Otázka v záhlaví „Kam kráčíš, Evropo“ (zase mi vytknou nevzdělanost, protože jde o kombinaci latiny a češtiny) mne pronásleduje stále více. Slavná zásada, že bychom měli jako jednotlivci vědět kdo jsme, odkud jdeme a kam kráčíme, abychom naplno prožili svůj život a naplnili jej, vztahuje se i na celé lidstvo, kontinenty či civilizace. V Evropě vychází z kořenů řecké antické filozofie, stavíme na křesťansko-židovských kořenech a jsme součástí euro-atlantské civilizace. Kam kráčíme? Jako věřící jsem přesvědčen, že do Božího království,jakkoli je to občas dlouholeté putování po poušti. Jako občan Evropy si tak docela nejsem jist, zda směřování Evropy respektive Evropské unie je totožné.