Země, které se uchylují k mučení, morálně upadají. Jejich vojenské a policejní složky dříve či později propadnou brutalitě a korupci. "Omezené" využívání tortury se rychle vymkne svým mantinelům. Informace takto získané jsou většinou nespolehlivé.

Tyto pravdy jsem si vštípil během padesáti let novinařiny zaměřené na "pacifikační války", od Alžírska po Indočínu, Střední a Jižní Ameriku, jižní polovinu Afriky, Střední Východ, Afghánistán a Kašmír, kde se mučení používalo zcela běžně.

Navzdory celé řadě historických důkazů, že mučení je kontraproduktivní, začala Bushova administrativa po útocích 11. září 2001 podporovat mučení protiamerických militantů (alias teroristů). Všechna fakta ještě stále neznáme, ale to, co již vyšlo najevo, je odpudivé a hanebné. Británie a Kanada jsou našimi spoluviníky, jelikož obě země využívaly informace získané na základě tortury a ochotně nám předávaly podezřelé právě za účelem mučení.

Spousta Američanů a organizací zabývajících se ochranou lidských práv nyní žádá, aby představitelé Bushovy administrativy, kteří mučení prováděli a schvalovali, byli pohnáni před soud. Prezident Barack Obama naznačil, že nový ministr spravedlnosti Eric Holder by mohl do celé té opovrženíhodné záležitosti vnést světlo. Ale jinak se Bílý dům evidentně snaží zahrát vše do autu.

Republikáni, z nichž se vyklubali nejhlasitější zastánci války a mučení v Americe, se jakémukoli vyšetřování zuřivě brání a namísto toho vychvalují přínosy mučení. Když už se zdálo, že zpátečnická a křupanská Republikánská strana nemůže klesnout hlouběji, začala propagovat mučení coby správné a americké.

A připojili se k ní i někteří vysocí zpravodajští a armádní důstojníci, včetně Obamova nového šéfa CIA Leona Panetty, což je vzhledem k jeho postojům a zkušenostem obzvláště konsternující. Řada dlouholetých demokratických kongresmanů, kteří mučení posvěcovali nebo před ním přinejmenším zavírali oči, se k možnému vyšetřování celého skandálu rovněž staví zdráhavě.

Mučení je podle amerických zákonů zločin. Je to zločin i podle třetí Ženevské konvence a Konvence OSN proti mučení. USA jsou signatáři obou úmluv. A unášení podezřelých a jejich převážení do třetích zemí, kde jsou poté mučeni, je také zločin. Týrání je v rozporu s nejzákladnějšími americkými hodnotami.

V roce 1945 pověsili Američané japonské armádní důstojníky za provádění tzv. waterboardingu (simulace topení) na amerických zajatcích, což bylo považováno za válečný zločin. A přesto právě tuto techniku používala CIA proti svým muslimským vězňům. Agenti FBI udělali dobře, když se na mučení podezřelých členů Al-Kájdy odmítli podílet s tím, že tyto postupy porušují americké zákony a že se kvůli nim nechtějí v budoucnu ocitnou před soudem.

Republikáni a dokonce i Obamův nejvyšší šéf zpravodajství, admirál Dennis Blair, tvrdí, že díky mučení získali vyšetřovatelé cenné informace. Jenže co je to "cenné"? Al-Kájda stále funguje. Bin-Ládin je pořád na svobodě. Z Iráku a Afghánistánu zůstala monstrózní fiaska a účet na bilion dolarů. Americkým vojákům a zpravodajcům, kteří padnou do zajetí, hrozí nyní podobné zacházení.

V roce 2004 oznámil generální inspektor CIA, že neexistuje důkaz, že by mučení přispělo k odvrácení "konkrétních bezprostředně hrozících útoků". Tato informace pochází z nedávno odtajněné interní zprávy ministerstva spravedlnosti.

Ředitel FBI Robert Muller, jeden z nejčestnějších a nejuznávanějších lidí ve Washingtonu, rovněž prohlásil, že mučení nezabránilo žádným útokům na Spojené státy. Obě tato zjištění stojí v příkrém protikladu k tvrzením amerického Torquemady, bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho, že mučení zhatilo několik významných útoků.

Ameriku před druhým útokem neochránilo mučení, jak tvrdí republikáni. Ve skutečnosti se zdá, že 11. září bylo zcela ojedinělou událostí a že Al-Kájda tehdy byla pouze hrstkou extrémistů, nikoli celosvětovým spiknutím, jak začal prohlašovat Bílý dům poté, co se ukázalo, že usnul na stráži. Bushovo strašení špinavými bombami a biologickými zbraněmi jako antrax se ukázalo jako neopodstatněné.

Takzvané "cenné" informace získala CIA díky mučení dvou podezřelých - Chalíd Šejk Mohammed podstoupil waterboarding 183 krát (šestkrát denně po dobu jednoho měsíce) a Abú Zubajdá 83 krát, v říjnu 2003.

Kdybychom na Dicka Cheneyho vzali ruční vrtačku (oblíbené "vyšetřovací" náčiní amerických šiítských spojenců v Iráku), jistojistě by se do několika málo minut přiznal, že je převlečený Usáma bin-Ládin.

Šokující zpráva amerického Senátu nedávno vynesla na světlo informaci, že Bushova administrativa poté, co neobjevila vazby mezi Al-Kájdou a Saddámem Husajnem, které podle ní zaručeně existovaly, se po sovětském způsobu pokusila dostat mučením ze svých zajatců falešné přiznání, že tyto vazby opravdu existují. To by pochopitelně bylo mnohem lepší záminkou pro invazi do Iráku než výmysly o zbraních hromadného ničení namířených na Ameriku.

Senátní zpráva rovněž prozradila, že CIA a Pentagon odkoukaly své metody tortury od Severokorejců, kteří tak v 50. letech nutili americké zajatce ke lživému doznání o užívání biologických zbraní.

A Severní Korea se tyto techniky zase naučila od sovětských instruktorů KGB. Sověti našli ve 30. a 40. letech obzvláštní zalíbení v bestiálním bití, zavírání do mrazivých kobek, několikadenní spánkové deprivaci a nekonečných výsleších. Sám jsem tyto kobky viděl v moskevském ústředí KGB na Lubjance.

CIA a americká armáda tyto metody od Severních Korejců a Sovětů okopírovala a přihodila navíc zkroucené tělesné pozice, nahotu a ponižování, techniky odpozorované od izraelských vyšetřovatelů, kteří s jejich pomocí nutili palestinské zajatce ke spolupráci. Proto ty fotky nahých vězňů v Abú Ghrajbu.

Američtí lékaři a zdravotníci na mučení dohlíželi a vymysleli přitom řadu metod duševní trýzně, včetně izolace, děsivé smyslové deprivace a aplikace silných psychotropních drog.

Mučení posvětil prezident George W. Bush, viceprezident Dick Cheney, ministři Donald Rumsfeld a Condoleeza Riceová a do praxe je zavedli tehdejší šéf CIA George Tennet a tajnůstkářská sekce Pentagonu s názvem Velitelství zvláštních operací.

Čtyři patolízalští právníci a dva ministři spravedlnosti poskytli mučení sofistikované legální krytí. Ti všichni by měli být zbaveni svého statutu a postaveni před nezávislý soud. A tím nemyslím žádnou kašírovanou "vyšetřovací" komisi jako 9/11 Commission (Výbor pro 11. září - pozn. překl.), nýbrž skutečný nezávislý orgán, nejlépe Mezinárodní soud v Haagu.

Prezident Obama ovšem vzkázal představitelům CIA, že mučitele nehodlá stíhat, protože ti jen poslouchali rozkazy, které byly v souladu s řádnou právnickou analýzou. Stejně postupovali i nacističtí oficíři, kteří povraždili miliony.

Nacističtí právníci v souladu se zákonem rozsekali demokracii Výmarské republiky na kusy a zavedli tuhou diktaturu jen dva měsíce po "teroristickém" útoku na Reichstag v únoru 1933. Hitler se dostal k moci zcela zákonným a řádným způsobem.

Když jsem ještě sloužil v americké armádě, bylo mi vštěpováno, že ilegální rozkaz, i kdyby pocházel od samotného prezidenta, nesmí být uposlechnut a že týrání zajatců je zločin.

Prezident Obama musí ukázat světu, že Amerika je právní stát, že zavrhuje mučení jakéhokoli druhu a že žádný její představitel nestojí nad zákonem. Jedině tak můžeme podobným praktikám učinit přítrž i do budoucna.



Eric Margolis je americký novinář a přispěvatel deníku Toronto Sun. Zaměřuje se na americkou zahraniční politiku, zejména na Blízkém Východě a v Jižní Asii. Text původně vyšel zde a byl přeložen se svolením autora.