V nedávných dnech obletěla světem zpráva o nových archeologických objevech v Izraeli.

V jeskyni v Judské poušti jižně od Jeruzaléma byly objeveny nové fragmenty svitků od Mrtvého moře. Ukryty tam patrně byly během židovského povstání proti Římské říši před 1900 lety. Zhruba dvacet nově nalezených fragmentů, které podle radiokarbonového datování pochází z druhého století po Kr., obsahuje řecký překlad knih biblických proroků Zachariáše a Nahuma. Fragmenty byly nalezeny v tzv. Jeskyni hrůz, kde se při vykopávkách v šedesátých letech 20. století našlo 40 lidských koster.

Po bezmála dvou tisících letech byly z temné jeskyně na světlo vyneseny svitky knih dvou proroků, kteří ve své době vyzývali k obrácení a nápravě života. Na pozadí současného světa, zmítaného celosvětovou pandemií koronaviru, řadou přírodních katastrof a neutuchajícího násilí v mnoha zemích, si říkám, zda to není výzva začíst se do těchto starobylých knih s nadčasovým poselstvím a čerpat z nich poučení a inspiraci i pro dnešek. Nalezené svitky knih proroků Nahuma a Zachariáše patří k těm, které jsou v Bibli zařazeny mezi tzv. "dvanáct malých proroků".

Prorok Nahum pocházel z Elkóše v Galilei, působil v 7. stol. př. Kr. Jeho proroctví se týkají Ninive, hlavního města Asýrie, které se roku 612 př. Kr. podle předpovědi zhroutilo pro svoji pýchu, krutost a modloslužbu. Prorokovo jméno Nahum i celé jeho poselství je ale nakonec vyjádřením útěchy, kterou je i zvěst o Boží záchraně uprostřed všech zvratů a proměn ve světě.

Proroka Zachariáše představuje Bible jako vnuka kněze Ida, který se jako stařec vrátil v 6. stol. př. Kr. z babylónského zajetí zpět do Jeruzaléma. S odvoláním se na dřívější proroky zdůrazňuje, že i jím hlásané slovo Hospodinovo se naplní, i kdyby je lidé nechtěli vzít na vědomí. Připomínal neposlušnost, pro kterou Boží trest dopadl na lidstvo a že Boží soudy mají být výstrahou a pobídkou, abychom svůj život stavěli na víře v Boha, na milosrdenství, hledání pravdy a budování pokoje.

"Svatý" neboli "pašijový" týden je na samém prahu velikonočních svátků. Hlavním poselstvím postní doby, která se pomalu chýlí k závěru, je právě výzva k obrácení a nápravě. Jsem hluboce přesvědčený o tom, že to je také jediná cesta, která vede ke zlepšení věcí nejen v nás samých, ale i ve světě, jehož jsme součástí a jehož podobu také spoluutváříme. Nikoli neplodné nadávání, reptání, šíření nenávisti a nesváru, ale naopak stavění mostů porozumění mezi lidmi dobré vůle je způsob, kterým bylo možné měnit svět nejen v dobách biblických, ale je tomu tak i dnes.

Přeji nám všem pokojné a požehnané Velikonoce, svátky naděje a víry, že i mínusy života lze za určitých okolností přetavit v plusy.