Proč neprivatizovat nemocnice
Klišé zastánců privatizace říká, že je přeci jedno, komu nemocnice patří, důležité je, aby poskytovala kvalitní péči. Připomíná to tvrzení, že je jedno když je žena prostitutka, důležité je, aby sexovala jen s jedním mužem.
Podnikání je o zisku
Soukromý majitel nebo provozovatel nemocnice chce na své firmě vydělávat. Je to logické a správné. Konečně účelem podnikání je dosahování zisku. To je v našem zdravotnictví velice obtížné, navíc není ani správné, aby někdo z povinné daně vytvářel větší zisk a převáděl si ho tam, kam ho napadne.
Zdravotní pojišťovny nezaplatí ani náklady
Zdravotní pojišťovny platí většině zařízení méně, než kolik tvoří jejich provozní náklady. Nemocnice se potýkají s čím dál tím větším nedostatkem personálu. Aby si udržely alespoň nějaké zkušené lékaře, musí jim dávat takový plat, který není vůbec zohledněn v platbách od pojišťoven. Toto se netýká jen mzdových nákladů, ale i nákladů na přístroje, léky a opravy. Prostě menší a střední nemocnice takřka nemají šanci si vydělat na svůj provoz. Existují výjimky, které lepší platby od pojišťoven získaly za nejasných okolností někdy v minulosti.
Bez dotací to nejde
Drtivá většina nemocnic je více či méně dotována majiteli - městy, kraji, i státem. Někdo dotace férově přiznává, jiný je různě kamufluje a říká jim třeba - příspěvek na objednanou (mimořádnou) péči. To proto, aby se vyhnul případnému postihu z důvodu nedovolené veřejné podpory.
I soukromí majitelé dostávají dotace
Žádný soukromý majitel nebude svoji firmu dlouhodobě dotovat. Proto buď bez větší publicity vždy podojí veřejný sektor - město či kraj, který pod výhrůžkou, že nemocnice bude uzavřena, vždy nějaké dotace vyhrabe a pošle. Nebo dokáže „zkorumpovat" pojišťovny a přesune se do malého elitního klubu těch, kteří dostávají zaplacené své náklady, a i nějaký ten zisk.
Šetří na platech
V každém případě soukromý majitel nemocnice musí snižovat své provozní náklady, což zní dobře, ale ve skutečnosti je to přímé ohrožení životů pacientů. U menších nemocnic největší část nákladů tvoří mzdy. Jak chcete snižovat mzdové náklady, když je všude málo personálu a má mzdy nižší, než si představuje, ba co hůř než mu nabízí konkurence?
Tady jde už o život
Snaha o snižování mzdových nákladů je u soukromých nemocnic patrná, ale to už jde o život. Tak se stává, že v některých soukromých nemocnicích prostě není na oddělení žádný lékař. Ano, jsou tam dny, kdy mají nemocní smůlu. Ví to krajské úřady, ví to ministerstvo zdravotnictví a mlčí, aby se to nedozvědělo moc lidí mimo okruh zasvěcených.
Hurá do fakultky
V takovém marasmu uvažovat či dokonce připravovat privatizaci dalších nemocnic, je přímým hazardem se spoluobčany. Je zvláštní, že se politici nebojí, že to mohou zaplatit i oni a jejich blízcí svým životem. Nebo se utěšují, že do „fakultky“ stačí včas dojet?
Podnikání je o zisku
Soukromý majitel nebo provozovatel nemocnice chce na své firmě vydělávat. Je to logické a správné. Konečně účelem podnikání je dosahování zisku. To je v našem zdravotnictví velice obtížné, navíc není ani správné, aby někdo z povinné daně vytvářel větší zisk a převáděl si ho tam, kam ho napadne.
Zdravotní pojišťovny nezaplatí ani náklady
Zdravotní pojišťovny platí většině zařízení méně, než kolik tvoří jejich provozní náklady. Nemocnice se potýkají s čím dál tím větším nedostatkem personálu. Aby si udržely alespoň nějaké zkušené lékaře, musí jim dávat takový plat, který není vůbec zohledněn v platbách od pojišťoven. Toto se netýká jen mzdových nákladů, ale i nákladů na přístroje, léky a opravy. Prostě menší a střední nemocnice takřka nemají šanci si vydělat na svůj provoz. Existují výjimky, které lepší platby od pojišťoven získaly za nejasných okolností někdy v minulosti.
Bez dotací to nejde
Drtivá většina nemocnic je více či méně dotována majiteli - městy, kraji, i státem. Někdo dotace férově přiznává, jiný je různě kamufluje a říká jim třeba - příspěvek na objednanou (mimořádnou) péči. To proto, aby se vyhnul případnému postihu z důvodu nedovolené veřejné podpory.
I soukromí majitelé dostávají dotace
Žádný soukromý majitel nebude svoji firmu dlouhodobě dotovat. Proto buď bez větší publicity vždy podojí veřejný sektor - město či kraj, který pod výhrůžkou, že nemocnice bude uzavřena, vždy nějaké dotace vyhrabe a pošle. Nebo dokáže „zkorumpovat" pojišťovny a přesune se do malého elitního klubu těch, kteří dostávají zaplacené své náklady, a i nějaký ten zisk.
Šetří na platech
V každém případě soukromý majitel nemocnice musí snižovat své provozní náklady, což zní dobře, ale ve skutečnosti je to přímé ohrožení životů pacientů. U menších nemocnic největší část nákladů tvoří mzdy. Jak chcete snižovat mzdové náklady, když je všude málo personálu a má mzdy nižší, než si představuje, ba co hůř než mu nabízí konkurence?
Tady jde už o život
Snaha o snižování mzdových nákladů je u soukromých nemocnic patrná, ale to už jde o život. Tak se stává, že v některých soukromých nemocnicích prostě není na oddělení žádný lékař. Ano, jsou tam dny, kdy mají nemocní smůlu. Ví to krajské úřady, ví to ministerstvo zdravotnictví a mlčí, aby se to nedozvědělo moc lidí mimo okruh zasvěcených.
Hurá do fakultky
V takovém marasmu uvažovat či dokonce připravovat privatizaci dalších nemocnic, je přímým hazardem se spoluobčany. Je zvláštní, že se politici nebojí, že to mohou zaplatit i oni a jejich blízcí svým životem. Nebo se utěšují, že do „fakultky“ stačí včas dojet?