Tak dobře, dva roky jsme se s ministrem Babišem snažili o seriózní debatu s představiteli Ministerstva průmyslu a obchodu na téma financování revitalizačních a ekologických činností v naší zemi. V té době se nám podařilo dosáhnout určité finanční harmonie mezi těmito dvěma programy, takže je možné likvidovat nejnaléhavější problémy u starých ekologických zátěží a zároveň zaplatit projekty pro zlepšení dopravní dostupnosti, občanské vybavenosti nebo třeba výsadby zeleně v oblastech, které byly v minulosti zasaženy hornickou činností. Dnes jsme se však dočetli o nápadu ministra Mládka, že on by to přeci dělal úplně jinak. Obsahem článku na Ekonomickém deníku je to, že by zdvouapůlnásobil počet líbivých regionálních projektů. Musíme si ovšem také říci, že předvolební populismus je sice hezká věc, ale takovýto k občanům vstřícný přístup bude mít pro jiné občany katastrofální důsledky.

Zvláštní účet Fondu privatizace je účet spravovaný v mojí gesci na Ministerstvu financí. Příjmy byly v minulosti tvořeny výnosy privatizačních projektů, dnes je více než z devadesáti procent tvořen příjmy z dividend velkých, státem vlastněných, korporací (zejména ČEZu). Podle zákona je možné z tohoto Fondu financovat zejména revitalizační projekty, likvidaci ekologických škod, k nimž se stát zavázal při privatizaci nejrůznějších podniků, provoz státního podniku DIAMO a průmyslové zóny. Zbývající příjmy jsou převáděny do státního rozpočtu na krytí důchodového schodku. Je nutno podotknout, že příjmy do Privatizačního fondu postupně klesají a financování záležitostí např. v oblasti ekologie, které mají bezprostřední vliv na kvalitu života lidí v okolí kontaminovaných oblastí, je čím dál složitější.


Naštěstí se nám podařilo této situaci čelit - nebudete mi to věřit - transparentností zadávaní nových veřejných zakázek. Zatímco v roce 2013 bylo zadáno 76 % veřejných zakázek v uzavřených soutěžích, v roce 2015 to bylo pouhé 1 %, čímž se podařilo srazit cenu těchto obřích tendrů (obvykle v řádu desítek až stovek milionů) zhruba na 37 procent původních cen. Můžeme srovnávat s „vysoutěženými“ cenami pofidérního supertendru bývalého ministra Kalouska.


V oblasti ekologie nyní soutěžíme zhruba deset velkých zakázek na odstranění těch nejakutnějších kontaminací tak, jak nám doporučilo Ministerstvo životního prostředí. Ve velké části z nich dokonce musí probíhat velmi nákladné sanační čerpání podzemních vod, aby se kontaminace nešířila dále a jedy se tak nedostávaly například do potoků, řek nebo studní. Jenže u zarezlých nádrží, děravé kanalizace nebo smradlavého chemického slizu se nikdo kupodivu nechce moc fotit.

V programu revitalizace jsou financovány mediálně podstatně zajímavější a fotogeničtější projekty – stavba mostů, hřišť nebo parků. Bohužel si právě teď na Ministerstvu průmyslu a obchodu nalistovali kalendář na tento a příští rok a zjistili, že by se hodily na billboardy nějaké ty obrázky pana ministra, kterak po boku stejně oranžového hejtmana a šťastně se usmívajících dětí, přestřihává pásku na pláži nově revitalizovaného jezera. A to se ještě nezmiňuji o přímém financování ploch po důlní činnosti pro konkrétní uhelné společnosti ve vlastnictví českých miliardářů.

Shrneme-li uvedená fakta, pochopíme, čeho chce ministr Mládek dosáhnout. Tím, že navýší počet navrhovaných projektů, bude mít pěkné předvolební fotky u populárních staveb a více uhlobaronských kamarádů, ale způsobí pokles výdajů na odstraňování jedovatého svinstva v přírodě, čímž napáchá nedozírné škody v této oblasti. Fotky mrtvé přírody si už nikdo nespojí s vládním materiálem ministra Mládka.