Je to historický okamžik, sdělil ministr kultury Martin Baxa k bourání vepřína v Letech. Daniel Herman připomněl roli bývalého prezidenta Václava Havla.


V Letech u Písku 22. 7. 2022 symbolicky začala demolice vepřína, na jehož místě má vyrůst památník zdejšího koncentračního tábora a holocaustu Romů a Sintů. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o historický okamžik, člen Rady vlády pro lidská práva Daniel Herman (KDU-ČSL) prohlásil, že památník bude varováním do budoucnosti.
Samotné bourání bývalého vepřína přijde na řadu v pondělí 25. 7. 2022. Zneuctění pietního místa velkovýkrmnou prasat dlouhé roky kritizovaly rodiny přeživších, občanské iniciativy i západní Evropa. Podle Baxy je nastartování demolice a přiblížení stavby památníku bezpochyby historickým okamžikem.
„To, že trvalo tak dlouhá desetiletí připomenout oběti romského holocaustu, a to, že několik desetiletí stál na místě koncentračního tábora v Letech vepřín, je ostuda,“ uvedl s tím, že cítí za potřebné se za liknavost českého státu omluvit.
Podle Hermana, který byl ministrem kultury ve vládě Bohuslava Sobotky, která vepřín vykoupila, je důležité u méně atraktivních témat dotáhnout věci do konce. „Byl to především Václav Havel, který toto téma otevřel, pak asi nebyla dostatečná politická vůle, nebylo to viděno jako priorita. Naše vláda, tedy vláda Bohuslava Sobotky, řekla, že to dotáhneme do konce,“ prohlásil.
Obává se, že kdyby nešlo o romský tábor, ale o tábor pro většinovou populaci, tak by vepřín zmizel dřív. Jde podle něj o „pozůstatky odporného jevu rasismu“.
První část památníku, tedy návštěvnické centrum, má být hotové už na jaře. Vybudovat celou stavbu ale potrvá několik let. Památník bude podle Hermana varováním do budoucnosti, podle Baxy bude mít jak připomínající, tak vzdělávací roli.
„Je třeba si přiznat, že mnoho příslušníků naší společnosti neví, že devadesát procent českých a moravských Romů bylo vyvražděno v době nacismu. Připomínat tyto skutečnosti je něco velmi důležitého. Romové jsou plus minus osm století součástí naší společnosti, jsou to naši spoluobčané. Pronásledovat člověka jen proto, že se narodil jako příslušník nějakého etnika, je naprosto nepřijatelné. Jakákoliv kolektivní vina na základě etnického původu neexistuje,“ míní Herman.
Rozsáhlý zemědělský areál vyrostl v 70. letech na místě koncentračního tábora pro Romy, ve kterém za 2. světové války zemřelo přes 300 lidí, převážně dětí. Historik Vojtěch Kyncl z Historického ústav AV ČR uvedl, že v táboře byly naprosto zanedbány hygienické podmínky a lidé tam byly vystaveni obrovskému utrpení. Děti tam prý umíraly po desítkách denně na tyfovou epidemii, navíc neexistovalo rozdělení nemocných a zdravých.
V táboře, kam byla naprostá většina obyvatel deportována na základě rasového zhodnocení, byla kapacita překročena až čtyřnásobně. Podle Kyncla pro nacisty neměl židovský ani romský život žádnou hodnotu, pro lidi v táboře, kteří byli dále deportování do Osvětimi, byla smrt prakticky nevyhnutelná.