Jako Češi máme na Rusko svůj historicky daný pohled. Někteří z nás jej obdivují, jiní odsuzují. A debatujeme také o tom, jestli se (prostřednictvím našeho prezidenta) „k Rusku blížíme.“ Ale ke komu či k čemu bychom se měli vlastně blížit?

Lidský mozek rozhoduje a tvoří názory spíše na základě pocitů a představ, fakta mnohokrát zůstanou na druhém místě. Například to, že Rusko má menší ekonomiku než Jižní Korea, nižší rozpočet na obranu než Saudská Arábie, větší chudobu než Indonésie. Podle Organizace Spojených národů je ruské školství na stejné úrovni jako na pacifickém ostrovu Palau. V prakticky každém průzkumu ekonomiky a vlivu spadlo Rusko do spodní poloviny. Z mého pohledu lékaře je ale nejpozoruhodnější zdravotní stav ruské populace.

V ruské společnosti je hluboce zakořeněno pití alkoholu. Jeho prodej byl navíc vždy podporován s tím, že posiluje ruskou pokladnu – od carů až dodnes. Rusko stále patří mezi přední země v konzumaci a prodeji alkoholu, což má obrovský dopad na společnost a její zdraví.
Statistiky jsou alarmující: v Rusku je dnes více než 5 miliónů alkoholiků, více než 70 procent třináctiletých dětí pije alkohol minimálně dvakrát měsíčně. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) souvisí v Rusku více než 30 procent všech úmrtí s alkoholem, ať už jde o otravy, demence, nemoci jater a zažívacího traktu, autonehody nebo sebevraždy. Výsledkem je, že Rusové, hlavně muži, stojí až na 89 příčce žebříčku délky života podle zemí; průměrný Český muž žije o 11 let déle než jeho Ruský protějšek.

Méně mužů celkem a více těch opilých znamená ztrátu reprodukční síly, což vede ke stagnaci v růstu populace. Méně pracujících občanů znamená ztrátu příjmů do státní kasy a následný rozpad ekonomiky a infrastruktury – jak té státní, tak té společenské. Toto vše vysvětluje, proč bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv označil alkoholismus za „největší ruský problém.“
V Rusku se rozšiřuje narkomanie. Podle Organizace spojených národů vede Rusko ve světě v intravenózním používání rekreačních drog. Tvrzení šéfa Federální služby pro kontrolu obchodování s drogami (FSKN) Viktora Ivanova, že „neexistují žádné chemické látky, které by byly účinné pro léčbu narkomanie“, odhaluje tragickou neschopnost a ignoranci oficiálních agentur pro řešení této problematiky.
To má ve spojení s tím, že Rusové jsou náchylnější než kdokoliv jiný ke konspirativním teoriím (mezi ně patří i ta, že HIV je mýtus šířený Západem s cílem podkopat Rusko) obrovské důsledky: dnes Rusko vede svět v tempu nárůstu HIV a s nemocí s tím spojených, jako je hepatida (převážně zhoubný typ C). Korupce, kvůli které stoupají ceny léčby (i když léky jsou dnes vyráběné v Rusku) znamená, že pouze 30 procent všech HIV nakažených Rusů dostane adekvátní léčbu. Smrtelná nemoc se tak šíří dál.

Aby toho nebylo málo, v důsledku současné ekonomické krize jsou snižovány výdaje, včetně do zdravotnictví. V Rusku je dnes běžné, aby si ambulantní pacienti hradili nejen léky, ale i rentgeny, které ještě před rokem byly zdarma. Ze zbývajících státních zdravotnických zařízení, trpí 40 procent hlubokým nedostatkem personálu. Podle mezinárodní analytické organizace RAND je zdravotnictví nejen financováno nedostatečně, ale neexistují žádné jasně definované celkové strategie, které by adekvátně mapovaly a řešily současné problémy.
Zdravotní stav populace kteréhokoliv státu přímo souvisí s jeho společenskou a ekonomickou budoucností. Pro Rusko to není žádná dobrá zpráva. A vlastně ani pro nás.

Zveřejněno na lidovky.cz, dne 7.8.2016