Sněmovnou prošel Janotův balíček. Média jásají, republika je zachráněna před hospodářskou recesí. Odbory vyjádřily ústy předsedy Štěcha, že celkem souhlasí. Sdružení praktických lékařů, ambulantních specialistů, LOK, ale vlastně i Lékařská komora mlčí, respektive média neinformují, že by někdo nebyl spokojen. Já osobně spokojen nejsem.

Svoji nespokojenost jsem vyjádřil svým hlasováním ve Sněmovně – nehlasoval jsem pro. Byl jsem jedním z mála, co nesdílí mediální optimismus. Pro úplnost musím dodat, že poslanci za ČSSD nezvedali ruce s nadšením, ale pod ohromnou mediální masáží, že když nebude schválen Janotův balíček, tak se zhroutí svět a republika upadne do bídy. Bohužel jsme byli prakticky sami, kdo říkal, že třeba ve zdravotnictví nejde vůbec o dobré změny. Náš letošní státní dluh je skutečně astronomický. Můžeme se hádat, zda bude jen 150 miliard, nebo přes 200 miliard. Dluh vznikl ze státního rozpočtu, který sestavil ministr Kalousek, který je podle většiny médií naším nejlepším ministrem financí. Stejná média přitom kritizují zadlužování státu. Současný státní dluh je přitom do značné míry důsledkem snížení příjmů státního rozpočtu, jež vyplynuly ze snížení daní, sociálního a zdravotního pojištění, které přinesl Topolánkův ekonomický batoh.

Na to, že letošní státní dluh bude astronomický, jsme upozorňovali ve sněmovně v okamžiku, kdy Kalousek tento rozpočet loni předkládal. Samozřejmě marně. Nejlepší ministr financí věštil daleko vyšší daňové výnosy, než bylo už v té době zcela jasné. Dnes na nás celosvětová recese ještě nedopadla v plné síle, maximální dopad se spíše předpokládá v příštím roce. Janotův balíček přitom připomíná pomoc tonoucímu ve smyslu, že mu hlavu potopíme ještě trochu hlouběji pod hladinu.

Zdravotnictví už díky Julínkovi s Topolánkem přišlo o desítky miliard, neboť batohem zmrazili růst plateb za státní pojištěnce. Ve stejném duchu jde i Janotův balíček. Tudíž pojišťovny dostanou méně asi o čtyři miliardy. Vláda navíc chce snížit platy ve veřejném sektoru. Snížený plat znamená snížené odvody na zdravotní pojištění. Soukromý sektor vždy dost kopíroval ten veřejný, tudíž snížení se dá předvídat i zde, navíc poroste nezaměstnanost.

Lze předpovědět, že příjmy pojišťoven půjdou strmě dolů. Nemusím jistě vysvětlovat, co to udělá s úhradami. Druhým aspektem je fakt, že naši často špatně placení zdravotníci dostanou ještě méně. To se snad nikdy v historii naší republiky ještě nestalo. Absurditu celé situace snad podtrhuje jen fakt, že Janotův balíček, který má zachránit i české zdravotnictví, obsahuje i plnou úhradu očkování proti pneumokoku. Škoda jen, že i ostatní firmy nepřemluvily náměstka Šnajdra a balíček nebyl komplexnější, mohli jsme najednou spláchnout i třeba očkování proti meningokoku, karcinomu děložního čípku či klíšťové encephalitidě. Možná bychom našli ještě pár dalších užitečných očkování, co nejsou hrazeny.

Na závěr musím jen říci, že nejdivnější mi připadá fakt, že výrazné ekonomické přidušení celého zdravotnictví nikomu zjevně nevadí. Situace je o to zajímavější, že mám v živé paměti, když jsem jako ministr při předlužené VZP přidával na úhradách jen 2-3% a náklady na léky zmrazil na 100% předchozího období a následkem byla náměstí plná nespokojenců. Určitě oprávněně, neboť nikdo se nechce omezovat, navíc v medicíně to má dost nepříjemné konsekvence. Dnes se zjevně většina zdravotníků těší na pořádnou redukční dietu. Bohužel to dopadne jako vždycky. Většina se bude muset uskromňovat, aby pár „chytrých“ si pořádně opět pomohlo. Asi je to všeobecně akceptováno v rámci zajímavé myšlenky, že ven z krize z nadvýroby nás vyvede to, že budeme méně nakupovat a utrácet. Je to velmi specifická česká cesta, kterou hrdě kráčíme snad jako jediní v západním světě. Možná nám to třeba i nakonec vyjde, a když ne, tak to není poprvé, co jsme museli následně zaplatit naše průkopnictví slepých uliček.