Jak asi většina lidí, kteří mne znají, ví, že patřím do Řádu dominikánů, kteří se oficiálně nazývají Řád bratří kazatelů. Povoláním dominikánů je tedy kázat Evangelium Ježíše Krista v kontextu církevní nauky na základě znalostí různých teologických oborů v reflexi současnosti, a to, jak říká svatý Pavel: „vhod i nevhod“. Ukazuje se, že moje kázání ve Staré Boleslavi jistým způsobem splnilo právě toto kritérium. Mnoha lidem přišlo vhod, řada kritiků, i z řad mých spolubratří, mi vzkázala, že kázání bylo nepovedené, že jsem postavou, které se nenaslouchá, či která svým staromilstvím a vlastenectvím beznadějně uvízla ve starých časech a dnes nemá co říci. Možné to všechno je. Jen mi pak při té bezvýznamnosti a okrajovosti nejde na rozum, proč je kvůli tak nepovedenému kázání tolik křiku?