Traduje se, že když vhodíte žábu do horké vody, tak vyskočí. Když vodu pomalu ohříváte, tak se spokojeně uvaří.

V obdobné pozici jsme dnes i my, vlastně možná skoro celý okolní svět. Po malých kouscích ztrácíme svoji suverenitu. Pravdou je, že v nám známých dějinách národa jsme si jí nikdy příliš neužili. Po roce 1989 jsme však podlehli představě, že nově nabytou suverenitu uhájíme a budeme si konečně vládnout sami. Dnes přesně nevím, kdo nám vlastně vládne. Formálně sice vláda odvozená od výsledku voleb. Ve skutečnosti, těžko říci.

Likvidace samostatně myslících.

Před časem byl nastolen trend spočívající v likvidaci výrazných osobností v politice a jejich nahrazováním povolnými osobami. Když toto potká jednoho, jde o běžný proces, když to potká dva až tři, tak může jít o náhodu, když se to týká téměř všech, tak je namístě zvážit reálnost konspiračních teorií.

Rozvrátit a ohnout.

Z dlouhodobého pohledu vypadá zahraniční politika USA následovně. Problematické, či nepřátelské státy vnitřně rozvrátit a uvrhnout do chaosu a nestability. Určité skupiny vydělají jak na procesu rozvracení, tak na následném chaosu a bojůvkách. Ve spřátelených státech pak jde o proces eliminace samostatně uvažujících a autonomních osobností v klíčových pozicích a jejich nahrazení šedými myšmi, které se vždy přizpůsobí zadání imperátorů.

Protektor má své lidi.

Tato strategie se ani nezastírá. Oficiální reprezentant mocnosti se schází s nejmocnějšími jednotlivci z represivního aparátu, tedy s vrcholnými státními zástupci a policisty, aby následně mentoroval naši vládu, že neskáče, jak tyto složky chtějí. Konečně se dnes už všeobecně mluví o tom, že třeba paní Bradáčová prošla školením v USA s řadou dalších prokurátorů a policistů a je otázkou, čí je dnes státní zástupkyní. Začíná to vypadat, že jde o složky loajální k jinému státu než k naší republice.

I přítel musí poslouchat.

Za minulého režimu jsem spolu s mnoha dalšími spoluobčany vzhlížel s obdivem k USA. Jak byli přitažliví oproti zkostnatělému SSSR, jež reprezentovali nenávistní starci, kteří k nám poslali tanky v době, kdy jsme propadli iluzi, že si můžeme sami rozhodovat, jak chceme žít. Vše z USA mi připadalo super, od hamburgerů po Regana. Nikdy mě nenapadlo, že bych se i já mohl třeba stát obětí nějakých her, jak si totálně podmanit přátele.
Řada lidí si určitě řekne, že jsem se zbláznil. I mě by to tak asi před pár lety připadalo, ale těch náhod je až příliš. Zjednodušeně řečeno, vše u nás zesílilo za vlády Mirka Topolánka. Vzpomeňme, jak moc zde chtěl mít americké vojáky a jak to, svojí neschopností pokazil. Místo, aby se v klidu domluvil s opozicí, tedy s ČSSD, tak šel do toho silou. Prostě to převálcuje a s nikým se nebude bavit. Tak se z málo zajímavého tématu stal politický trhák. Topolánek byl za svoji neschopnost sem umístit základnu potrestán. Třeba i tím, že si americký velvyslanec po dvou letech najednou vzpomněl, že po něm chtěli úplatek... Prostě takového chlapa, jakým je Topolánek, tady nepotřebují. Navíc byl svéhlavý a nevypočitatelný.

Likvidace konkurence pro TOP 09.

Nečas byl součástí plánu na odstavení a politickou likvidaci ODS a jejího nahrazení mnohem loajálnější TOP 09. Paralelně probíhala i likvidace Klausova křídla v ODS. Vše samozřejmě již v režii instruovaných státních zástupců a policistů. Vše pod novým náboženstvím – boj s korupcí za čistotu světa.
Součást širšího plánu.
A co Rath? Předně ČSSD bylo potřeba zabavit lidí jakými je Paroubek a Rath, aby se stala ovladatelnější a poslušnější. Současně, aby mohla být zlikvidována vládní ODS, bylo potřeba je nalákat do pasti tím, že si sami vykopou svůj hrob siláckými prohlášeními při přichycení výrazného opozičního politika při „korupci“. Těžko po tolika řečech o potírání korupce to s nimi pak mohlo dopadnout jinak.

Strategie funguje.

Že přeháním a fabuluji? Tak si třeba připomeňte, co vše říkal Lubomír Zaorálek ve Sněmovně v diskusích o radaru a srovnejte si to, jak se dnes staví ke krizi na Ukrajině. Tento až zarytý rusofil útočící proti USA je dnes věrným spojencem našeho zámořského protektora. Lekce zabrala. On, na rozdíl od většiny spoluobčanů, vše dobře pochopil.

Kriminál a mučení.

Jistou výhodu je, že USA se chová přece jen o poznání civilizovaněji a kultivovaněji, než Stalinský či Brežněvovský Sovětský svaz. Jejich poradci a výkonné síly v našich represivních složkách se u nás spokojí „pouze“ s mnohaletým vězněním a i mučení není tak brutální jaké zažila paní M. Horáková či Slánský, nebo Husák. To je pro mě osobně určitá drobná naděje. A pro naši zemi? Zde je na čas dobojováno.

Kdo to řídí?

Vláda vlastně nevládne, z příšeří a dle pokynů vládnou někteří prokurátoři a policisté podporovaní mnoha takzvanými neziskovkami, které přímo či přes prostředníky platí vládnoucí skupiny v USA. Co myslím vládnoucími skupinami? Těžko říci, jak moc tam patří americký prezident, ale patří tam ti, kteří vymyslí třeba boj s terorismem, nebo korupcí či za svobodu a vnutí jej silou či intrikami téměř celému světu, prostě proto, aby měli víc moci a víc peněz. Terorismus jim nevadí, když jej používají sami k dosažení svých cílů, totéž platí o korupci a svobodní lidé pro ně znamenají ohrožení. Chtějí absolutní svobodu pro sebe a totální moc nad ovcemi.