Dilema, které neexistuje

08. 11. 2014 | 13:23
Přečteno 4982 krát
Pojedete vlakem, nebo ve vagoně? Otázka je nesmyslná, dilema je falešné. Když pojedete vlakem, budete sedět ve vagoně. Budete-li trvat na tom, že se musíte rozhodnout pro jedno, nebo druhé, do vlaku nakonec nenastoupíte. Buďto lidská práva, nebo ekonomické zájmy. Neexistující dilema si začala před sebe stavět česká zahraniční politika. Zbytečně a k naší škodě.

Německá kancléřka Merkelová zakončila svoji návštěvu Číny v červenci letošního roku přednáškou na známé univerzitě Tsinghua v Pekingu. Studentům mimo jiné řekla, aby pěstovali kritické myšlení, a dodala: „Jenom společnost, která je otevřená, pluralistická a poskytuje každému svobodný prostor, je – alespoň podle mého názoru – schopna se úspěšně rozvíjet.“ Předtím na společné tiskové konferenci s čínským premiérem Li Kche-čchiangem kancléřka připomenula, že „úspěšný hospodářský rozvoj a rozvoj lidských práv a občanské společnosti spolu úzce souvisejí“. Čínský premiér se nejen neurazil, ale odpověděl jí, že jeho země usiluje o vybudování právního státu a že má zájem vést s Německem dialog o lidských právech. Během úspěšné návštěvy kancléřky uzavřeli němečtí podnikatelé s čínskými kolegy nové kontrakty za více než 2 mld. eur. Kancléřka Merkelová v Číně říká to, co němečtí politici tradičně sdělují čínským představitelům. Politika SRN je jasná, Číňané to vědí, obchod se rozvíjí.

Český prezident Zeman naproti tomu neopomenul ujistit Číňany o tom, že plně chápeme, „že se není možné vměšovat do vnitřních záležitostí kterékoli země, včetně Číny“, což od něj nikdo nepotřeboval slyšet. K tomu dodal svoji už mezitím proslulou větu o tom, že nepoučuje o tržním hospodářství ani o lidských právech, ale že se přijel do Číny učit, jak „stabilizovat společnost“. Kdyby své vystoupení nezakončil vytažením plyšové hračky jako symbolu „jeho“ Česka, mohlo se snadno stát, že by jeho slova brali Číňané vážně. A to by nám nijak nepomohlo.

Půl roku předtím ministr zahraničí Zaorálek na návštěvě ČLR, kde mohl, opakoval, jak respektujeme suverenitu a územní celistvost ČLR a „politiku jedné Číny“, až museli čínští posluchači začít přemýšlet nad tím, že tomu tak ze strany ČR snad vždycky nebylo. Přitom bylo, žádnou jinou politiku jsme neměli, samostatný Tibet jsme nikdy neprosazovali a o suverenitě Číny jsme v žádném směru nepochybovali.

Čeští levicoví politici dělají chybu, která se nám nemusí vyplatit. Klekají si na kolena a přitom rituálně opakují věci, na které se jich nikdo neptá. Ve východních kulturách (ale vlastně v každé) je výsledkem nakonec jenom dojem slabosti a pocit pohrdání.

V posledních letech jsme důsledně zastávali politiku „jedné Číny“ a přitom intenzivně rozvíjeli s Taiwanem obchod a spolupráci v oblasti vědy a vzdělávání. Mluvili jsme o lidských právech i o Tibetu a přitom posilovali ekonomické vztahy s ČLR. Jen český export do Číny se za posledních sedm let zdvojnásobil, ze 14 na současných 32 miliard korun. V podpoře ekonomických vztahů je potřeba pokračovat, dokonce mnohem intenzivněji než dosud. Cesta k tomu ale není ta, kterou se vydala česká zahraniční politika.

Problém Tibetu je samozřejmě také módní záležitostí, dalajláma ikonou popkultury. Tibetskou vlajku vyvěšují lidé, kteří o Tibetu nic nevědí a v jeho politickém systému by zcela jistě nechtěli žít. To ale neznamená, že politika Číny v Tibetu je správná, že tam nejsou porušována lidská práva a že na to nelze upozornit. Navíc Čína není jen Tibet, zásahy do základních lidských práv a omezování názorových odpůrců se zde dějí a politici demokratických zemí na to poukazují. Věcně, důsledně, často, většinou bez přepjatého sentimentu, kterým se občas vyznačují české reakce.

