Jay L. Zagorsky - Vraťme do oběhu velké bankovky!

Lodní kufr plný nikláků se opravdu úředníkovi nenápadně do kapsy strčit nedá. Je ale boj proti korupci, gangsterům a teroristům dostatečný důvod zakázat bankovky s vysokou hodnotou všem?

Na první pohled by se mohlo zdát, že svět bez hotovosti by byl prostě báječný. Jak je bezhotovostní placení praktické a rychlé! Nemusíme si předem vybírat peníze z bankomatu. Nemusíme se strachovat, že je pak někde zapomeneme nebo že nás okradou. Zaplatit za nákup telefonem trvá okamžik.

Řada zemí hotovostní platby pomalu, ale jistě omezuje. Kanada, Velká Británie a Švédsko už z velké části fungují bezhotovostně. I Spojené státy se ubírají stejným směrem; jejich občané u sebe nosí méně a méně hotovosti.

Nicméně nedávná série přírodních katastrof a bezpečnostní problémy velkých finančních ústavů poukazují na obrovský problém tohoto trendu – když vypadne elektřina nebo telefonní signál nebo vám někdo odcizí bankovní informace, jsou pro vás bankomat, kreditní a debetní karty nebo platební aplikace v mobilu nepoužitelné, i kdybyste byli sebebohatší.

Neboli s eliminací hotovostí zvyšujete riziko ekonomických pohromy, ke které dochází vždycky, když lidi nemůžou nakupovat a prodávat poptávané zboží a služby snadno a bez překážek. Řešení této národněbezpečnostní otázky je prosté – vrátit do oběhu hotovost o vysokých nominálních hodnotách, jako byla například pětisetdolarová bankovka, vyřazená roku 1969.

Země, které se zbavují hotovosti

Nedávno se několik prominentních ekonomů nechalo slyšet, že by státy měly oficiálně zahájit přechod k bezhotovostní společnosti. V USA by mohlo být prvním krokem vyřadit z oběhu stodolarovky.

Kenneth Rogoff, profesor ekonomie na Harvardu, svého času mimo jiné hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu, napsal ve Wall Street Journalu, že přechod na bezhotovostní režim by snížil kriminalitu, protože by daňovým podvodníkům, narkomafiím, gangům a teroristům podstatně ztížil financování jejich aktivit.

Kdyby byly povoleny jen drobné peníze, pak by s sebou musely kriminální živly nosit velké kufry plné pěti- a desetidolarových bankovek. A to je mnohem obtížnější než někomu jen přinést obálku s hrstkou bankovek o velmi vysoké hodnotě.

Některé země už „velké“ bankovky eliminovaly kvůli snižování korupce. Právě z tohoto důvodu Indie v roce 2016 vyřadila bankovky v hodnotě 500 rupií (asi 165 Kč) a 1000 rupií a zavedla zbrusu nové bankovky.

Za vyřazení stodolarovek se postavil taky ekonom Larry Summers, bývalý rektor Harvardu a americký ministr financí. Pár měsíců nato Evropská centrální banka oznámila, že v zájmu boje proti korupci a terorismu vyřadí z oběhu do konce roku 2018 pětiseteurovou bankovku. Wall Street Journal nicméně informoval, že ohledně bankovky s Benem Franklinem (tedy stodolarové) se zatím nic měnit nebude.

Rizika bezhotovostní společnosti

Eliminace bankovek s vysokou nominální hodnotou sice ztěžuje zločincům život, zároveň ale vytváří nová rizika. Bezhotovostní společnost, ve které se používají výhradně kreditní a debetní karty a elektronické převody, je plně závislá na složité bankovní síti, která nahrazuje papírové peníze. Ta ke svému nepřetržitému chodu vyžaduje tři věci.

Zaprvé musí mít neustálý přísun elektřiny, která napájí počítače a síťová úložiště. Zadruhé musí nepřetržitě probíhat komunikace mezi všemi částmi sítě. A nakonec musí být samotná síť bezpečná, aby v ní mohly probíhat pouze autorizované peněžní transakce.

Všechny tři tyto pilíře bezhotovostní společnosti se nedávno na několika místech světa dramaticky zhroutily.

Například Portoriko v září zpustošily Hurikány Irma a Maria. O mnoho týdnů později, v prosinci byly dodávky elektřiny obnoveny jen z 20 procent a nikdo neví, kdy se proudu dočká zbytek ostrova. Protože od elektřiny byla odstřižena téměř všechna města a vesnice, celý ostrov se vrátil k ekonomice založené na hotovosti, které se ovšem lidem kriticky nedostává. Kreditní a debetní karty leží ladem, protože je banky nemají jak zpracovat, nefungují ani kreditní terminály a čtečky.

