Konference Food Waste/Udržitelný cyklus potravin, kterou ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze uspořádalo CSR fórum 5. června u příležitosti Světového dne životního prostředí, přinesla pohled firem i neziskových organizací. Globální souvislosti tématu plýtvání potravinami představil Michal Broža z Informačního centra OSN v Praze. Martin Walter ze společnosti Nestlé, která se stala partnerem konference, reprezentoval pohled firem. O zefektivňování spolupráce v rámci dodavatelského řetězce pohovořil Tomáš Martoch z ECR. V panelu věnovaném místním projektům a zapojování spotřebitelů vystoupili Fabrice Martin-Plichta z České federace potravinových bank a Petr Lebeda z neziskové organizace Glopolis.

Videozáznam sledujte ZDE!

V jaké fázi je v České republice diskuse o plýtvání potravinami? Zabývají se tímto tématem firmy, nebo jde jen o okrajové téma neziskových organizací? Efektivnější spolupráce mezi řetězci, dodavateli a odběrateli by mohla přinést velké úspory. Ale co s jídlem, které už má prošlé datum spotřeby? Odpovědi na tyto otázky hledali účastníci konference Food Waste/ Udržitelný cyklus potravin. Přinášíme výběr toho nejzajímavějšího:

Plýtvání potravinami je globální problém…

Michal Broža, Informační centrum OSN v Praze

Až jedna třetina všech vyrobených potravin na světě přijde nazmar. Pro představu to znamená, že se vyhodí 1,3 miliardy tun jídla v hodnotě 20 bilionů Kč. Přitom jeden ze sedmi lidí na naší planetě hladoví a denně zemře kvůli hladu dvacet tisíc dětí. Důvody pro plýtvání potravinami se přitom v jednotlivých částech světa liší. Na Západě patří mezi hlavní důvody přílišné nakupování, velké porce nebo špatné označování data spotřeby. V rozvojových zemích je plýtvání z 95% neúmyslné a vinu na něm mají především špatné technologie pro sklizeň, nevhodné skladování a neadekvátní obaly. Liší se také množství vyhozených potravin. Zatímco v bohatých zemích připadá na osobu a rok cca 95-115 kg vyhozeného jídla, v subsaharské Africe to je 6-11 kg na osobu a rok.


…jak ho řeší české firmy?

Martin Walter, Nestlé Česko

Naše motivace pro to, abychom se zabývali tématem Food Waste, se týká i nákladovosti a efektivity výroby. Vidíme zde dvojí užitek, shared value. Snažíme se snižovat dopad na životní prostředí, omezovat naši uhlíkovou stopu a objem odpadů, ale zároveň tím snižujeme naše náklady a zvyšujeme efektivitu, a to je samozřejmě výhodné pro náš byznys. Je zajímavé, že v rozvojových zemích většina plýtvání probíhá na začátku dodavatelsko-odběratelského řetězce, tedy v důsledku zemědělského zpracování, při sklizni a podobně. Naopak ve vyspělých zemích k největším ztrátám dochází na jeho konci, tedy u spotřebitele. Naše závody v České republice a na Slovensku mají snižování odpadu jako součást environmentální strategie. Soustředíme se primárně na organický odpad, jde nám o minimalizaci ztrát potravinářských surovin. Od roku 2010 jsme snížili odpad k likvidaci o 56%. Pro rok 2013 mají všechny naše závody cíl „nula na skládku“. Ve výrobě nám k tomu napomáhají například pístové systémy, které zabraňují ztrátám při výrobě tekutých produktů. Další možností je přizpůsobit se preferencím zákazníků zařazením různých gramáží stejného produktu.

Tomáš Martoch, ECR

Uvědomujeme si, že je potřeba spolupracovat v dodavatelském řetězci tak, aby bylo možné zajistit skutečně efektivní způsob distribuce zboží. S měnící se společností se mění i potřeby zákazníka. Vliv na to má celá řada faktorů – stárnutí populace, využívání informačních technologií a podobně. Pro nás jsou klíčové čtyři oblasti: zákazník, dodavatelský řetězec, jak zajistit udržitelný rozvoj, jak tato témata komunikovat. Jde nám o to, lépe zorganizovat distribuci tak, aby zboží bylo na regálu, jeho doba použitelnosti pro koncového spotřebitele byla co nejdelší, ale zároveň, aby i doprava tohoto zboží od výrobce k obchodníkovi byla co nejefektivnější. Aby se zavážely plné kamiony, aby jich bylo na dálnicích co nejméně. Klademe si otázku, jak vypadá spotřebitel teď a jak bude vypadat v roce 2020? Z tohoto pohledu je důležitou věcí sdílení dat, která jsou potřebná pro on-line nákupy zákazníků a podobně.

…a neziskové organizace?

Fabrice Martin-Plichta, Česká federace potravinových bank

Potravinové banky fungují na bázi darování. Jedním z největších problémů, se kterými se setkáváme v České republice, je DPH. 15% DPH na potravinové dary je pro většinu firem velký problém. Naším aktuálním úkolem je proto pokusit se změnit legislativu tak, aby potravinové dary byly osvobozeny od DPH, jako je tomu ve většině zemí západní Evropy.

Petr Lebeda, Glopolis

Jako velký problém vnímám, že v České republice neexistuje k tématu plýtvání potravinami dostatek dat. Máme představu o tomto problému na globální nebo evropské úrovni, ale chybí nám konkrétní data pro naši zemi. Legislativní překážky se týkají především DPH, ale není to jediné legislativní opatření, které stěžuje práci v této oblasti. Třetí věcí je nutnost vzdělávání zákazníků. Nejde přitom jen o klíčového spotřebitele, ale i o subdodavatelský řetězec.