Já teda ne! Ale poznám, když některý deník nebo rádio vyhlásí soutěž, která se počasí, případně klimatu dotýká. Ne, že bych měla čas jejich frekvenci sledovat nebo se snad účastnit, ale po každém vyhlášení nějaké té ankety se leknu plné e-mailové schránky. Je docela humorné dostat tolik mailů se stejnou otázkou. Někteří tazatelé se přitom důvod otázky snaží maskovat - někdo napíše, že se jen tak náhodou zamyslel nad “problematikou” počasí, jiný to nutně potřebuje do školy.... a jen hrstka tazatelů přizná, že zkrátka chtějí vyhrát. Ty první jmenované skupiny ujišťuji, že soutěží se opravdu neúčastním a důvod dotazu tak není třeba zastírat. Pro všechny ale mám nepříjemnou zprávu, na takové maily neodpovídám. Stejně odpověď na to jak bude za měsíc nebo za dva není možná! Ostatně si myslím, že jediný případ, kdy se meteorologové a rosničky pokoušeli o “předpověď” s takto dlouhým předstihem, byla jen zábavná anketa na Medarda, kterou kdysi pořádala jedna česká televize. I tady šlo hlavně o zábavu.
To, že je letošní září teplotně podprůměrné, v některých dnech i výrazně, pocítil na vlastní kůži snad každý, kdo včas nevytáhl teplé věci ze skříně. Když jsem také nedávno na procházce s kočárkem mrzla, zapátrala jsem v paměti a uvědomila si, že měsíc září je v poslední době chladné, podprůměrné nějak často, častěji než ostatní měsíce. Za posledních 10 let jich bylo pět podprůměrných, zatímco ostatní měsíce byly podprůměrné jednou až třikrát. Samozřejmě, že toto lze vysvětlit shodou náhod. Ale nedalo mi to a prošla jsem si historické měsíční záznamy z Klementina. Poměr počtu případů, kdy bylo září nižší resp. vyšší než průměr od roku 1770 je pochopitelně půl na půl (statistické rozložení odchylek je takzvaně normální, takže se nedalo nic jiného čekat, stejně jako u ostatních měsíců). Zajímavé ale je, že u září je rozdíl mezi průměrem vypočítaným z celé řady od roku 1770 a průměrem mezi lety 1961-1990, který je běžně používán, nejmenší ze všech měsíců. Příčinu tohoto faktu vysvětlit nedovedu, ale znamená to, že zatímco u jiných měsiců v průměru máme teplejší podmínky než naši předkové na konci 18. a v 19. století, září je vlastně pořád skoro stejné.
V Atlantiku se aktuálně vyskytují dva velmi silné hurikány (dosahujícíúrovně 4 stupně z pětistupňové škály), Igor a Julia. Jde o velmi neobvyklý jev.
V historii totiž mnoho současných výskytů silných hurikánů nenajdeme. Za posledních 60 let se to stalo jen třikrát, v roce 1950 se současně vyskytly hurikány Dog a Easy, v roce 1958 Helena a Ilsa a v roce 1999 Floyd a Gert. Igor a Julia jsou však aktuálně ještě silnější než uvedené dvojice. Abychom našli nějakou podobnou situaci, museli bychom jít ještě dál do historie, konkrétně do roku 1926, kdy se rovněž vyskytly současně dva hurikány 4 kategorie. V té dob však ještě nedostávali jména jako dnes, prooto jeden z hurikánů nese označení hurikán číslo 4 a druhý je
známý jako Velký Miamský hurikán. Současný hurikán Julia pak sám o sobě vyniká i tím, že jde dosud nejspíše o nejsilnější hurikán, který vznikl na východ od 35° západní délky, tedy ve východním Atlantiku. Zde totiž opravdu silné hurikány tak často nevznikají, výjimkami byly například Frances z roku 1980 a Fred z roku 2009.
Aby byl přehled aktuálního stavu výskytu hurikánů úplný, dodejme, že nad mexickým poloostrovem Yuacatán se vyskytuje tropická bouře Karl, která mírně zesiluje. V případě Igora a Julie je pak předpokládáno spíše slábnutí jejich intenzity, přesto nadále půjde o velmi silné hurikány. Dobrou zprávou však je to, že oba hurikány by se v následujících dnech měly dráhu svého postupu stočit k severu a vyhnout se tak osídleným oblastem. Výjimkou budou zřejmě jen Bermudy, které nejspíše budou zasaženy slábnoucím Igorem. V Atlantiku se tak během letošní hurikánové sezóny vytvořilo zatím 5 hurikánů (Alex, Danielle, Earl, Igor a Julia) a 6 tropických bouří (Bonnie, Colin, Fiona, Gaston, Hermine a Karl), zatím se tedy zdá, že půjde o nadprůměrnou sezónu. Naopak nad východním Pacifikem se aktuálně žádný hurikán nevyskytuje.
Zdroj:
http://www.nhc.noaa.gov/index.shtml
http://wattsupwiththat.com/2010/09/14/hurricane-julia-explodes-atlantic-has-two-coincident-major-hurricanes-very-rare/
To, že jsou prázdniny za námi, není poznat jen na přeplněných obchodech, zácpách na silnicích, ulicích plných žáků s aktovkami, ale i na teplotách - a to nejen na ranních přízemních mrazících, ale i na nejvyšších odpoledních teplotách, které se pohybují jen do 18 °C :-(. Letošní prázdniny byly z pohledu meteorologických anomálií a extrémů velmi “výživné ”. A to nejen v Česku.
Jen ve zkratce si připomeňme, co se za pouhé dva měsíce u nás událo: extrémní vysoké teploty (12.7. Řež u Prahy 37 °C, 16.7. Hradec Králové 36,2 °C), teplotní rekordy (10.7. padlo celkem 38 teplotních rekordů), tropické dny (v Praze osm), mrazivá rána (7.7. Jizerka -2,5 °C), sucho s nebezpečím požáru, velké územní teplotní rozdíly (17.7. Chebsko 21 °C x Ostravsko 33 °C), výrazná ochlazení (za 48 hodin Praha-Ruzyně ze 16. na 18.7. se ochladilo ze 34 °C na 19 °C), tornáda (23.7. Rakovnicko, 13.8. Mladoboleslavsko 24.8. Olešnice), povodně na Liberecku, trvalé extrémní srážky (7.8. v Hejnicích 166 mm, v Míšku 160 mm, v Novém Městě pod Smrkem 151 mm, v Bílém potoku 132 mm), silné bouřky a přívalové deště (noc 17/18.7. bouře Olivia - Prášily 82 mm, Radostín 86 mm), krupobití (15. srpna Praha), sněhové přeháňky (31. srpna Šumava, Krušné hory). Trochu zjednodušeně by se také dalo říci, že ten, kdo se letos v létě v Čechách opálil měl dovolenou už v první polovině července, v srpnu jsme hodně mokli a z venkovních aktivit vedlo houbaření.
Na co svést letošní “šílené” počasí? Srpnové deštivé počasí hodně připomínalo průběh léta let 1997 a 2002. Tehdy se také hodně hovořilo o “zamrzlém” tryskovém proudění neboli jet streamu. Ten, kdo letěl z Evropy do USA si jistě všiml, že cesta na východ trvá kratší dobu než na západ a to právě díky silným výškovým proudům ve výšce 7000 až 12000 metrů s rychlostí až 400 km/h. Jeho poloha během roku mění - posouvá se více na sever (obvykle v letním půlroce) nebo naopak na jih. Jet stream nemá vliv pouze na zrychlení letecké přepravy ale “popohání” i tlakové útvary, které tak nemají šanci se nad stejným územím příliš dlouho zdržovat a nemohou tedy na jenom místě způsobit dlouhodobé panování extrémních srážek (to v případě výskytu hluboké tlakové níže), nebo naopak horka, sucha a lesních požárů (v oblasti vysokého tlaku vzduchu). Pokud se, ale na rozhraní chladného polárního vzduchu a teplého tropického vzduchu, vytvoří opačné proudění, tzv. Rossbyho vlny směřující proti jet streamu, jako letos, tlakové útvary častěji setrvávají na stejném území a nepostupují dále k východu. A pokud se podíváme na letošní prázdninovou situaci dlouhodobé stagnování tlakových útvarů na severní polokoulí (monzunové deště v Pákistánu, tlaková výše v Rusku i pomalu pohybující se tlakové níže nad střední Evropou), může být právě toto tou správnou odpovědí.