Skotsko jako vzor přípravy legislativy k sociálnímu bydlení

12. 06. 2014 | 09:24
Přečteno 4587 krát
Rozhovor s Robertem Aldridgem, výkonným ředitelem organizace Homeless Action Scotland. Proces přípravy skotské legislativy sociálního bydlení je popisován jako nejúspěšnější v Evropě.

Robert Aldridge je výkonným ředitelem organizace Homeless Action Scotland, střešní organizace sdružující poskytovatele služeb zabývající se problémem bezdomovectví. Zároveň je dvacet devět let zastupitelem města Edinburgh. Jako člen skotské Homelessness Task Force se na přelomu tisíciletí podílel na rozsáhlé změně legislativy sociálního bydlení ve Skotsku. Proces přípravy skotské legislativy je popisován jako nejúspěšnější v Evropě. U jeho zrodu stálo poučení z tehdejší legislativy sociálního bydlení, která oddělovala a prioritizovala různé cílové skupiny. Nová legislativa vymezení různých cílových skupin opustila a definovala univerzální nárok na sociální bydlení pro lidi nacházející se v bytové nouzi ne z vlastní vůle.(pozor, neplést s vlastním zaviněním)

Rozhovor vedli při příležitosti vystoupení pana Aldridge na workshopu „Zkušenosti z koncepce sociálního bydlení ze Skotska a Anglie“ v Praze dne 14. 5. 2014 Jan Milota a Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení

Co je základem úspěchu při tvorbě systému sociálního bydlení?
Zaprvé musí být jasné proč dělat sociální bydlení, pro koho, a kdo by měl být upřednostněn. Toto je základ a další elementy následují. Zadruhé je důležité se soustředit na win-win aspekt. Myslím, že každý aktér může najít určité výhody, ze kterých bude těžit. K úspěchu je tedy důležité zahrnout do řešení všechny. To není jednoduché a mnohdy se může zdát, že zájmy jednotlivých zúčastněných jsou v konfliktu, ale můžete se vždy snažit jednotlivé zájmy přemostit a zajistit alespoň omezený konsenzus. Třetí princip je trpělivost, není zkrátka možné předpokládat, že tu z ničeho nic vznikne velký sektor sociálního bydlení přes noc, důležité je spíš zajistit dobré informace pro širokou veřejnost a výhody demonstrovat na jednotlivých příkladech.

Můžeme se nějak inspirovat skotským příkladem při přípravě systému sociálního bydlení? Mnozí lidé namítnou, že skotský systém je velmi nákladný a ČR na něj nemá. Co byste jim odpověděl?
Řekl bych, že nákladný v důsledku není. Pokud uděláte přesnou cost-benefit analýzu a podíváte se na všechny veřejné útraty určené na řešení důsledků bezdomovectví, zjistíte, že skotský systém je v konečném součtu šetrný. Systém integruje lidi zpět do bydlení a společnost profituje z jejich zapojení, z jejich schopnosti platit daně i z většího bezpečí. Jsou menší náklady na řešení kriminality, práci soudů, zdravotnictví a ostatní státní výdaje, které se stále navyšují v případě, že se nesnažíme přetrhnout začarovaný kruh vězení – bezdomovectví – a jiná institucionální péče.

Kdo a za jakých okolností může vstoupit do systému sociálního bydlení ve Skotsku?
O sociální bydlení může požádat kdokoli. Máme národní rámec pro přidělování sociálního bydlení, který říká, že místní samospráva nebo/a bytová asociace musí upřednostnit lidi bez domova, vícečetné rodiny, lidi v nevyhovujících bytových podmínkách a nemocné lidi. Kromě toho ale každé město může vyvinout svou vlastní bytovou politiku, ale sociální bydlení je především a ve svém základu pro lidi v bytové nouzi. Vše je tedy hodnoceno na základě principu bytové nouze, není to záležitostí ostatních potřeb. Ještě bych dodal, že ve Skotsku (na rozdíl od ostatních částí Velké Británie) má každý od šestnácti let právo požádat o sociální bydlení. A provozovatel sociálního bydlení nesmí zohledňovat věk žadatelů.

Jaký je standard sociálního bydlení – s ohledem na zařízení prostor pro bydlení?
Máme novou legislativu týkající se standardů kvality bydlení, která bude platná od příštího roku. Ta je dost velkým posunem oproti předcházejícímu rámci. Dosud se standardy v zásadě týkaly toho, zda bydlení bylo větru a vodě odolné, jestli bylo vybaveno teplou a studenou tekoucí vodou, a zda byl jeho součástí záchod s koupelnou. Od nového roku budou standardy podstatně přísnější, budou sledovat také energetickou bilanci budovy/bytu (tedy otázku, zda si lidé budou moci dovolit byt vytopit). Máme také stanoveno, kolik pokojů by měla mít k dispozici rodina určité velikosti, máme legislativu ošetřující přeplněnost bytů. Ta uvádí, že normálně by měl mít pár jeden pokoj k dispozici, když má dvě děti do věku dvanáct let, očekává se, že budou sdílet pokoj, pokud jsou rozdílného pohlaví, měl by každý z nich mít po dvanáctém roce svůj samostatný pokoj.