Pro naši zemi by bylo nejlepší, kdybychom neměli zahraniční politiku „ode zdi ke zdi“, ale vyváženou, stabilní a prosazující naše národní zájmy. Tradiční součástí naší zahraniční politiky je důraz na základní lidská práva (zdůrazňuji slovo základní, nikoliv na sociální nebo ekonomická a kdoví jaká, s jejichž obnoveným katalogem přichází levice každé desetiletí...). Nemusíme kvůli tomu být ale přepjatí, místo jednání vykřikovat fráze, nebavit se s nikým, kdo nehraje podle našich not, ani podléhat kdejaké intelektuální hlouposti a módní vlně. Normálně, sebevědomě, přiměřeně naší velikosti a významu můžeme sdělovat svoji historickou zkušenost s totalitními diktaturami a své přesvědčení o tom, že lidská práva jsou univerzální a že demokracie a svoboda jsou správné. Nic tím neztratíme a naše ekonomické zájmy to nijak neohrozí. Hodit toto všechno najednou za hlavu – bezdůvodně nebo na základě nesmyslných důvodů – a začít se tvářit, že nám více záleží na tom, jak se budeme líbit Pekingu či Moskvě, povede k jedinému výsledku. Nebudeme mít tradiční spojence, kteří garantují naši bezpečnost, a nebudou si nás vážit ani v Pekingu, ani v Moskvě.

Na zahraniční politiku musíme hledět skrze její cíl a účel a tím jsou naše zájmy. Sentiment do mezinárodních vztahů nepatří. Stejně tak tam nepatří slabost, podlézavost a neznalost kultury jiných zemí. Protože to vše nám brání své zájmy hájit a prosazovat.

Položme si klíčovou otázku: proč chceme posilovat svoje ekonomické vazby z Čínou? Jsou dva hlavní důvody. Ten první je čistě ekonomický a všichni si ho uvědomujeme. Je to pro nás výhodné! Dovoz z Číny přesahuje ročně 185 miliard korun, náš export jen 32 miliard korun, bilanci vzájemného obchodu je dobré lépe vyvažovat. Druhý důvod je také ekonomický, ale současně je i politický. Ekonomické (a nejen ekonomické) vztahy s Čínou jsou dnes ve světě nutností. Kancléřka Merkelová to řekla docela výstižně: „Žádná otázka se dnes nedá řešit bez spoluúčasti Číny. (…) Pokud se Číně hospodářsky dobře vede, má z toho užitek celý svět“. Je v našem zájmu, v zájmu České republiky, rozvíjet hospodářské vztahy s Čínou.

Kdyby si pan prezident na závěr své cesty nespletl letadlo a kdyby nevykládal to, co mu zde možná jeho voliči věří, ale co je v mezinárodní politice nepřijatelné, byla by asi bilance jeho návštěvy mnohem příznivější. Je totiž dobře, že do Číny jel, že s sebou vzal podnikatele, že jim otevíral dveře na čínský trh, a to prostřednictvím kontaktů s reprezentanty čínského režimu, a dokonce i to, že se stavěl za zájmy konkrétních českých firem. Přesně tak se musí v zemích, jako je Čína, postupovat, protože bez podpory politické reprezentace mají naši podnikatelé mnohem těžší podmínky nebo se na trhu ani prosadit nemohou.

Situace pro zahraniční firmy není na čínském trhu jednoduchá. Příliv zahraničních investic dosáhl v srpnu svého čtyřletého minima (7,2 miliard dolarů za měsíc), zpomaluje se růst čínské ekonomiky, čínský protikartelový úřad vyšetřuje asi třicet velkých zahraničních firem, nadpoloviční většina zahraničních obchodních společností podle průzkumu americké obchodní komory v Číně uvádí, že se tam cítí méně vítány než v minulosti. O to důležitější je přímá podpora české vlády, a proto byla i správná cesta prezidenta Zemana. Jenom u toho nemusíme zbytečně pohřbívat naši zahraniční politiku, a přestávat tak být pro svět důvěryhodní.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy