Fanatismus je zlo. Kdo druhým vyhrožuje oběšením či uřezáním hlavy, ohrožuje liberální hodnoty, na kterých stojí naše civilizace. Islámský stát už vraždy předvádí v praxi. Čeští extremisté zatím zůstávají ve verbální rovině

Musím říci, že to, co s děje v muslimských zemích na Blízkém východě a v Africe, mnou otřáslo. A byla to KDU-ČSL, která už loni pořádala klidnou demonstraci proti praktikám Islámského státu a za pomoc obětem jeho teroru. Nemluvili jsme však na ní o šibenicích, ale o základních svobodách, včetně práva na život, svobody slova, rovnosti pohlaví či náboženské svobody. Všechna tato práva a svobody islámští fanatici pošlapávají.

Máme se snad vydat stejnou cestou? Rozhodně ne! Pokud fanatismus vítězí v zemích s nízkou mírou vzdělání a informovanosti, ve společnostech tradičně netolerantních a xenofobních, tam, kde nevládne sekularismus a kde kmenově náboženská identita stojí nad loajalitou ke státu, kde liberální svobody a úcta k právu váží méně než příkazy islámu, či spíše místního imáma, není to o nic méně hrozné, ale mám pro to alespoň vysvětlení. Naprosto však nechápu onu zlobu, která ovládla mysl těch, kteří v Praze přišli demonstrovat proti imigraci se šibenicemi v rukách.

Vláda a KDU-ČSL se od počátku snaží o rozumný přístup. Na jedné straně jsme vybojovali vítěznou bitvu proti povinným kvótám na přijímání uprchlíků, jsme pro posílení ochrany vnějších hranic EU a urychlené vracení migrantů, kteří nemají nárok na azyl, prosazujeme boj proti pašerákům lidí a mafiánům, kteří bohatnou na importu ekonomických migrantů, jsme pro jednání s bohatými zeměmi Perského zálivu, aby se také solidárně podílely na řešení uprchlické krize, a preferujeme pomoc přímo v uprchlických táborech před přesídlováním uprchlíků do Evropy.

Lék na extremismus

Na straně druhé jsme dle mezinárodních smluv povinni přijímat skutečné válečné běžence, pokud u nás požádají o azyl. AKDU-ČSL chce, aby se Česká republika angažovala v přijímání příslušníků ohrožených menšin, kteří nejsou teroristé, ale naopak sami prchají před terorem. Tedy křesťanů, Jezídů, Asyřanů, Kurdů a dalších. Pokud možno nikoli do táborů, ale přímo do místních komunit, které dobrovolně projeví zájem se o ně postarat, naučit je jazyk a pomohou jim plně se integrovat a asimilovat do české společnosti. Takoví dobrovolníci už se nám hlásí.

Nemůžeme odmítat pomoc potřebným. Můžeme však přijmout jen tolik a takových uprchlíků, kterým skutečně dokážeme pomoci a kteří o pomoc stojí a chtějí žít podle našich pravidel. Jsem přesvědčen, že toto je lék na extremismus. Odmítáme neodpovědnost některých evropských politiků, kteří dopustili neregulovaný příval kulturně nekompatibilních imigrantů. Nemůžeme u nás přijmout stamiliony migrantů z Afriky a Asie. Jim bychom nepomohli a sami sebe zničili. Ráj liberálních svobod, řádu, práva a blahobytu, za jehož vidinou přicházejí, by přestal existovat. Musíme lidem z chudých zemí třetího světa pomáhat, aby si pomohli sami. Třeba tím, že zrušíme cla a budeme s nimi obchodovat, pomůžeme jim se vzděláním a budováním právního státu.

Tam, kde se válčí, to bude složitější a je to na hodně dlouhou debatu. Ale stručně řečeno Západ musí opustit naivní a nebezpečnou ideu, že se lze ke svobodě a liberální demokracii dopracovat přes noc. Spíše musíme podpořit existenci stabilních režimů, které zajistí elementární zákonnost a bezpečí jak směrem dovnitř, tak vně vlastní území. Říkejme tomu třeba „egyptizace“.

Žijeme v nebezpečném světě. Jsme (zatím?) ostrůvkem stability, svobody, bezpečí a prosperity uprostřed moře chaosu, zvůle, násilí a bídy. Mnoho milionů lidí se dává na pochod za lepším životem či vůbec za přežitím. Co s tím? Pokusil jsem se alespoň naznačit odpověď. Ale šibenice rozhodně onou odpovědí nejsou. Šibenice nebo kinžál – v obou případech jde o krk. Svobodě, demokracii, nám všem.

vyšlo: 15.7.2015 Lidové noviny str. 11 Názory