Ve Skotsku je tedy nejdříve nutné projít procesem registrace, aby se mohl pronajímatel stát sociálním pronajímatelem, co vše musí splnit?
Všichni pronajímatelé kromě měst, na něž platí jiná opatření, musí být registrovaní sociální pronajímatelé. To znamená, že se musí registrovat u Skotského bytového regulátora. Regulátor je čas od času kontroluje, provádí inspekce. Frekvence inspekcí je určena mírou rizika, že tito nevyhovují požadavkům. Každý z nich ale jednou za pět let projde inspekcí. Také se kontroluje, jestli vyhovují Chartě sociálního bydlení, sadě principů, podle kterých by mělo být sociální bydlení poskytováno.

Můžete se dotknout těchto principů?
Principy jsou následující: transparentnost, zodpovědnost k nájemníkům a k žadatelům o bydlení, také rychlost, se kterou reagují na ohlášené závady a jak dobře udržují dům v dobrém stavu. Zkrátka se jedná o celou řadu očekávání.

Tito pronajímatelé umožňují bydlení jen lidem, kteří mají nárok na dávky na bydlení?
Není to tak přesně, protože registrovaný pronajímatel sociálního bydlení má přístup k podpoře výstavby nového bytového fondu, kapitálové podpory, také se od nich očekává, že budou udržovat nájemné pod tržní úrovní, ale v našem, mimochodem velmi komplikovaném systému, kdokoli kdo nemá dost peněz, aby si mohl pronajmout byt či dům, má nárok na státní podporu umožňující pronájem sociálního nebo soukromého bydlení, samozřejmě do určité výše nákladů.

Jaké je tedy běžné nájemné, například v Edinburghu za byt o velikosti sedmdesát metru čtverečních?
Skotsko má v rámci Evropy vcelku unikátní postavení, jelikož nájem neodvozujeme od velikosti bytu (v metrech čtverečních), ale spíše od lokality, v níž se byt nachází. Takže v dobré lokalitě jsou ceny vyšší a v horší nižší. Stejně tak je cena odvislá od kvality bytu, jeho vybavení. Přesto, jednotlivec sdílející dvoupokojový byt s dalším člověkem platí zhruba 450 liber měsíčně.

To je pro jednotlivce docela dost…
Ano, je to však dost svázané s výší dávek na bydlení.

Pokud pronajímatel nesplňuje podmínky, co s tím můžete jako město dělat?
Pokud se jedná o registrovaného pronajímatele sociálního bydlení, může město upozornit regulátora. Regulátor provede inspekci, a pokud shledá nedostatky, vypracuje zprávu, ve které pronajímateli uloží nápravu pochybení a nedostatků do určitého data. Po třech měsících se provádí nové kontrola, při které se zjišťuje, zda došlo nápravě. Pronajímatelé sociálního bydlení běžně vše napraví. V extrémních případech, kdy pronajímatel nápravu odmítne, nebo není kompetentní, má regulátor právo převzít správu nad bytem či domem. Zkrátka převezme správu bytů a stará se o nápravu, aby mohly být poté spravovány pronajímatelem.

Co to znamená v praxi? Mají města odbory, která spravují byty problematických pronajímatelů?
Ne, v sektoru sociálního bydlení opravdu není mnoho takových případů. Naopak, všichni se snaží poskytovat co nejlepší služby. Chápu, běžně se očekává, že se budeme převážně zabývat těmi nejhoršími případy, kterých bude hodně. Ale pokud jste registrovaný pronajímatel sociálního bydlení, ve většině případů nezisková organizace naplňující své principy podle nejlepšího svědomí, potom je pravděpodobnost, že narazíte na špatného pronajímatele docela nízká. Přesto se nekvalitní pronajímatele vyskytují v sektoru soukromého pronajímání, což je mnohem více komplikovaná problematika.