Severní Kalifornii zase nedávno potrápily rozsáhlé požáry. Plameny mimo jiné poškodily i řadu vysílačů mobilních operátorů. A pokud vypadne telefonní signál, jednak se nedovoláte přátelům a příbuzným, jednak nezaplatíte kartou, protože se čtečka karet nepřipojí k bankovnímu systému. Bez spojení si lidé bez hotovosti nekoupí benzin, aby mohli z postižených oblastí uniknout, popřípadě nemají na hotel ani na jídlo.

V neposlední řadě jsme nedávno také zjistili, jak špatně zabezpečený systém, který zpracovává transakce a chrání naše finanční údaje. Jelikož většina lidí už doma neskladuje plné trezory bankovek a mincí, naše peníze existují většinou ve formě položek v databázích bank a makléřských firem. Kdyby ty zmizely, ztratil by se i náš majetek.

Pentagon dělá všechno pro to, aby útočníci v kyberprostoru nemohli finanční systém sabotovat. Schopnosti nevyzpytatelných hráčů typu Severní Koreje ale narůstají. Severní Korea je dokonce v podezření, že ukradla z jedné tchajwanské banky miliony dolarů.

Nedávné průniky do databáze kreditní společnosti Equifax a mnoha dalších finančních institucí ukazují, že internetová bezpečnost je vážný problém.

Tyto události nasvědčují tomu, jak zranitelné jsou jmenované tři pilíře bezhotovostní sítě a jak rychle se mohou rozkymácet. Pokud se finanční síť zhroutí, lidé bez hotovosti se budou muset uchýlit k barterovému obchodu. Barter je pro ekonomiku pustošivý, částečně protože se neobejde bez „dvojité shody potřeb“.

To znamená, že vaše touha prodat určité zboží se musí časově shodovat s touhou někoho jiného koupit to, co zrovna nabízíte. Kupující musí mít navíc něco, oč zase stojíte vy. Mimoto v dnešní ekonomice jen málo lidí dokáže samo vyrobit zboží nebo poskytnout službu, která by se k barterové výměně hodila. Když udeří přírodní pohroma nebo válka, nikoho nezajímá sbírka starožitných panenek, baseballových karet nebo porcelánu.

Řešení

Když všechno funguje, je bezhotovostní společnost báječná. Osobně vítám, pokud se na cestách nemusím bát o své peníze. Bankovní sítě, pokud fungují, jsou skvělé. Jednou jsem si kontroloval stav účtu prostřednictvím bankomatu na kraji botswanské pouště a daně jsem platil telefonem z Tokia.

Jenže bezhotovostní společnost znamená, že celou naši národní ekonomiku ohrožuje všechno, co může způsobit dlouhodobé přerušení dodávek elektřiny, výpadky komunikace nebo narušení bezpečnosti. A tyto hrozby se množí. Případy přírodních pohrom v USA narůstají a ve válkách se dávno nebojuje jen konvenčními zbraněmi. Dnes hrají mnohem větší roli počítače, na nichž stojí státní ekonomické i obranné systémy.

Přechod na bezhotovostní ekonomiku vystaví společnost novým rizikům jak přírodních pohrom, tak válek. Národní obrana už není jen záležitostí uniforem, pušek a munice. Dnes je v zájmu národní bezpečnosti také nepřetržitý chod ekonomiky. Hotovost může být pojistkou toho, že se ekonomika v krizi nezhroutí, protože lidé i pak budou moci prodávat a kupovat.

Řešení je snadné. Státy by měly vrátit do oběhu papírové peníze, jako byla pětisetdolarová bankovka. Ty mají i své nevýhody, protože zločinci a korupčníci s nimi mají snazší život. Já jsem ale přesvědčen, že klady převáží nad zápory, zejména v dobách katastrofy či krize.

Nicméně ať už mne státy vyslyší, nebo ne, vy byste si nějakou hotovost doma držet určitě měli. Pro strýčka příhodu. Až váš domov postihne nějaká pohroma a vy budete muset uprchnout, hotovost v kapse či peněžence se vám bude velmi hodit. Bankovky vám dají kupní sílu, když všechno ostatní selže.

***

Přeloženo pro Finmag.