Exekuce jsou pro Českou republiku obrovský problém s výraznými negativními ekonomickými a sociálními dopady. Čelí jim už zhruba 720 tisíc lidí. Z toho 70 procent z nich má víc než 1 exekuci a 150 tisíc má víc než 10 exekucí.Ti jsou zcela utopeni v dluhové pasti.

Pokud připočteme jejich rodinné příslušníky, na které tato past také dopadá, jde o minimálně 1,5 miliónu lidí. Celkem se v Česku vede přes 4,5 milionu exekucí, z toho přes 76 procent vzniklo před více než pěti lety.
Pro dlužníky je bohužel nyní výhodnější neodvádět daně a pracovat na černo. Jejich děti mají nízkou šanci na dobrou budoucnost a na to, aby se staly přínosem pro společnost. Já jsem přesvědčená, že dluhy se mají platit. Jenže velká část exekucí vznikla během neregulovaného období, kdy se dluhy a jistina uměle a násobně zvětšovaly – především ve prospěch zisků vymahačské mafie.
Ve své advokátní praxi jsem se setkala s mnoha smutnými příběhy lidí, kteří se dostali do soukolí drsného a v mnoha ohledech nespravedlivého tuzemského exekučního systému. Nyní, v pozici senátorky, je to pro mě stěžejní téma, kterému se budu soustavně věnovat. A to do té doby, dokud se zjevná nespravedlnost v exekučním řádu nevyřeší.
Tržní mechanismy do právních řádů prostě nepatří. Udělám proto maximum, abych prosadila princip „jeden dlužník = jeden exekutor“, tedy takzvanou teritorialitu. V žádném jiném procesním řízení totiž neexistuje, aby o procesních právech a povinnostech dlužníka rozhodovalo třeba deset lidí. Na stanovení insolvenčního správce, na určení notáře k projednání dědictví nebo třeba na určení soudce existují předem známá pravidla. Říká se tomu „rozvrh práce“. Jen u exekutorů to z nepochopitelných důvodů neplatí. A proto máme v České republice tak rozšířené exekuční mafiánské praktiky.
Z Poslanecké sněmovny nyní zamířila do Senátu novela exekučního řádu. Ta měla zavést i tolik potřebnou teritorialitu. Jenže chapadla šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnkova ve spolupráci s ODS ji dokázala v Poslanecké sněmovně zastavit. Takže opět zůstalo z jejich strany pouze u proklamací, jak je potřeba problém exekucí, do kterých už spadlo na tři čtvrtě milionu lidí, řešit.
Chybějící pravidla pro přidělování exekutorů, tedy takzvaná teritorialita, nejen že vytvářejí široký prostor pro rejdění mnoha predátorských exekučních firem a jejich nemravné podnikání, ale existuje i vážné podezření, že jejich neexistence je protiústavní.
Na tuto zjevnou nespravedlnost upozornila již před více než třemi lety skupina 25 senátorů, když sepsala a podala návrh na posouzení této skutečnosti k Ústavnímu soudu. Připojila jsme se k nim hned poté, co jsem se stala senátorkou. Ústavní soud v této věci zatím nerozhodl.
O nespravedlnostech a nemravnostech českého exekučního systému se už strašně dlouho mluví stále dokola, ale nic zásadního se pro lidi uvíznutých v dluhových pastech ve skutečnosti nedělá. Svým voličům jsem slíbila, že udělám maximum, co bude v mé moci, aby došlo k řešení tohoto vážného problému. A svůj slib splním.