Můžete zasahovat i v privátním sektoru pronajímatelů?
Ano, ale s jinými pravidly a nástroji. To je však také velice komplikované. Jak jistě víte, v každé zemi je velice komplikovaný legislativní rámec. Pokud soukromý pronajímatel pronajímá byt či dům rodině, musí být registrovaný u místního úřadu a jednou z podmínek registrace je, že musí být trestně bezúhonný zejména v oblastech, jako jsou nelegální vystěhovávání, násilí, organizovaný zločin nebo sexuální zločiny. Je nelegální vybírat jakékoli nájemné, pokud nemáte registraci. Pokud se jedná o byt, který sdílí více lidí bez rodinné příslušnosti, existuje další regulační rámec a tito pronajímatelé musí mít licenci – licence pro sdílené bydlení (House for multiple occupation license). Získání této licence předpokládá splnění velice dlouhého seznamu kvalitativních standardů, jako jsou bezpečnost plynových a elektrických zařízení, jak často jsou kontrolovány ohřívače nebo speciální požární bezpečnostní pravidla. Druhá důležitá stránka této problematiky zkoumá, zda je pronajímatel správnou a bezúhonnou osobou („fit and proper person“) pro takovýto druh podnikání. Zde tedy znovu přichází na řadu otázka, zda může být řádným pronajímatelem někdo, kdo byl odsouzený za sexuální trestný čin a podobně. Taková osoba licenci nedostane a pronajímatelem musí tedy být osoba bezúhonná.

Můžete popsat nejběžnější trajektorii lidí v bytové nouzi – od požádání o pomoc až po bydlení?
Jistě, když se někdo nachází v bytové nouzi, což může znamenat, že se mu rozpadá vztah nebo se musí odstěhovat nebo za jiných okolností, nabádáme k co nejrychlejšímu kontaktu s úřady. Postižená domácnost projde takzvaným interview možností bydlení, zkrátka v rozhovoru s pracovníkem proberou své možnosti. Sociální bydlení může být mnohdy řešením, ale může zabrat dost času, než bude možnost nějaké získat. Takže jsou prověřovány další možnosti, které lépe vyhovují dané situaci. Probírá se tedy možnost soukromého pronájmu nebo přesun do jiné lokality (s ohledem na možnost vídat děti, pokud se jedná o rozpad rodiny s dětmi) nebo jiné možnosti. Úkolem pracovníka místního úřadu je projít celou paletu možností a zajisti tu nejlepší z nabízených.

Jak vyhledáváte lidi ohrožené bezdomovectvím?
Ve Skotsku je vcelku dobře zavedený systém, místní úřady poskytují bydlení již zhruba sto let (prvními případy sociálního bydlení bylo bydlení pro vojáky vracející se z 1. světové války). Lidé jsou celkem dobře obeznámeni, že se v tísni mají obracet na místní úřady, aby jim byla poskytnuta pomoc. Kterákoli poradna nejdříve doporučí, aby člověk navštívil úřad, nechal prověřit svoji situaci a postupoval dále podle společného uvážení.

Existují nějaké prioritní domácnosti, jimž je pomoc nabízena v jiné, větší míře, než ostatním (rodiny s dětmi nebo rodiče samoživitelé)?
V zásadě se tato otázka týká různých právních rámců. Co se týče rámce bezdomovectví, je nelegální jakákoli prioritizace. Legislativa říká jasně, že pokud jste bez domova a tento stav jste si svévolně nezavinil sám, máte nárok na bydlení. Přesto, když někdo žádá o sociální bydlení a není bez domova, většinou bývají uplatňována pravidla, která si pronajímatelé sociálního bydlení vytváří sami. Jedná se ve stručnosti o bodovací systémy zohledňující do jaké míry je vaše stávající bydlení nadále nevhodné.

Pokud už se stane, že někdo má děti v institucionální péči, může získat sociální bydlení, aby se mohly děti vrátit domů? V českém kontextu se totiž mnoho dětí nevrací z institucionální péče z důvodu, že jejich rodiče nemají zajištěno bezpečné bydlení.
Taková situace se ve Skotsku nemůže stát. Může být případ, kdy jsou děti odebrány z rodiny například z bezpečnostních důvodů (zneužívání apod.), to vždy v nejlepším zájmu dítěte. Vždy je také hlavním zájmem a cílem dítě vrátit do rodiny. Rozhodně se však nemůže stát, že by se děti nevracely do rodiny z důvodu, že rodiče nemají bydlení. Zkrátka nemohou nastat okolnosti, jež by vedly k takové situaci.

Mohl byste velice stručně, v hlavních bodech popsat dnešní setkání s komunálními politiky na Britské ambasádě a jejich odezvu?
Moje prezentace se nejvíce vztahovala k situaci v Edinburghu, kde jsem členem zastupitelstva a jak je zde naplňováno právo na bydlení. Zdůrazňoval jsem hlavně skutečnost, že zejména spolupráce a partnerství na všech úrovních (NNO, úřady, soukromí pronajímatelé atd.) vedla k vytvoření strategie, která snížila počet lidí bez domova a to i u lidí, kteří o podporu žádali opakovaně, na polovinu a zároveň se dramaticky snížila počet lidí na ulici. Zdá se, že systém funguje, že jde o správný přístup, ale je vždy třeba najít politických konsensus, jelikož lidé nyní uznávají, že pokud mají lidé adekvátní bydlení a pracuje se na dalších, mnohdy skrytých problémech, aby se mohli integrovat do společnosti, jedná se vždy o win – win strategii. Je to zkrátka vždy levnější a vytváří to zároveň vždy lepší komunitu. Máme nyní většinovou společenskou shodu, že tato strategie je správná. Na druhou část otázky by bylo asi lepší se dotázat účastníků (smích).

Co vás zaujalo v diskusi?
Zaujala mě zdejší situace. Ve Skotsku žije 5,5 milionu lidí a máme třicet dva místních úřadů. Jak jsem však pochopil, tak vy máte při dvojnásobném počtu obyvatel více než šest tisíc obecních úřadů. V našem případě bylo jednodušší vyvinout národní strategii, protože jsme mohli jednoduše se všemi komunikovat, posadit k jednomu stolu. Myslím, že dojít ke konsensu při tak velkém počtu obcí a jejich rozdílné velikosti bude poměrně složité. To byl můj původní závěr, ale jedná se beztak jen o závěr cizince neobeznámeného se situací do detailu.

Jakým způsobem se vyrovnáváte s dluhy na bydlení (na nájemném), které jsou v ČR vnímány jako velký problém a překážka?
Jistě, v každém systému sociálního bydlení jsou lidé, kteří z jakéhokoli důvodu neplatí nájemné nebo prostě nemohou platit nájemné. Klíčové je v našem systému intervenovat v zárodku problému, když vidíme, že plné nájemné není hrazeno. Úředník, nebo zástupce pronajímatele okamžitě kontaktuje nájemníka (ať už textovou zprávou nebo telefonem nebo osobně při návštěvě), aby zjistil co se děje, jaký je problém. Zkouší najít řešení co nejrychleji, protože jakmile se dluhy začnou hromadit, stávají se neudržitelnými.

V situacích, kdy svévolně nájemník přestane platit nájemné, přestože má dostatek peněz, zkrátka se rozhodne přestat platit, potom se přistupuje k samozřejmě k vystěhování. Když ale zadlužený nájemník spolupracuje s úřady, snaží se najít řešení, například se nastaví a dodržuje nové placení nájemného a alespoň malé splátky dluhu, potom se nepřistupuje k vystěhování, protože je to dražší. Nastává velice složitá situace a je velice složité a drahé člověka zpět integrovat do bydlení. Je to také velice drahé pro provozovatele, protože musí byt vyklidit, najít nového nájemníka, čímž přichází o nájemné za období, kdy v bytě nikdo nebydlí. Obvykle je to mnohem dražší někoho vystěhovat než mu pomoci si bydlení udržet.

V ČR jsou všechny náklady připsány k tíži vystěhovaného, jeho finanční situace se tak v naprosté většině případů stává neřešitelnou…
Ano, máme také nástroje jak řešit předlužení, například bankrot, což je vcelku dramatický a náročný proces, znamená však, že začínáte s čistým štítem. Přesto většina lidí přistupuje na dohodu splácet dluhy. Mnohdy je zřejmé, že celá částka nebude nikdy splacena, význam je spíš ve snaze situaci napravit, mít možnost se navrátit do systému. Protože pokud jsou v systému, je pravděpodobnější, že budou platným článkem společnosti, budou platit daně a další výhody pro společnost jako celek.

Jak společnost vnímá tyto argumenty o cenové výhodnosti?
Většinový názor je, že placení nájemného je samozřejmost, že nájemné se platit musí. Nikdo nechce svým nájemným podporovat někoho, kdo jej neplatí. To je naprosto zřejmé. Ale když se někomu stane závažný životní problém (mnohdy velice závažný), který znemožní placení nájemného, tak je ve většině případů možné vysvětlit, že se jedná o rozumnou podporu a lidé to přijímají jako férové řešení.

Mohl byste zmínit nějaké slabé prvky skotského systému, pokud tedy nějaké vidíte?
Například – existuje určitá tenze mezi pojetím sociálního bydlení pouze pro lidi v bytové nouzi a sociálním bydlením pro širší užití. Protože například v 70. a 80. letech bylo sociální bydlení poskytováno v méně rozvinutých regionech, aby se do nich mohli snadněji stěhovat pracovní síly a zvýšila se pracovní síla těchto regionů, toto však bylo naprosto zrušeno a je zde nebezpečí že kolem sociálního bydlení budou vznikat místa sociální deprivace. V tom tkví konstantní tenze: musíte ubytovat lidi s největšími problémy, ale pokud jsou koncentrováni na jednom místě, stává se lokalita problémovou. Takže je nutné projektovat systém tak, aby existovala jakási rovnováha, aby se udržoval sociální mix. Další problém je, že sociálního bydlení není nikdy dost (úsměv), je zkrátka vždy velký převis poptávky nad nabídkou.

Existují nějaké skupiny diskriminované na trhu s bydlením, které jsou ohroženy bezdomovectvím pro diskriminaci?
Ne v sektoru sociálního bydlení. Města a bytové asociace mají naprosto stejný přístup a bezezbytku musí naplňovat antidiskriminační požadavky.

Co to znamená v praxi – jak dosahujete antidiskriminačního jednání?
Monitorují žadatele, je zde etnický monitoring (stejně tak gender sexualitu apod.) a tento monitoring poskytují regulátorovi. Takže je možné lehce zjistit kolik žadatelů, ze které skupiny dostalo bydlení. Je naprosto zřejmé, že dochází někde k diskriminaci. Soukromí sektor je velice odlišný. Měl by být řízen antidiskriminační legislativou, ale je velice složité ji zajistit. Soukromý pronajímatel, zkrátka řekne, že byt už byl pronajat a nelze to jednoduše vyvrátit. To se děje. Ve Skotsku nežije mnoho Romů, ale stává se to jiným etnickým menšinám.

Vraťme se k sociálnímu sektoru, vy tedy pravidelně zjišťujete pozorováním, zda k diskriminaci nedochází?
Ano, každé tři měsíce odcházejí čísla regulátorovi a ten srovnává různé faktory a vyhodnocuje různá rizika diskriminačního jednání.

Co se děje, pokud zjistíte, že diskriminují?
V tom případě regulátor provede hloubkovou inspekci praxe pronajímatele sociálního bydlení, vydá doporučení a poskytne pronajímateli dobu na nápravu. Po třech měsících je provedena inspekce znovu, a pokud nevyhoví požadavkům, mohou být uplatněny další nástroje na nápravu, v extrémních případech převzetí správy nad bytovým fondem.

Má sektor sociálního bydlení nějaký vliv na privátní sektor, chování pronajímatelů na trhu?
Ne úplně, soukromý sektor je trhem sám pro sebe, ale i ten má své podkategorie (jako je sektor pro studenty, pro příjemce dávek pro bohaté atd.). V sektoru pro lidi odkázané na sociální dávky jsou zpravidla ceny odvozeny od maximální výše těchto dávek.

Jak jsou vysoké nájmy sociálního bydlení/ jaké výše dávky dosahují?
Je to nyní podstatně méně než v minulosti. Bývalo to odvozeno (pro bytové asociace) od grantů na výstavbu. Původně byly granty ve výši 100 %, takže nájmy byli velice nízké. Granty se však snížili na 25 % a nájmy se tak zvýšily, aby se z nich dali pokrýt půjčky z kapitálového trhu.

To znamená, že sektor sociálního bydlení byl ve Skotsku vystavěn ze státních peněz?
Města byla hlavními investory do infrastruktury bydlení od 2. světové války, a vznikl velmi rozsáhlý sektor veřejného bydlení. Po změně bytové politiky vznikla právo odkoupit sociální byt se slevou, což je podle mých informací dost podobná zkušenost i v ČR. To vedlo k velké privatizaci nejkvalitnějšího bytového fondu, který je dnes v soukromých rukou. Sektor sociálního bydlení se tedy velice zmenšil a k tomu se jedná o byty horší kvality, s horší energetickou bilancí a v méně populárních lokalitách. Přesto existuje stálý přísun zdrojů do sociálního bydlení, jen už není schopen nahradit celkový fond, který byl před privatizací.

V ČR se stále více domácností potýká s dluhy na energiích a mnohdy je zastaven přívod plynu nebo elektřiny. Co podniká pronajímatel ve Skotsku, pokud se s takovou situací setká?
Nemáme mnoho domů vytápěných společnými výtopnami, to znamená, že dluhy na energiích se nedotýkají ostatních nájemníků, je to zkrátka osobní problém dlužníka. Pokud má někdo problém s odstřižením od energií, má energetická společnost povinnost asistovat a pokud je dluh vysoký, instaluje dodavatel speciální měřicí přístroj, který za každou jednotku energie vyžaduje okamžité zaplacení (automat na mince), to je však dražší forma přístupu k energiím.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

David napsal(a):

"... Kdo a za jakých okolností může vstoupit do systému sociálního bydlení ve Skotsku?

O sociální bydlení může požádat kdokoli. ... Ještě bych dodal, že ve Skotsku (na rozdíl od ostatních částí Velké Británie) má každý od šestnácti let právo požádat o sociální bydlení. A provozovatel sociálního bydlení nesmí zohledňovat věk žadatelů.

.... také se od nich očekává, že budou udržovat nájemné pod tržní úrovní, ale v našem, mimochodem velmi komplikovaném systému,

kdokoli kdo nemá dost peněz,

aby si mohl pronajmout byt či dům, má nárok na státní podporu umožňující pronájem sociálního nebo soukromého bydlení, samozřejmě do určité výše nákladů.

...Ale pokud jste registrovaný pronajímatel sociálního bydlení, ve většině případů nezisková organizace naplňující své principy podle nejlepšího svědomí, potom je pravděpodobnost, že narazíte na špatného pronajímatele docela nízká. Přesto se nekvalitní pronajímatele vyskytují v sektoru soukromého pronajímání,

což je mnohem více

komplikovaná problematika.

...Můžete zasahovat i v privátním sektoru pronajímatelů?

Ano, ale s jinými pravidly a nástroji. To je však

také velice

komplikované.

... Legislativa říká jasně, že pokud jste bez domova a tento stav jste si svévolně nezavinil sám, máte nárok na bydlení.

...Moje prezentace se nejvíce vztahovala k situaci v Edinburghu, kde jsem členem zastupitelstva a jak je zde naplňováno právo na bydlení.

...Mohl byste zmínit nějaké slabé prvky skotského systému, pokud tedy nějaké vidíte?

Například – existuje určitá tenze mezi pojetím sociálního bydlení pouze pro lidi v bytové nouzi a sociálním bydlením pro širší užití.

... Další problém je, že sociálního bydlení není nikdy dost (úsměv), je zkrátka vždy velký převis poptávky nad nabídkou.

...Měl by být řízen antidiskriminační legislativou, ale je velice složité ji zajistit. Soukromý pronajímatel, zkrátka řekne, že byt už byl pronajat a nelze to jednoduše vyvrátit. To se děje. Ve Skotsku nežije mnoho Romů, ale stává se to jiným etnickým menšinám.

...Má sektor sociálního bydlení nějaký vliv na privátní sektor, chování pronajímatelů na trhu?

Ne úplně, soukromý sektor je trhem sám pro sebe..."

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Protože naše sociální bydlení z 80% ovládá soukromý sektor, jsou hraběcí rady zastupitele z Edinburghu nanic.

Jak problém sociálního bydlení řeší v celé Velké Británii?

Stojí za pozornost taky jak zastupitel často říká, že problematika je komplikovaná, ale vůbec neříká, jak "konkrétně" právě tuto "komplikovanou" problematiku řeší.

Není možné a HLAVNĚ ani spravedlivé, aby různí nepřizpůsobiví nemakačenkové ze zákona POŽADOVALI na státu slušné a cenově dostupné bydlení a v průběhu několika let jej třeba i totálně zdevastovali

(Ať přestanou chlastat, kouřit, brát drogy, hrat hazard a přežírat se a ušetří si i na bydlení.)

a na druhou stranu si jiní na bydlení museli tvrdou prací vydělat, ušetřit, zadlužit se.

Vaše návrhy vedou jen k velké nespravedlnosti a také k dalším velkým sociálním konfliktům.
12. 06. 2014 | 10:09

modrý edvard napsal(a):

V článku mi chybí informace, kolik sociálních bytů/nájemců je ve Skotsku. A taky, zda se to vztahuje i na cizince. A co to stojí. A za jakých podmínek je možno nájemníka vyrazit.

A, já vím, že podstatné je sdělení, ale přece jen ta měkká i na místě tvrdých, to by chtělo opravit, kazí to dojem. Výtopny se snad vyskytují jen na železnici.
12. 06. 2014 | 10:16

K .V napsal(a):

Řipko, je mně jedno co dělají ve Skotsku. Za naši zemi bych byl rád, kdyby se lidé živili svojí prací, a za svůj výdělek si pořídili bydlení na které mají.
Nevím ale proč bych já měl těžce pracovat na své bydlení a ještě platit bydlení parazitům kteří nepracují, ale bydlet by chtěli zadarmo.
Samozřejmě že invalidům kteří opravdu NEMOHOU být nijak užiteční je třeba alespoň jednoduché přežití umožnit, ti ale mají většinou své rodiny
12. 06. 2014 | 10:22

Česká nerasistka napsal(a):

Reakce na komentář Davida:

Přeji si, aby Vám do zítřejšího dne ztmavla pleť a aby se ve Vašem občanském průkazu místo ČESKÉ národnosti objevila národnost jiná (třeba "nepřizpůsobivá" - jak se teď hodně v Česku používá). Ostatní věci zůstanou beze změny, jak jste byl zvyklý.
Za měsíc mi přijďte ale říct, jestli: budete mít tutéž práci, ve které působíte, zda máte tytéž přátele, zda Vás veřejnost bere a zda na Vás nepořvává nacistická hesla.

Za hospodářsky a sociálně slabou a nepropracovanou politiku pro české občany nemohou národnostní menšiny v ČR, ale naši vysocí politici, kteří vše prodali zahraničním firmám a férovou sociální a bytovou politikou se vlastně vůbec nikdo nezabýval. To, že klasická česká rodina nemá peníze na zaplacení luxusního bytu a ještě poslat děti do Prahy na studie, není chyba národnostních menšin v Česku, nýbrž špatné politikaření klíčových BÍLÝCH hlav v politice.

Tak si prosím, Davide, nechte ty kecy.
12. 06. 2014 | 10:31

17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde napsal(a):

"...Granty se však snížili na 25 % a nájmy se tak zvýšily, aby se z nich dali pokrýt půjčky z kapitálového trhu. ..."

2 hrubky v jednom souvětí...to je docela dost. :-)
---------------------------------------------------------------------

David
Četl jste vůbec ten článek ?
Vy si skutečně myslíte, že všichni lidé , kteří nemají na standardní bydlení, všecky peníze prokouří, prochlastají, prohrají v hazardu ...a pak byt zdevastují ?
Ten článek je o chladném, větry sužovaném Skotsku...ten Váš komentář je ale o chladné a ponuré české duši.
Před zlým počasím se schováš, před zlou duší ne.
Jak kdo vidí ostatní, takovým je povětšinu on sám.
12. 06. 2014 | 10:34

Tomáš napsal(a):

Pochvalné články p.Ripko bych ponechal až po 18..9 letošního roku ,kdy bude znám výsledek referenda.Skotové to mají ve svých rukách, nelze předvídat jejich rozhodnutí. Jde o to zda zůstanou ve svazku z .V.Britanií, nebo budou samostatným státem.To ostatní je nyní podružné a nemá žádnou cenu k němu zaujímat stanovisko.Je trapné psát jako člen asociace pro sociální bydlení Skotsku ,co tam je nyní marginalitou..Článek je obdobný činu té babičky ,která přiložila větévku na Husovu hořící hranici, umírající Hus prý řekl "Svatá prostoto".
12. 06. 2014 | 10:55

fafnir napsal(a):

17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde a Česká nerasistka + autor
fajn.Jedno ctrl c -v:"Vy si skutečně myslíte, že všichni lidé , kteří nemají na standardní bydlení, všecky peníze prokouří, prochlastají, prohrají v hazardu ...a pak byt zdevastují?"
Ale to si nutně nemyslím.Jen si myslím,že každý má nárok na takové bydlení,na jaké je schopen si vydělat,a kolik toho je si při pořízení bydlení ochoten odříci.
Takové sociální bydlení jistě není zadarmo.Kde peníze hodláte vzít.Kde jinde,než od těch,kteří si na své bydlení vydělají,buď pořízením vlastního,za nemalých obětí a odříkání,nebo platí poctivě nájemné a třeba si budou muset,protože jim seberete peníze ze mzdy(formou daní) odříci jiné věci.A ve jménu páchání dobra,protože každý má právo vše dostat až pod nos a zadarmo,aniž by hnul prstem,oberete ty pracovité,spořící a myslící dopředu o výsledky jejich práce, a předložíte,s manipulačním poplatkem pro sebe, těm kteří razí heslo: Carpe diem.
Prostě jste lidé,kteří ve jménu tzv dobra hodláte okrást ty ostatní.Vysvětlete mi,proč sakra se mám snažit vybudovat vlastní bydlení,spořit na stáří,když stačí přijít,natáhnout ruku a MUSÍM DOSTAT to co mi připadá důstojné. A až dosáhnete dokonalého dobra, a ti pracovití a spořiví, přestanou pracovat a spořit a budou stát s nataženou rukou, a ti s trochou svého svědomí a sebevědomí vám odtud utečou, tak budete dělat co? Přinutíte je tresty,aby vám financovali páchání dobra.
12. 06. 2014 | 11:34

David napsal(a):

Česká nerasistka 10:31:

--

Nepřizpůsobiví, jsou nepřizpůsobiví, a to bez rozdílu barvy pleti, národnosti i výše vzdělání.

To že si nepřizpůsobivé, o kterých jsem já psal, sama automaticky překlopíte do rasismu je Váš problém a ne můj, Nerasistko"!

To, co přejete Vy mně je Vaše vizitka. Já nikdy nikomu nic zlého nepřeji!!! Nelíbí se mně ale, když se objevují nespravedlivé pohledy na problémy, které se objevují kolem nás. Já se snažím HLEDAT spravedlnost.

----------------------------------------

17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde 10:34:

--

Pokud se alespoň trošičku zamyslíte nad tím, co jsem napsal, tak zjistíte, že ten článek jsem celý velmi pozorně přečetl.

Pokud bych si skutečně myslel, že VŠICHNI lidé, kteří nemají na standardní bydlení, VŠECKY peníze prokouří atd. tak bych se musel považovat za velkého hlupáka. Mluvil jsem o nepřizpůsobivých a z těch pak o VĚTŠINĚ, ne o všech.

Jinak to, co vidím téměř každý den v městě, kde bydlím, jak si žije převážná většina nepřizpůsobivých a závislých na sociálních dávkách, tak mě to vede k názoru, který jsem uvedl výše.
12. 06. 2014 | 11:53

17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde napsal(a):

fafnir
Vy jste i David ?
Myslel jsem si, že máte jen dvanáct nicků. Takže třináctý....

Hezký den.
12. 06. 2014 | 11:59

David napsal(a):

17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde 11:59:

----

"...fafnir
Vy jste i David ?
Myslel jsem si, že máte jen dvanáct nicků. Takže třináctý...."

----

17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde. Mohu Vás ujistit, že fafnir není David.

Prosím Vás už raději nemyslete. Uleví se Vám.
12. 06. 2014 | 12:10

modrý edvard napsal(a):

Česká nerasistka: vy máte v občanském průkazu napsanou národnost?
A teď bez šťouchů: pokud by se z Davida stal přes noc černoch nebo Cikán, asi by s ním všichni jeho kamarádi, zaměstnavatelé atd. zacházeli úplně stejně (kromě toho, že by se trochu divili). Pokud vím, tak se rasismus (i "rasismus") projevuje ve vztahu k lidem, které neznáme a z jejich rasy usuzujeme na jejich vlastnosti (kupř. je to cikán, krade slepice. Je to černoch, dobře běhá. Je to Eskymák, živí se syrovým masem.)
12. 06. 2014 | 13:14

fafnir napsal(a):

multinic 17 bil etc.
budete se divit,ale já nejsem vy,abych měnil nicky.Mám od počátku jeden,račte dotázati p. Stejskala.To jen krajní levičáci jako vy,mají potřebu kospirace.Navrhuji vám jako další nick "profesor Horák".
12. 06. 2014 | 14:10

fafnir napsal(a):

a ještě něco maloměšťáku,17 bilionů etc etc
David vám nic netuše poradil,abyste raději nemyslel.Rada zhola zbytečná,stejně nic takového není ve vašich silách.David je svým smýšlením dost nalevo ode mne,soudě dle toho co píše jinde,i když vašich kvalit nedosahuje.
12. 06. 2014 | 14:19

češka napsal(a):

Hlavní problém vidím v tom, že ve Skotsku existuje důvěra mezi úřadem a občanem a úřady nejsou tak zkorumpované.
U nás by to dopadlo tak, že bezdomovci by i nadále zůstali pod mostem, ale 18-ti leté děti /studující ale bez vlastního příjmu/ společensky angažovaných rodičů by byty dostaly.
12. 06. 2014 | 14:40

strýc virus HxNx napsal(a):

Česká nerasistka 10:31

asi jste se nikdy nezamyslela nad tím, proč mají Romové nevalnou pověst. to bude tím, že je neznáte.
anebo se prostě živíte profesí, jejíž součástí je cedule nalepená na vašem čele, na které stojí: "pomáhám Romům, protože jsou utiskovaní"- Romové jsou sociálně dosti inteligentní, takže se vůči Vám mohou chovat určitým způsobem.
ale většinou se chovají jinak a je to o řevu, smradu, devastaci, nespolehlivosti, agresivitě.
12. 06. 2014 | 15:41

Yosif K napsal(a):

Kdo a za jakých okolností může vstoupit do systému sociálního bydlení ve Skotsku?
..............Vše je tedy hodnoceno na základě principu bytové nouze, není to záležitostí ostatních potřeb. Ještě bych dodal, že ve Skotsku (na rozdíl od ostatních částí Velké Británie) má každý od šestnácti let právo požádat o sociální bydlení. A provozovatel sociálního bydlení nesmí zohledňovat věk žadatelů.

KONEC CITATU.

To zní skvěle, jak bude děckám 16 let tak je vyhodím z baráku a pošlu do Skotska. Mám jenom obavy aby tam nebyli v pořadníku za asi milionem rumunských, madarských a česko-slovenských Romů.......
12. 06. 2014 | 16:18

Yosif K napsal(a):

POŘADNÍK POŘADNÍK POŘADNÍK

To je problem všech systemů kde se rozdává něco hodnotného zadarmo nebo s výraznou slevou (například laciné a slušné socální bydlení).
12. 06. 2014 | 16:30

Jan Cimbura napsal(a):

Pane Ripko, snažíte se dělat užitečnou věc, ale pokud budete ignorovat příčinu problému - totiž vysoké náklady na bydlení, neúměrné příjmům a důchodům a budete řešit jen následek, nevyřešíte vůbec nic.
Rozpočtové náklady budou růst a peníze mizet u mafiánských bosů okolo radnic, spojených s podnikateli s lidskou bídou. Vše může být na oko legální, jako dnes. Sociální sídliště, dotace, někde v pozadí netransparentní zadávání zakázek, nezveřejněné smlouvy, peníze tekoucí přeš městské firmy. Podívejte se na Prahu 14, tam jsou v tomto přeborníci.
A lidí bez slušného bydlení bude přibývat.
14. 06. 2014 | 09:24

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin P Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy