganismů; předpokládá se, že až 99 % naší genetické informace pochází od mikrobů. Naše těla se miliony let vyvíjela po boku milionů dalších organismů a hranice mezi prospěšnými a škodlivými mikroby většinou není jednoznačně zřetelná. Typickým příkladem komplexního působení bakterií je Helicobacter pylori. Tato bakterie byla v roce 1983 označena za původce vzniku žaludečních vředů a od té doby se ji pokoušíme likvidovat. Novější studie však prokázaly prospěšnost Helicobacter pylori v ochraně před vznikem alergií a astmatu. Tato bakterie pravděpodobně zasahuje i do regulace našeho metabolismu tím, že ovlivňuje hladinu hormonu gherlinu. Gherlin signalizuje pocit sytosti, a proto může být nedostatek Helicobacter pylori jedním z důvodů narůstajícího výskytu obezity.

Výsledky přibývajících prací naznačují, že mikroorganismy, které obývají naše těla, mohou hrát zásadní roli v udržení zdraví a jejich nedostatek anebo nerovnováha mohou být významnou příčinou vzniku chronických onemocnění. Lidský život je neoddělitelný od života mikroorganismů, náš imunitní systém nejlépe funguje při mikrobiální rovnováze. Specifické mikroorganismy mohou působit protizánětlivě, chránit před autoimunitními nemocemi a chorobami jako diabetes, srdeční onemocnění, alergie a astma. Mikroorganismy, které s námi žijí, ovlivňují naše chování, hmotnost a metabolismus. Některé zasahují do tvorby přenašečů nervových impulsů, jako je např. serotonin - hormon spokojenosti, enzymů a vitamínů, jako jsou vitamíny skupiny B a K.

Vedle Pasteurovy teorie, jejímž základem je boj proti zlým mikrobům, se stále častěji diskutuje také hygienická hypotéza. Hygienická hypotéza říká, že náš organismus je ekosystém, který byl poškozen prudkým poklesem rozmanitosti mikroorganismů, které žijí v našem těle a okolí, a to kvůli zabíjení individuálních mikrobů pomocí nadměrného užívání nejrůznějších antimikrobiálních prostředků a konzumací vysoce průmyslově upravované stravy.

Na současné epidemii obezity se kromě např. toxického stravovacího prostředí mohou podílet právě mikroorganismy. Laboratorní studie na zvířatech už prokázaly, že podávání naší běžné vysoce průmyslově upravované stravy myším měnilo složení jejich střevního mikrobiálního prostředí. Výsledkem bylo střevní prostředí podobné lidskému. Tato naše nezdravá strava vedle změny složení mikroorganismů ve střevech ve prospěch mikrobů produkujících endotoxiny také zvyšovala propustnost střevní stěny s následkem vyššího průniku endotoxinů do krve a rozvoje zánětu, který je součástí většiny dnes běžných chronických onemocnění.

Pokud platí hygienická hypotéza, napadá mě, jaké ještě mnohem dalekosáhlejší důsledky může mít neustálé snižování biodiverzity v jiných skupinách. Jako příklad uvedu čím dál omezenější výběr druhů pěstovaných potravin. Typické pro dnešní konvenční zemědělství je přednostní pěstování monokultur anebo dokonce geneticky modifikovaných potravin jako jsou kukuřice a sója, které vytlačují a likvidují tisíce původních variant těchto rostlin a svojí prostorovou rozpínavostí také tisíce úplně jiných druhů rostlin a živočichů, které původně obývaly pralesy, jež se dnes mění na sójová pole.

Pěstování geneticky modifikovaných plodin dokonce negativně zasahuje právě do mikrobiální rovnováhy. Při sledování vlivu herbicidu Roundup na mikroby drůbeže konzumující GM krmiva se zjistilo, že glyfosfát Roundupu zabíjí příznivé střevní mikroorganismy drůbeže a poškozuje mikrobiální rovnováhu.

Na základě těchto nových informací se terapie mnoha onemocnění a postupy, které jsou postaveny jenom na zabíjení určitých mikroorganismů, jeví jako děsivé zjednodušení situace s nepředvídatelnými dlouhodobými následky.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Al Jouda napsal(a):

To je známá věc, že cikáňata hrající si v prachu a špíně mají imunitní systém odolnější než např. bílá holčička denně koupaná a žijící ve sterilním prostředí neustále luxovaného a dezinfekčními prostředky vytíraného bytu. Prostě všeho moc škodí !
10. 06. 2013 | 08:44

Analytik napsal(a):

Kdo chce být zdravý, musí být neustále trochu nemocný.
Uzavřete se svými mikroby smlouvu o trvalém příměří!
10. 06. 2013 | 08:59

aga napsal(a):

Děkuji, paní Slimáková, zajímavý a podnětný blog.

Nyní po opadnutí velké vody ovšem nastanou desinfekční orgie. Rovnováha se bude hledat těžko.
10. 06. 2013 | 09:20

aga napsal(a):

PS

Mimochodem, staletá zkušenost o desinfekčních účincích stříbra je konečně pomalu a neochotně uznávána vědeckými kapacitami. Šetrné desinfekční přípravky na jeho bázi (např. koloidní stříbro) jsou ovšem dále předmětem vědecké štvanice. Která má, obávám se, základ v neochotě stávajících výrobců jedů zabalit to a zkrachovat.
10. 06. 2013 | 09:24

Maximus napsal(a):

Al Jouda

Kdepak pane kolego, oni se nedožívají vyššího věku ani náhodou. 14 let žití v Libni v Praze mi dalo spoustu informací o nich a i od nich.

Ten článek rozebírá velmi diskutabilní a ještě zdaleka neprobádanou oblast lékařské vědy, kde jsou i špičkoví odborníci názorově rozděleni. Autorka správně nastiňuje problém bakterií a vůbec celého mikrobiálního světa. My lidé když mikrosvět jaksi dnes a denně nevidíme, tak si podvědomě myslíme, že neexistuje, ale opak je pravdou a někdy tou nejtvrdší, když vám umírá někdo blízký koho máte rád a jste bezmocní. A věřte, že za většinou nemocí je svět plísní, virů, bakterií, parazitů.... Zhruba to činí 90% všech nemocí kde původ je od těchto prevítů. Lékaři často léčí jen příznaky a ne příčiny nemocí, někde je to neznalostí a jindy jsou však bezmocní. Helicobacter pylori... brrr. Ta mrcha je často usalašena v žaludcích lidí a jaksi je prý nečinná a jen někdy zaútočí. Jenže tady autorka se mýlí, tahle potvora je škodlivá vždy, jen často ji organismus člověka eliminuje a drží v šachu. To, že přispívá k redukci hmotnosti je asi tak správný postulát, jako když byste si pořídili tasemnici, abyste zhubli! Je to zásadně jinak.
Člověk je naprogramován když se zdravý narodí na cca 120 let! Všechny ty vnější negativní vlivy ovšem dobu žití srazí na těch známých průměrných 75 let apod. K výměně všech buněk člověka dochází jednou za 2,5 roku a za celý jeho život prý max. 44x a finito, tedy alespoň někde jsem se to dočetl. Mikrosvět k nám není (až na pár výjimek) ve většině případů příznivně nakloněn a organismus s ním neustále bojuje. Má na to hned několik účinných systémů, krevní, lymfatický (hormonální), nervový atd. a ten nejvyšší je stav "vědomí" kdy myšlením člověk reguluje své chování a vyhne se předpokládanému nebezpečí tím, že reaguje na nebezpečí krátkodobé nebo může ovlivňovat svůj život a jeho kvalitu třeba stravou a přiměřenou fyzickou činností v dlouhodobém kontextu. Takové řeči maminek, nech se olíznout pejskem nebo se pomazli s cizí kočičkou nebo zase to nepřeháněj s mytím rukou jsou velmi nebezpečné. Musíme si uvědomit, že spousta zejména třeba parazitů a že jich je jen v základním seznamu kolem stovky, umí se vetřít do organismu a ten mu odolává někdy jen ve dnech, jindy v měsících a také někdy v desítkách let až konečně zvítězí a vy máte ve stáří rakovinu třeba slinivky a nevíte, že za tím jsou často motolice či jiní podobní prevíti (nematody, trematody aj.). Oni totiž lékaři nedělají u každého starého mrtvého člověka komplexní mikrobiální rozbor, ono by to ani nešlo finančně ustát a také proč, že?
S tou mikrobiální rovnováhou má autorka pravdu, ale celá problematika je velice složitá a rozsáhlá. Faktem ovšem je, že skutečným vládcem a hegemonem v našem světě je mikrosvět a bez něj by tady ten "velký" svět co vidíme a který používáme, by prostě nebyl. Bez spešl mikrobů by kořeny rostlin nemohly fungovat a brát si z půdy živiny atd. A bez flóry by tady nebyla ani fauna a i její nafoukaný zástupce Homo sapiens....
Pěkný den.
10. 06. 2013 | 09:26

Gustáv Kočí napsal(a):

Nejzdravější jsou děti, které běhají bosky po dvoře.
10. 06. 2013 | 09:38

Da.Rock napsal(a):

Já teda nejsem lékař nebo biolog, ale kdybychom nezabíjeli mikroby, měli bychom tady dodneška epidemie dýmějového moru, pravých neštovic a jiných, dnes už většinou vymýcených nemocí. Děkuju, ale nemám chuť vrátit se do středověku, kdy každý, kdo se dožil padesátky, byl považován za úctyhodného kmeta.
10. 06. 2013 | 09:41

aga napsal(a):

Maximus

Příroda je nastavena tak, že paraziti a škůdci (vč. mikroorganismů) napadají "slabé kusy", a tím přispívají k zachování kvality populace. Je to kruté, ale je to prostě neoddiskutovatelný fakt. Čili 90% nemocí nemá příčinu v "prevítech", ale v tom, že se jim dotyčný organismus neuměl ubránit - na rozdíl od jiných nezasažených organismů v jeho okolí.

Je tedy logické, že prevence nespočívá v bezhlavém zabíjení mikroorganismů, ale v hledání a odstraňování skutečných příčin slabosti dotyčného napadeného organismu - a tady se věda chová fundamentalisticky jako dříve církev a odmítá překročit svůj materialistický stín.
10. 06. 2013 | 09:42

Maximus napsal(a):

aga

Nemyslím si to, zkuste se nakazit třeba vzteklinou a buďte přitom zcela zdráv a ve vrchoolné kondici. Ten výběr v přírodě je sice částečná pravda, ale neplatí to absolutně. Ale pobavil jste mě, to zase jo.
10. 06. 2013 | 09:49

Daniela Pilařová napsal(a):

Milá Margit, jako vždy mi mluvíte z duše a při čtení článku mě blaží... propagace návratu k normálu... neustále my lidé proti něčemu bojujeme. Nesnažíme se pochopit, jen bojujeme. Prostě - naprostý souhlas a díky za články!
10. 06. 2013 | 09:52

pamětník napsal(a):

Paní Slimáková
splácala dohromady páté přes deváté a dala tomu formu moderních vědeckých poznatků. Nic proti dynamické rovnováze mikro- a makroorganizmus, nejde však o nic nového a nelze proti tomu stavět nutnost zabíjet obligátní patogeny. Choleru, úplavici, tyfus, tuberkulózu, pravé neštovice bez zabití původce vyléčit nelze. Co se týče baktérie Helicobacter pylori, mnohdy vyvolává žaludeční vředy a některé studie prokazují jeho vliv na výskyt karcinomu žaludku.
http://www.internimedicina.cz/artkey/int-200108-0007.php
Vámi uvedený zdroj dokazující ochranný vliv H. pylori proti výskytu alergií a astmatu není žádnou vědeckou studií, nýbrž populárním výkladem.
Jako příklad zjednodušujícího tvrzení vedoucí k deformaci vnímání reality může sloužit věta "Pěstování geneticky modifikovaných plodin dokonce negativně zasahuje právě do mikrobiální rovnováhy." Jak asi? Nehledě na to, že genetická modifikace rostlin mikroby je běžný přírodní úkaz, pěstování cíleně modifikovaných plodin odolných proti chorobám rostlin nevyžaduje časté používání chemických prostředků a tedy šetří přírodní prostředí.
Poslední věta "Na základě těchto nových informací se terapie mnoha onemocnění a postupy, které jsou postaveny jenom na zabíjení určitých mikroorganismů, jeví jako děsivé zjednodušení situace s nepředvídatelnými dlouhodobými následky." není nic jiného, než zkreslování skutečnosti. Dnes antibiotická terapie střevních onemocnění je běžně doplňována léky obsahujícími mikrobiální kultury příznivě ovlivňující prostředí zažívacího traktu (Lactobacillus, Bifidobacterium, některé druhy streptokoků). Jako všechno i antibioterapie prodělávají vývoj, ke kterému povrchní poplašné články však nepřispívají.
10. 06. 2013 | 10:06

aga napsal(a):

Maximus

Tak samozřejmě není potřeba vystavovat se zvýšenému nebezpečí a zkoušet organismus, co vydrží - to samo by bylo důkazem, že je váš organismus v psychické nerovnováze a zaslouží jednu výchovnou.

Ale ani úrazy nebo pokousání vzteklým psem nejsou náhoda, i tady si o to postižený nějakým způsobem "říká".
10. 06. 2013 | 10:08

pamětník napsal(a):

Al Jouda napsal(a):
"To je známá věc, že cikáňata hrající si v prachu a špíně mají imunitní systém odolnější než např. bílá holčička denně koupaná"
Nic takového známo není, spíše naopak, Cikáni jsou méně zdravou částí české populace.
10. 06. 2013 | 10:10

pamětník napsal(a):

aga:
"Mimochodem, staletá zkušenost o desinfekčních účincích stříbra je konečně pomalu a neochotně uznávána vědeckými kapacitami."
Oligodynamické působení iontů Ag je známo mnoho desítek let.
Znáte např. Sagen?
http://www.mercata.cz/pdf/bl/Sagen.PDF
10. 06. 2013 | 10:14

pamětník napsal(a):

"Příroda je nastavena tak, že paraziti a škůdci (vč. mikroorganismů) napadají "slabé kusy", a tím přispívají k zachování kvality populace"
Neplatí to všeobecně. Virus vztekliny zabíjí člověka vždy, neštovice většinou.
10. 06. 2013 | 10:17

pamětník napsal(a):

Maximus:
Pane kolego, osvěta to vždy bude mít těžké, pověrčivost v modernistickém hávu je tvrdošíjná.
10. 06. 2013 | 10:19

ščastný euroobčan napsal(a):

To Maximus:
No tak se podívejte na lidský genom, schválně, kolik je tam čistě lidských genů, a kolik virových. A jaký je rozdíl mezi genomem šimpanze a člověka, když eliminujeme ty virové.
Problém je v tom, že farmaceutické gigafirmy místo toho, aby přiměřenou část zisků vraceli do zdravotnictví, tak si raději zaplatí hysterické kampaně,vytvoří umělé hrozby nemocí a budou vyrábět cokoliv, co jim přinese zisk, a ne to, co potřebují občané.
10. 06. 2013 | 10:34

Maximus napsal(a):

pamětník

Dík za reakci, nejsem lékař, ale hodně jsem četl spoustu knížek ať už dříve třeba od Dr. Nouzy kde populárně vědeckým způsobem ve dvou dílech vysvětloval jak funguje krev, ale i od jiných autorů jako je Dr.Schindler (mikrosvět bakterií) aj., někdy jsem byl donucen jít i do odborných publikací zvláště když jsem měl třeba dceru (v r.1986) léčenou školní lékařkou z domnělé hypofunkce štítné žlázy a začaly se u ní projevovat naopak velmi nebezpečné příznaky hyperfunkce š.žl., což je dost nebezpečná věc a nejde jen ta lehce stabilizovat. Dceru jsem odtáhl přes její odpor ke specialistovi. Ona by jí právě naopak ublížila! Měl jsem pravdu a nakonec mi to tak nějak nerad specialista potvrdil! Mezi lékaři je spousta skvělých lidí a machrů, ale také spousta felčarů a ješitných neumětelů. Myslím si, že obecná vzdělanost lidí o tomto oboru je na místě a velmi často potom poznáte, že jste u toho pravého, pokud nejste hypochondr tak můžete lékaři i pomoci důvěrou a svým chováním, aby odhalil správnou diagnózu. Jinak snažím se žít tak, abych nemusel potřebovat lékaře ( a daří se mi to!), ale se zlomenou nohou tam holt člověk musí. Největším nebezpečím lékařské vědy jsou nyní peníze! Farmacie a část lékařů má potom své zájmy, které se nemusí shodovat se zájmy pacošů.....
Mějte se a přeji Vám pěkný den.
10. 06. 2013 | 10:41

Maximus napsal(a):

ščastný euroobčan

Mám pocit, že nejsme v zásadním sporu.
I Vám pěkný den.
10. 06. 2013 | 10:44

Ládik!!! napsal(a):

Proč kupovat cereálie a acidofilní mléko? Proč nežrat obilí a kyšku? Bifidus v břuchu jak vyšitý. Proč Vizír nebo Lanzu? Nestačí jelen, placatý kámen a deska? Proč mít chytrou pračku, když chytrá žena zvládne valchu?
10. 06. 2013 | 10:52

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, co k tomu dodat Ládíku ...
Jinak vždy levně, rychle a pohodlně. Jo a abych nezapomněl, taky živě, což pro nás živé je dost důležité, myslím.
http://wbgarden.com/wbgarden%20sprouts.JPG
A s tou valchou dokonce ušetří třista fytkovného za hodinu obcování s lesklýma trubkama ...
Veselé krizování, bude líp ...
http://dl.ziza.ru/other/082009/21/pics/007.jpg
10. 06. 2013 | 11:06

Archeopteryx napsal(a):

ščastný euroobčan:

Pokud náte pocit, že farmakofirmy nevyrábějí "to, co potřebují občané" (a co to tedy podle Vás je?), právě jste objevil díru na trhu. Doporučuji založit vlastní firmu, vyrábět ono nespecifikované "to, co potřebují občané" a vyděláte miliardy...
10. 06. 2013 | 11:45

Archeopteryx napsal(a):

pamětník napsal(a):
Paní Slimáková splácala dohromady páté přes deváté a dala tomu formu moderních vědeckých poznatků.

Neokomentoval bych to lépe. Nechápu, proč si autorka své (byť čtivé) pseudovědecké výblitky nepublikuje třeba v Blesku a zamořuje tím blog a.cz. I když je fakt, že publikovat tu může i pí Paroubková, tak proč vlastně ne, hlavně když je vysoká čtenost, že pane Stejskale.

P.S. Každému doporučuji úvahu o tom, jak se vlastně povedlo prodloužit průměrnou dobu života cca 40 let v 19. století na současný cca dvojnásobek, a do úvah zahrnout úspěchy moderní medicíny právě v boji proti patogenům (zejména prostřednictvím objevu očkování a antibiotik).
10. 06. 2013 | 11:53

joj napsal(a):

Paní Slimáková, souhlasím se vším. Prodávám dům, vracím se zpět ke kořenům, s rodinou se stěhujeme do jeskyně a začínáme jako sběrači a lovci (třeba slimáků). Věk populace se musí snížit zpět na cca 45 let, pouze několik vyvolených bude žít déle. Zahoďme počítače, televize, mobily, různé "výdobytky" vědyy a techniky, srovná se úroveň světa a jedinou vymožeností bude dělba práce.
10. 06. 2013 | 12:21

aga napsal(a):

Archeopteryx

Pochybuji, že někdo, kromě zavedenýých elitních farmafirem, dostane stejné podmínky - třeba takové, že se tím jejich sajrajtem musí nechat zmrzačit povinně (očkování).
10. 06. 2013 | 12:58

antisoudruh napsal(a):

Pani Slimáková,
konečné řešení je jednoduché. Rovnováhu musíme kontrolovat - používat mozek. To Vám zde neprojdete.
10. 06. 2013 | 13:02

vasja napsal(a):

Ládik!!! napsal(a):
Proč kupovat cereálie a acidofilní mléko? Proč nežrat obilí a kyšku? Bifidus v břuchu jak vyšitý. Proč Vizír nebo Lanzu? Nestačí jelen, placatý kámen a deska? Proč mít chytrou pračku, když chytrá žena zvládne valchu?
-----------
To řikám dávno.
Pani Vasjová pere automaticky. Bez keců, hluku a skoro zadarmo. Je áčková.
10. 06. 2013 | 13:05

pamětník napsal(a):

Maximus:
Ani já nejsem lékař, jsem přírodovědec-mikrobiolog. A právě proto mne povrchní a zavádějící způsob blogu dost nazdvihnul. S doktorem Schindlerem jsem přicházel do styku a absolvoval u něj semináře a kurzy.
Váš racionální přístup je třeba ocenit, své dceři jste zásadně prospěl. Kéž by takových otců bylo víc.
10. 06. 2013 | 13:08

pamětník napsal(a):

ščastný euroobčan:
"No tak se podívejte na lidský genom," kolik je tam junk DNA. :))
"farmaceutické gigafirmy místo toho, aby přiměřenou část zisků vraceli do zdravotnictví, tak si raději zaplatí hysterické kampaně,vytvoří umělé hrozby nemocí a budou vyrábět cokoliv, co jim přinese zisk, a ne to, co potřebují občané" Máte na mysli výrobce homeopatických prostředků?
10. 06. 2013 | 13:12

pamětník napsal(a):

aga:
Žádná farmaceutická firma nedostane zvláštní podmínky, jsou pro všechny stejné. Prosperují i výrobci homeopatik, neúčinných lékových šuntů. Zajímavé, na ně argumenty o placení hysterických kampaní neplatí?
Považovat povinné očkování za mrzačení je projevem hluboké lidské zpozdilosti.
10. 06. 2013 | 13:20

queribus napsal(a):

Jakkoliv žijeme v celkem demokratické společnosti, pro určité případy by přece jen měla být zavedena nějaká "cenzura". A to pro mimořádně hloupé,nepravdivé,zkreslené,zcestné pavědecké výplody.
Když slovutná samoučenkyně Slimáková žvaní o H.pylori, vůbec neví, o čem mluví. Evidentně s tímto mikrobem žádnou zkušenost nezažila.
Vyzývám vás, drahá "vědkyně", abyste si tuto potvoru dobrovolně zavedla do svého trávícího ústrojí a do konce života poznala, jak je milé mít ji v útrobách. Poté, co mne cca před 15 lety pokrok v medicíně po týdnu nějakého trojužívání tohoto milého přítele zbavil,se mně žije (aspoň v tomto směru) opravdu lépe, aniž jsem zaznamenal dopad na alergie či co dalšího....(Těch více než 20 let předtím jsem si v užil na jaře a na podzim dost; po oné potvoře naštěstí zůstal je zhojený 12-kový vřed).
Tak mnoho úspěchů v budování rovnováhy, organizování seminářů a oblbování lidí (těch, co to snesou).
10. 06. 2013 | 13:22

medicína je někdy docela užitečná napsal(a):

Díky helicobacteru ze špinavých hospodských příborů a sklenic jsem si v devadesátých letech uhnal chronickou gastroenteritidu.
Nevím, jestli si někdo představí, jak to vypadá.

Díky obludným dávkám antibiotik (musel jsem se propašovat na Vinohrady k jedné paní profesorce, která tomu rozuměla a věděla kolik jakých, v té době jinak používaných jen v nemocnicích) jsem z toho vyváznul.

Podruhé jsem invazi těchto milých mikrobů zažil (pořád jsem měl profesi, kde jsem se najedl tam, kde jsem dokázal zaparkovat) již v tomto století a po antibiotické kůře pak několik let musel brát pantoprazol.

Nemluvím ani o zábavách se streptokokem, který dokáže využít každé oslabení organizmu k hnusným překvapením.
Když se namnoží, začnou vám protilátky konzumovat chrupavky, mimochodem.

Ať se s nima paní Slimáková mazlí, když ji to baví.
10. 06. 2013 | 15:07

Baba napsal(a):

Při vší úctě k pravidlům zdejšího bloggování. Ze seriózní poradkyně se stala předpisová šťabajzna. Té už se svěřovat nebudete.
10. 06. 2013 | 16:24

Baba Jaga napsal(a):

To: baba
Náhodou je to autorčino foto mnohem hezčí než tu měla...
Ještě změnit sdělovaná nahromaděná fakta a bude téměř blogová jednička.
Nu, chtěla jsem se doptat na ničení mandelinek - dnes je to zde o něčem jiném.
10. 06. 2013 | 20:21

Martin14159 napsal(a):

Zdravím, článek se pěkně čte, zejména asi čtenářům spíše pocitově založeným ale nepřemýšlejícím kriticky, nehledajícím protipříklady a nekonfrontujícím napsané se známými fakty. Já zkusím to druhé: jak například autorka v kontextu napsaného vysvětlí, že v Německu zemřelo asi 40 lidí a dalších několik set lidí mělo poškozené zdraví s trvalými následky (typu že někteří přišli o ledviny apod.) kvůli bakterii e-coli zkonzumované spolu s klíčky z biofarmy (nikoliv z produktů GMO)? A jak to, že to dotyčné neposílilo v důsledku vyšší diverzity a nevyšli z toho zdravější a odolnější? Náhoda? Viz např. tento zdroj, kdo si to už nepamatuje: http://zpravy.ihned.cz/c1-52063790-konec-zkazy-jmenem-e-coli-vedci-nasli-zdroj-nakazy-jsou-to-klicky
Děkuji a přeji hezký den.
10. 06. 2013 | 21:32

margitslimakova napsal(a):

V komentářích se opakuje kritika informace o prospěšné roli Helicobacter pylori, proto doplňuji odkazem na text s detailnějším popisem práce mikrobiologa M. Blasera a níže i jednou citací z tohoto textu. Také upozorňuji na fakt, že roli této bakterie v rozvoji vředového onemocnění žaludku sama uvádím a nepopírám.
http://www.nytimes.com/2013/05/19/magazine/say-hello-to-the-100-trillion-bacteria-that-make-up-your-microbiome.html?pagewanted=al
H. pylori also does us a lot of good. The microbe engages with the immune system, quieting the inflammatory response. This calming effect on the immune system may explain why populations that still harbor H. pylori are less prone to allergy and asthma. Blaser’s lab has also found evidence that H. pylori plays an important role in human metabolism by regulating levels of the appetite hormone ghrelin. “When the stomach is empty, it produces a lot of ghrelin, the chemical signal to the brain to eat,” Blaser says. “Then, when it has had enough, the stomach shuts down ghrelin production, and the host feels satiated.” He says the disappearance of H. pylori may be contributing to obesity by muting these signals.
10. 06. 2013 | 22:32

ščastný euroobčan napsal(a):

To pamětník:
To taky, ale i vakcínu proti strašlivé prasečí chřipce,která většinou skončila ve spalovnách, anebo naprosto nepřiměřené a odrazující ceny vakcíny proti rakovině děložního čípku, vždyť ta léčba rakoviny, to je jiný vejvar....
11. 06. 2013 | 07:44

Žaneta napsal(a):

Jak praví lidová moudrost: všeho moc škodí... žít vprostřed hnoje prospěšné nebude a stejně tak ani žít v prostředí obden vytíraném savem (mimochodem, ani jedno zrovna moc nevoní). Do toho pořádnou dávku úsměvu a dobrého rozpoložení! :-)

To euroobčan:
vakcína proti rakovině děložního čípku je podle mého názoru perfektní ukázka zhoubného marketingu farma firem - počínaje zavádějícím názvem, přes nepříliš kvalitně ověřenou účinnost (a dlouhodobost ochrany) až po silně sugestivní reklamy (podle mého hraničící s dobrým vkusem i etikou). Doufám, že tato lobby nepronikne tak daleko, aby se jedna z vakcín dostala do povinného očkovacího kalendáře. Mimochodem - kvalitní preventivní screening je mnohem levnější, účinnější a vakcinací se na něm neušetří, protože by jej stejně v zájmu svého zdraví měly podstupovat i ženy očkované...
11. 06. 2013 | 19:52

Archeopteryx napsal(a):

to Žaneta:

Že se Vám nelíbí marketing farmakofirem (mě také ne, a to vůbec), automaticky neznamená, že ta vakcína je špatná. Prosím o vysvětlení, v čem je preventivní screening účinnější. Zatímco ta vakcína zabrání rakovině (cca ze 75%, v budoucnosti se pravděpodobně objeví na trhu vakcína fungující i proti zbývajícím kmenům HPV), screening Vám pouze oznámí přednádorový stav (anebo rovnou rakovinu) a máte se jít léčit. A ta léčba je řádově nepohodlnější než vakcinance a také řádově finančně nákladnější, když už jsme u těchto srovnání. Rakovinou děložního čípku onemocní u nás cca 1,6% žen, s vakcinací současnou vakcínou by to bylo cca 0,4%, můžete srovnat náklady na plošnou vakcina a léčbu onoho ušetřeného 1,2% nemocných...
12. 06. 2013 | 09:55

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy